Článek
Nejvyšší soud odmítl dovolání Patrika Tušla, jenž si vyslechl souhrnný trest 19 měsíců vězení za pronásledování šéfa České lékařské komory Milana Kubka a výtržnictví před domem evolučního biologa Jaroslava Flegra. Činů se dopustil v době koronavirové pandemie. Nejvyšší soud rozhodoval bez veřejného jednání. Výsledek na dotaz ČTK sdělila mluvčí soudu Gabriela Tomíčková. Plné odůvodnění zatím není dostupné.
Obžalobě z výtržnictví čelili spolu s Tušlem ještě Zdeněk Masár, jenž dostal podmínku, a Tomáš Čermák, od jehož potrestání justice upustila. Čermák byl totiž už dříve pravomocně odsouzen k 5,5 roku vězení za podporu a propagaci terorismu a další trestné činy.
Tušla pražské soudy potrestaly za to, že se mezi listopadem 2021 a lednem 2022 snažil vynutit si kontakt s Kubkem. Čekal na něj před domem, kde bydlel, zvonil na něj a domáhal se jeho přítomnosti, aby mu mohl pokládat otázky ohledně očkování proti covidu-19. Na Kubka čekal také před jeho pracovištěm, volal mu do ordinace.
Ve druhé polovině listopadu 2021 pak trojice mužů před Flegrovým domem pouštěla hlasitou sirénu a hudbu. Vědce vyzývali, aby „jménem zákona upustil od protiprávního jednání“ a vyšel z domu a také mu nadávali. Motivem bylo podle žalobkyně Flegra urazit a dehonestovat v očích veřejnosti.
Tušl při projednávání kauzy připustil, že se snažil Kubka kontaktovat, chodil za ním, ale „určitě to nebylo žádné pronásledování“. Mínil, že je stíhán a souzen na politickou objednávku.
Už dřív byl Tušl odsouzen za více různých činů, mimo jiné za nenávistné výroky o Ukrajincích, vyhrožování zabitím strážníkovi nebo za neplacení výživného a vyhrožování bývalé partnerce.
V kauze výroků o Ukrajincích v živém vysílání na sociálních sítích nedávno odmítl stížnost Čermáka a Tušla Ústavní soud. Připomněl, že svoboda projevu není absolutní. Nepokrývá například zločiny z nenávisti. Na Ústavní soud se Tušl teoreticky může obrátit i v kauze pronásledování a výtržnictví.
