Obnova, kterou česká krajina nepamatuje. Nechme to na přírodě, radí experti

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Plameny v národním parku České Švýcarsko zachvátily přes tisíc hektarů lesa, tedy přibližně osminu plochy parku.

„Je to největší požár, který máme v archivech zdokumentovaný,“ říká vědec Přemysl Bobek. V Botanickém ústavu Akademie věd ČR zkoumá historický vliv požárů na lesní ekosystémy.

Jakmile četná ohniska vyhasnou, čeká rozlehlé území obnova, kterou česká krajina v takovém měřítku nepamatuje.

Experti, které Seznam Zprávy oslovily, radí ponechat tyto procesy co nejvíc na přírodě. Část místních i starostů naopak volá po sérii bezpečnostních opatření, aby se podobná pohroma neopakovala.

Oheň v Českém Švýcarsku není nic neobvyklého. Za posledních 35 let tam zaznamenali asi sedmdesát požárů, ty se ale většinou nerozšíří v takové míře díky skalám, potokům, případně jsou efektivně uhašené.

V národním parku, který plameny decimují už bezmála týden, nicméně zkušenost mají. V roce 2006 shořel v Jetřichovicích na Havraní skále les o rozloze osmnácti hektarů. „Dneska tam rostou i šestimetrové stromy. Nový les je tvořený pionýrskými dřevinami jako bříza či olše. Rostou pak velmi rychle. Tomuto procesu se lesní hospodaření vyhýbá, protože z nich není v uvozovkách tak pěkné dříví,“ říká Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Přirozená obnova podle něj v přírodě funguje miliony let. „Je to nejlevnější a nejlepší cesta. Určitě to zafunguje dobře. Lobby, která žádá zásahy, bych ignoroval. Nemáme tam národní park, aby fungoval jako vzorný lesní závod. Taky záleží, jak Ministerstvo životního prostředí správu parku podrží.“

Připomíná, že se správci v národním parku nemusejí řídit lesním zákonem a ihned obnovovat holiny. Ochranná pufrační pásma u obydlí by ale podle něj existovat měla.

Podobně hovoří i Bobek. Podle něj je žádoucí co nejvíce využít potenciál přirozené obnovy lesa. „U Jetřichovic pokračuje velmi rychle. Přitom panovaly obavy, že návrat lesa bude problematický. Ekosystém lesa má mechanismus, jak se přirozeně obnovit a my vědci spolu s návštěvníky parku budeme mít v následujících letech možnost tento pozoruhodný proces sledovat,“ navrhuje.

Doposud největší požár v historii České republiky hasiči likvidovali v roce 2012 u Bzence na Hodonínsku. V suché krajině Vátých písků, přezdívané Moravská Sahara, tehdy oheň zasáhl téměř 200 hektarů převážně borového hospodářského lesa. Kompletně shořelo okolo 120 hektarů porostu.

Po deseti letech jsou na většině území vzrostlé stromy. „Asi pětinu jsme nechali obnovit přirozeně, zbytek uměle. Celá plocha až na výjimky je odrostlá, zajištěná. Nejvyšší stromy jsou ve výšce čtyř metrů, ostatní kolem dvou tří metrů,“ říká revírník Petr Korvas z Lesů ČR, které o bzenecké lesy pečují.

Na většině míst jihomoravští lesníci znovu vysázeli borovice. Měli ale opakované problémy s nájezdy ponrav chrousta maďalového. V prvním roce výsadby larvy sežraly tři čtvrtiny vysázeného porostu. „S ponravou jsme měli velké problémy. Mysleli jsme, že žár ponravu zahubil. Nestalo se a po prvním roce jsme museli zalesňovat,“ připomíná Korvas.

Obnova v národním parku však bude vypadat jinak.

„Pokud lesníkům v hospodářském lese škůdci sežerou výsadby, pak samozřejmě nejsou rádi a považují to za důkaz toho, že obnova je obtížná. Poškodí to jejich záměr. Do bezzásahových zón i takovéto děje patří. Když se podíváme do historie na škále tisíců let, tak vidíme, že se les po požárových narušeních vždycky vzpamatoval. Z toho pramení můj optimismus i směrem k Českému Švýcarsku,“ reaguje Bobek.

