Agresivita na silnicích roste. Řidiči se častěji perou, novinkou je kyberšikana

Stalo se to sice již v roce 2019, ale je to případ, který se díky záběrům z palubní kamery dlouho držel v povědomí lidí a dodnes se do jisté míry používá jako určitý příměr. Český řidič kamionu tehdy nepovoleně předjížděl na silnici B12 v Bavorsku jiný kamion. Nepřehledná situace, která neměla daleko od tragédie. V protisměru se totiž zjevil školní autobus, za ním se hnala řada osobních aut. Řidič strhl volant na poslední chvíli.

Od německého soudu pak odešel za úmyslné ohrožení bezpečnosti v silničním provozu s trestem dva roky a tři měsíce vězení.

„U nás by za to možná dostal šest bodů?“ utrousí dopravní expert Roman Budský z platformy Vize 0. V Česku totiž chybí definice agresivní (úmyslné jednání) jízdy nebo vytváření nebezpečných situací (například právě nebezpečné předjíždění), které by postihoval zákon.

Zároveň ale experti popisují, že by něco takového bylo potřeba. Důvodem je i to, že agresivní chování za volantem není na ústupu, spíše naopak.

Z policejních dat vyplývá rapidní nárůst nehod, které spadají do kategorie bezohledná, agresivní, nebo neohleduplná jízda. Podle mluvčí Violety Siřišťové policisté skutečně evidují nárůst počtu těchto případů. Za rapidním skokem ale může být i větší povědomí o tomto fenoménu. Policisté pak při zkoumání nehody více dbají na agresivitu. Zatímco v minulosti by třeba nehoda spadla do kolonky „překročení rychlosti“, dnes ji najdeme právě v agresivní či neohleduplné jízdě.

Dopravní psycholog a výzkumník na Univerzitě Palackého v Olomouci Petr Zámečník tak vysoký nárůst zpochybňuje a spíš za ním vidí právě změnu ve vykazování nehod. Na druhou stranu ale říká, že frustrace mezi řidiči opravdu narůstá.

„Rok od roku roste hustota dopravy. Čím víc aut, tím více příležitostí ke konfliktům, nedorozuměním. Zároveň je více zácp a ty způsobují emoční frustraci. K tomu je potřeba doplnit, že máme větší, tišší auta, která řidiče izolují od okolí, což do určité míry snižuje empatii vůči ostatním,“ dodává Zámečník.

„Je těžké říct, jak se celospolečensky agresivita během řízení vyvíjí,“ doplňuje jej Pavel Havránek z Centra dopravního výzkumu. „Zahrnuje celou škálu behaviorálních projevů. Patří tam nedodržení bezpečné vzdálenosti, riskantní přejíždění, zařazení do jízdního pruhu příliš blízko před jiné vozidlo a řada dalších,“ dodává.

Pokud pak mezi data o nehodovosti zařadíme právě i tyto zmíněné projevy (celkem jich je jedenáct a patří mezi ně například překročení předepsané rychlosti, předjíždění vpravo, jízda na červenou, bránění v předjíždění), pak se nárůst ukáže taktéž, ale není už tolik razantní.

Minimálně se Česká agrese na silnicích vrací na předcovidová čísla.

Agresivní chování za volantem je alespoň podle mínění veřejnosti značně rozšířené. Podle dotazníkového šetření pro platformu Vize 0 z poloviny roku 2024 souhlasilo 77 procent lidí s výrokem, že se „na silnicích vyskytuje mnoho agresivních řidičů, kteří svým chováním ohrožují sebe i své okolí.“

V průzkumu z roku 2020 bylo 88 procent odpovídajících přesvědčeno, že agresivita vzrůstá. Zároveň každý desátý řidič či řidička přiznali, že někdy záměrně vybržďovali.

Dopravní psychologové si také všímají proměny agresivity. Psycholožka Jitka Šebová Šafaříková, která působí na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, se často setkává s překračováním rychlosti či jízdou na červenou. Podle ní je to spojené hlavně s mladšími muži do 30 let.

„Je to taková akční neurvalost. Baží po jinakosti, chtějí neobvyklost, jinost. Volí způsoby, u kterých si ani neuvědomují, že mohou někomu ublížit, ale hlavně, aby to zažili. V tu chvíli to ale působí agresivně,“ vysvětluje.

Potvrzují to částečně i data, podle kterých jsou řidiči a řidičky agresivnější, když jedou za příbuznými či na rekreaci. „Z našich dat z Hloubkové analýzy dopravních nehod například vychází, že je patrný rizikovější styl jízdy při volnočasových cestách. Rizikový styl jízdy má při volnočasové jízdě zhruba 48 procent řidičů, při jízdě z/do práce přibližně 23 procent řidičů a během služební cesty asi 18 procent řidičů,“ vypočítává Pavel Havránek z Centra dopravního výzkumu.

