Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se vzdal funkce, skončí 31. března

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se vzdal funkce, skončí 31. března. V pondělí předal rezignaci ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS). Důvody rezignace označil za ryze osobní a rodinné. Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) o tom v úterý informovalo na webu. Nejvyšší státní zástupce se k rozhodnutí vyjádří na tiskovém brífinku ve 13:00.

„Ve smyslu zákonné úpravy nyní běží Igoru Střížovi rezignační lhůta, která uplyne dnem 31. března 2025. Tímto dnem rovněž skončí jeho působení ve funkci nejvyššího státního zástupce,“ uvedlo NSZ. Stříž řídí NSZ od července 2021, funkční období měl do léta 2028.

Nejvyššího státního zástupce jmenuje podle zákona vláda na návrh ministra spravedlnosti. Ministr Blažek navrhne nástupce tak, aby mohl být ustanoven k 1. dubnu.

„Rezignaci Igora Stříže jsem vzal na vědomí. Ve funkci podle zákona skončí ke dni 31. března. Do té doby navrhnu vládě ke schválení jeho nástupce tak, aby k 1. 4. 2025 mohl být na sedm let řádně ustanoven nový nejvyšší státní zástupce. Panu Střížovi jsem poděkoval za jeho práci, kterou v čele soustavy st. zastupitelství vykonal,“ napsal ministr.

Premiér Petr Fiala (ODS) se k záležitosti nevyjádřil. Mluvčí kabinetu Lucie Ješátková ČTK sdělila, že vláda je k 1. dubnu připravena nového nejvyššího státního zástupce jmenovat.

Média spekulují, že Stříže nahradí Lenka Bradáčová, jejíž funkční období v čele pražského VSZ končí na sklonku letošního roku. Ta se ke spekulacím nevyjádřila. „Rezignaci pana nejvyššího státního zástupce vnímám jako vyústění jeho předchozích prohlášení ohledně záměru nesetrvat ve funkci celé funkční období, kdy za klíčové považoval prosazení novely zákona o státním zastupitelství, která posílila nezávislost instituce, což se mu podařilo,“ napsala ČTK na žádost o reakci na Střížovo odstoupení.

Šedesátiletý Stříž působí ve veřejné žalobě od roku 1986, nejprve jako právní čekatel, později vyšetřovatel a prokurátor u vojenské prokuratury. Od roku 1996 pracoval na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci, v letech 1997 až 2007 byl náměstkem vrchního státního zástupce. Po nástupu Pavla Zemana do funkce nejvyššího státního zástupce v roce 2011 se stal jeho náměstkem. Nejvyšším státním zástupcem se stal v polovině července 2021 poté, kdy Zeman na svoji funkci rezignoval.

Nejvyššího státního zástupce jmenuje podle zákona vláda na návrh ministra spravedlnosti. Šéf žalobců se může své funkce vzdát písemným oznámením ministrovi.

Novela zároveň od loňského července zpřísnila podmínky, za jakých může vláda nejvyššího státního zástupce odvolat. Je to možné pouze tehdy, jestliže zaviněným závažným porušením povinností anebo svým zaviněným hrubě nevhodným jednáním zásadním způsobem ohrozí důvěru v řádnou činnost nejvyššího státního zástupce nebo soustavy státního zastupitelství, případně zásadním způsobem ohrozí vážnost a důstojnost funkce.

Nová podoba zákona rovněž zavedla časově omezená funkční období vedoucích státních zástupců. Bradáčové má skončit funkční období v čele pražského vrchního státního zastupitelství na sklonku letošního roku.

Článek jsme aktualizovali v celém rozsahu.