Správci chtějí nechat co nejvíc pracovat přírodu, konkrétní plány představí až po inventuře spáleného území. „Ale bude rozumné poučit se z obnovy na Jetřichovicku. Tam jsme nedělali vůbec nic. Ukázalo se, že plocha zmlazuje intenzivně sama od sebe. Ani by nebylo účelné dělat výsadby, protože by prostě chcíply,“ podotýká mluvčí správy národního parku Tomáš Salov.

Přesto říká, že i po kůrovcové kalamitě v roce 2018 v Hřensku správa velké masy dřeva odklízela. „Tehdy jsme čelili tlaku, proč tam to dřevo všechno nenecháváme,“ připomíná, že tehdy vznikly – na národní park „absurdně velké“ – holiny.

Část místních i starostů ale správcům vyčítá nečinnost. Namítají, že už roky upozorňovali na nebezpečí suchého kalamitního dřeva v lese. A chystají soupis opatření, která budou požadovat pro prevenci. Osmnáctého srpna jej představí ministryni životního prostředí Anně Hubáčkové (KDU-ČSL).

„Budeme žádat odstranění z parku všech suchých stromů nastojato. Také vytvoření koridorů, aby se park rozdělil na čtyři části. Chceme také obnovit vodní plochy, staré německé nádrže,“ říká starosta Jetřichovic Marek Kny (Patrioti – víme jak na to).

Určité ústupky starostům už naznačila ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. „I obnovu (národního parku) musíme zvolit tak, abychom předešli tomu, o čem mluví starostové: aby pokácené kůrovcové dřevo nebylo příliš blízko u nemovitostí. To obhajitelné není. To, co ohrožuje nemovitosti, je potřeba řešit. Celkově ale bezzásahové zóny zůstanou,“ řekla ve čtvrtek Seznam Zprávám.

Podle ní je potřeba najít systém včasného varování, který předejde velkým požárům. „Vím, že takový existuje ve Vysokých Tatrách a Nízkých Tatrách, takže i tímto směrem půjdeme,“ naznačila.

Starosta Kny volá už několik let po pravidelných požárních preventivních prohlídkách. „Třeba dvakrát či třikrát do roka. Hasiči se správci parku sednou do náklaďáku s vodou. Projedou všechny důležité trasy a pojmenují všechna rizika. Třeba popadané stromy a podobně. Budeme požadovat zápisy z takových prohlídek. Jména, čas, datum. Dneska to odneslo Hřensko a okolí, příště můžeme být na řadě my, Doubice, Kyjov či Krásná Lípa,“ namítá.

Po odbornících bude žádat vysvětlení, proč se oheň rozšířil v tak obrovském rozsahu.

V Bzenci mají podobná opatření zavedená. „Míváme protipožární hlídky a jsme s autem v lese,“ potvrzuje Korvas.

Podle odborníků se v Česku naskytne unikátní možnost sledovat, jak se příroda umí vypořádat s následky ničivé katastrofy.

Vědci z České zemědělské univerzity zobrazili aktuální snímky. Ukazují, že některé porosty v obřím požářišti zůstaly neporušené. Jde hlavně o listnaté stromy. „Podle dat získaných z měření vědců z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze v posledních čtyřech letech bylo více než dvě třetiny této oblasti před požárem tvořeno smrkovými soušemi po kůrovci,“ doplňuje Radim Löwe z fakulty.

Podobný postřeh přidává Bobek. „Plocha je obrovská, ale požár zasáhl porost s různou intenzitou. Závažnost pro les je různorodá. Určitě přežijí skupiny stromů, které budou zdrojem semen pro obnovu lesa. Bude to velké memento, které ukáže sílu přírody,“ říká.

Podle mluvčího parku bezprecedentní požár v Česku přinutí lidi k novému užívání. „Změní se hodně v přístupu v národním parku, ale obecně v přístupu k požárním opatřením v české krajině. Z toho se musíme učit. Už dřív to byla oblast náchylná k suchu a požárům. Dlouhá suchá období budou přicházet častěji. Jsme pokusným králíkem klimatické změny,“ dodává.

Hruška se neobává ani ztráty turistů. A přidává postřehy ze Šumavy, kde se po kalamitě obávali odlivu návštěvníků. „Nestane se, že by tam vznikla poušť, bezlesí. Z hlediska přírody to není tragédie. A stejně jako na Šumavě se na to lidé budou jezdit dívat,“ předpovídá.