Hlavní obsah

Nejvyšší správní soud: Nádvoří Pražského hradu nejsou veřejným prostranstvím

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Pražský hrad je chráněný prostor, kde je nutné dodržovat pravidla, uvedl soud. Ilustrační fotografie.

Nejvyšší správní soud potvrdil, že nádvoří Pražského hradu nejsou veřejným prostranstvím. Pořadatelé shromáždění v hradním areálu potřebují souhlas Správy Pražského hradu.

Článek

Nádvoří Pražského hradu nejsou veřejným prostranstvím, potvrdil Nejvyšší správní soud (NSS). Zabýval se konkrétně náměstím U Svatého Jiří, což je prostor mezi svatovítskou katedrálou a svatojiřskou bazilikou. Z rozsudku plyne, že pořadatelé shromáždění v hradním areálu potřebují souhlas vlastníka či uživatele pozemku, tedy Správy Pražského hradu. ČTK to zjistila z úřední desky.

V obsáhlém rozhodnutí se NSS zabýval definičními znaky veřejného prostranství a dospěl k závěru, že v případě Hradu nejsou naplněny. Jde o přesně vymezený a ohraničený prostor, kde sídlí český prezident. Primárním účelem Hradu je tvořit zázemí pro výkon jeho funkce. Tím pádem jde také o chráněný prostor, kde je nutné dodržovat pravidla, a nikoliv místo přístupné každému bez omezení.

„Uvedené však neznamená, že areál Pražského hradu (jeho části) nemůže být veřejnosti za stanovených podmínek (např. návštěvním řádem) zpřístupněn. O takový případ se jedná právě také v případě náměstí U Svatého Jiří; to z něj však nečiní veřejné prostranství,“ rozhodl NSS.

Soud zdůraznil, že vnímá významnou symboliku Pražského hradu. „Ta přirozeně může svádět k dojmu, že areál Pražského hradu je (přinejmenším zčásti) vnímán veřejností jako veřejné prostranství. Není tomu ovšem tak, neboť se jedná toliko o ‚zpřístupněné prostranství,“ míní NSS.

Justice se problematikou zabývala na podnět Vojtěcha Razimy z obecně prospěšné společnosti Kverulant, která v prezidentské éře Miloše Zemana usilovala o plné otevření Hradu veřejnosti.

Doporučované