S tím, jak je obecně společnost nervóznější a prožívá už několikátou krizi v krátkém čase, rostou i konflikty mezi řidiči.

„Stoupá fyzické násilí mezi lidmi. Nemyslím tím, že by skončili přímo v nemocnici. Ale vystupují z auta a dochází k fyzickému kontaktu. Vzrůstá slovní agrese. Že na vás někdo troubí, stahuje okénko, něco na vás ukazuje, tak to určitě narůstá,“ upozorňuje psycholog Petr Zámečník.

Novinkou je podle něj nárůst kyberagrese. Zámečník líčí, že se setkal i s případy, kdy si někdo natočil druhého, například jak špatně parkuje, a poté to jako výsměšně video sdílel na sociálních sítích. Dalšími případy jsou pak posměšná či vulgární videa vůči jiným řidičům.

Statisíce zhlédnutí mají i takzvaná dashcam videa neboli videa z palubních kamer. Zachycují, co se na silnicích děje, ukazují nebezpečné předjíždění či situace. Část YouTuberů (někteří chodí třeba i do diskuzních pořadů a nahrávkám se smějí) pak zachycuje vlastní agresi pro zábavu: troubení nebo vulgární urážení jiných řidičů.

Jedním z YouTuberů byl i automobilový závodník Petr Doležal, který svou identitu skrýval pod účtem Agresivní řidič a ve svých videích se chlubil vlastní bezohlednou a agresivní jízdou. Vedle toho prodával i trička a samolepky.

„Jeď pryč, nebo tě vysvítím, až shoříš,“ říká například na adresu pomalejšího auta před sebou, načež zblízka zapíná dálková světla.

Jako profesionální závodník nakonec dostal čtyřměsíční zákaz řízení a 50tisícovou pokutu od Národního odvolacího soudu, což je orgán Autoklubu ČR, který se zabývá předpisy zejména v motoristickém sportu. Původní sankce 150 tisíc mu byla snížena mimo jiné s odůvodněním, že nebylo zřejmé, že by snad chtěl na agresivní jízdě vydělávat.

„V žádném ohledu Národní odvolací soud neshledal ani náznak, že by odvolatel úmyslně a zlovolně propagoval nebezpečnou a agresivní jízdu,“ stojí v rozhodnutí.

Agresivita na silnicích - dlouho upozaděné téma - zavibrovala ve společnosti vždy, když došlo k tragické události. Například v roce 2016, kdy Martin Kostner ve svém BMW na D10 opakovaně vybržďoval auta za sebou. Tím zavinil nehodu, při které zemřel osmiměsíční chlapec a jeho matce náraz zlomil pánev a páteř.

Ministerstvo dopravy vloni zavedlo nový bodový systém, který přísněji trestá závažná porušení pravidel. K tomu představilo i terapeutické programy pro nejrizikovější motoristy, kteří opakovaně páchají přestupky. Tyto programy podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) cílí „na oblast uvědomování si důsledků vlastního chování a motivaci k dodržování pravidel.“

Jenže stát podle některých expertů dosud agresivitu na silnicích nepojal komplexně a nepostavil ji mimo zákon, jak je tomu například v sousedním Německu.

„Věděli jsme jako stát, že to máme řešit, ale bylo to takové nedotahování, váhání. Nicméně z dat víme, že veřejnost takové jednání nepřehlíží a že jí to vadí. Začíná se probouzet i veřejná správa,“ tvrdí Roman Budský z platformy Vize 0.

Právě tato platforma je iniciátorem debaty o agresivitě. Před rokem a půl proto spustili kampaň Řidiči a snaží se o přijetí jednoznačné definice agresivity.

Vzorem má být právě Německo, které se s agresivními či nebezpečnými řidiči nemaže. Až na pět let do vězení může jít řidič, když hrubě v rozporu s dopravními předpisy například nesprávně předjíždí, jede v protisměru na přechodech pro chodce nebo jede příliš rychle v místech se špatnou viditelností.

Roman Budský s odvoláním na německý model říká, že by v Česku bylo ideální zavést definici agresivní jízdy, jejíž klíčovou součástí bude úmysl někomu ublížit, a poté definici vytváření nebezpečné situace, což může být třeba nebezpečné předjíždění uvedené v úvodu textu.

„Perou se s tím všude v Evropské unii i OECD. Agresivita narůstá všude,“ dodává Budský. I proto by podle něj měl stát situaci řešit. A to i z toho důvodu, že agresivita ve společnosti spíše sílí.

„Kdybych měl říct svůj odhad, tak agresivita poroste. Doprava je silnější, je nás víc na jednom místě, obecná situace je horší, lidé jsou frustrovaní. Ještě k tomu se otepluje planeta. Z výzkumů moc dobře víme, že stačí dva teplé dny a míra frustrace i agrese výrazně narůstá. Čím víc tropických dní, tím víc bude agresivity nejen na silnicích,“ dodává dopravní psycholog Petr Zámečník.