„Nechávají tam sexuální predátory.“ Experti kritizují vedení univerzity

Seznam Zprávy ve středu upozornily na stížnost šesti studentek a absolventek Pedagogické fakulty, které poukázaly na chování dvou kantorů. Ženy loni v květnu v dopise popsaly sexuální nátlak, sexistické komentáře na adresu studentek i problematické chování na výcvikových kurzech.

Daných skutků se podle nich dopouštěli dva kantoři z Katedry tělesné výchovy a výchovy ke zdraví. Stížnost adresovaly vedení školy.

„Pokud budeme důvěřovat svědectvím, pak je popsané chování vyučujících protiprávní, a mohlo by dokonce naplňovat skutkovou podstatu trestného činu. Z výzkumů vyplývá, že není důvod obětem nedůvěřovat. Nikdy se neprokázalo, že by ve větší míře docházelo ke zneužívání obvinění v případech hlášení sexuálních deliktů,“ uvedla zástupkyně ombudsmana Michaela Antonín Malaníková z Univerzity Palackého v Olomouci.

Zdůraznila, že popsaných svědectví je hodně a za dlouhé období. Popsané incidenty se týkají let 2013 až 2022.

Podobně to vidí Zuzana Rathouská z neziskovky Konsent. Organizace mimo jiné pomáhá školám zavádět metodiky k řešení sexuálního obtěžování, včetně Masarykovy univerzity. „Z toho, co víme z článku, došlo k obtěžování ve formě sexistických narážek a genderově podmíněného obtěžování až po vyžadování sexuálního styku za protihodnotu,“ reagovala pro Seznam Zprávy.

Oba kantoři ve škole pracují dál, jezdí i na výcvikové kurzy. Seznam Zprávy je požádaly o vyjádření, zatím neodpověděli. Děkan fakulty Jiří Němec se hájí, že kantory potrestal. Škola však neřekla jak. Nevědí to ani autorky stížnosti.

„Omlouvám se, že nemohu být s ohledem na legislativu a citlivost celé situace konkrétnější, ale můžu vás ubezpečit, že u tohoto případu jsem postupoval dokonce přísněji, než jsem musel,“ sdělil děkan pro Seznam Zprávy.

Odbornice však tuto reakci vedení univerzity kritizují. „Vedení samo uznalo nevhodnost chování vyučujících. Nechápu, jak je pak možné, že zmíněné vyučující nechává dál vyučovat. Udržovat v pracovním kolektivu sexuální predátory přímo ohrožuje dosavadní oběti nevhodného chování a poškozuje důvěru v akademický kolektiv i celou instituci,“ sdělila Rathouská.

„Pokud fakulta dospěla k oprávněnosti obvinění, mělo by její vedení s ohledem na zajištění bezpečí studujících přehodnotit další setrvání dotyčných kantorů ve výuce,“ doplnila Antonín Malaníková.

Studentky se v dopisech domáhaly konkrétnějších informací o tom, jak škola kantory potrestala. Škola se odkazovala na legislativu a mlčenlivost.

„Minimálně oběti mají být informovány o krocích, které fakulta podnikla,“ míní Antonín Malaníková.

Autorky stížnosti také žádaly záruky, aby učitelé své chování neopakovali. Podle zástupkyně ombudsmana olomoucké univerzity je to adekvátní požadavek. „Mají můj obrovský obdiv, že záležitost nenechaly usnout. Nechtějí primárně řešit, co se jim stalo. Suplují roli instituce v tom, že chtějí nastavit mechanismy prevence,“ doplnila.

Socioložka Lucie Jarkovská pracuje na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Institutu výzkumu inkluzivního vzdělávání. Popularizuje vědecké práce ohledně genderu a sexuality.

Vzhledem ke svému pracovnímu umístění se nechtěla ke konkrétnímu případu z mateřské fakulty vyjadřovat. Odkázala však na svá dřívější vyjádření. Podle ní jsou časté vztahy pedagogů a jejich studentů vždy problematické a pro studijní kolektiv toxické. „Při studiu se střetávají ty studentky, se kterými pedagog už chodil, s těmi, se kterými právě chodí či bude chodit. To deformuje vztahy mezi dvěma dotčenými, ale taky v celém kolektivu,“ uvedla.

Podle informací z fakulty se nyní některé studentky obávají jezdit na kurzy. „Jednou ze zásad bezpečného prostředí je dostatečná komunikace o procesu řešení situace s komunitou školy, kterou v tomto případě bohužel nevidím,“ doplnila Rathouská.

Studentky si také postěžovaly, že jim vedoucí jejich katedry na fakultě nejdřív doporučil, ať si případy vyříkají přímo s kantory. „Za mě je to nešťastné a vidí to tak i všechny výzkumy v oblasti sexuálního obtěžování. Břímě nemůže nést oběť. Vystavuje ji to dalšímu stresu a rizikům,“ řekla Antonín Malaníková.

Doplnila, že je evidentní, jak brněnské univerzitě chybí ombudsman. Je to prý přesný typ případu, kterým se ochránci práv zabývají.

Filozofická fakulta Univerzity Palackého byla první fakultou v Česku, která funkci studentského ochránce práv zavedla, a to v roce 2014. Na univerzitě zároveň funguje v tandemové dvojici ombudsman-ombudsmanka, což odborníci považují za příklad dobré praxe.

Masarykova univerzita v těchto dnech prvního ochránce práv vybírá. Jak pro Seznam Zprávy uvedl tiskový mluvčí univerzity Radim Sajbot, o novou roli projevilo zájem 13 uchazečů. „Do druhého kola, v němž probíhají pohovory, postoupili 3 uchazeči a 1 uchazečka,“ sdělil.

Podle informací redakce mezi nimi figuruje právě končící děkan Pedagogické fakulty Jiří Němec. Sám se k zájmu zatím nevyjádřil.

„Výběrové řízení ještě stále probíhá, a tak nemůžeme nyní komentovat účast jednotlivých uchazeček a uchazečů,“ reagoval Sajbot.

Ombudsmana vybírá komise. Má čtrnáct členů a tvoří ji zástupci akademického senátu. Jsou mezi nimi jak akademici, tak studenti.

„Přála bych kolegyním a kolegům z Masarykovy univerzity, aby na místo ochránce práv byla vybrána osobnost a priori nevzbuzující jakoukoli pochybnost,“ sdělila Antonín Malaníková.

Podávání přihlášek škola uzavřela na začátku ledna. „Nebylo cílem mít tuto pozici, protože je to moderní, ale chtěli jsme, aby měl dobře definovanou roli a mohl skutečně přispět ke zkvalitnění procesů ochrany práv v rámci univerzity,“ vysvětlil už dříve prorektor univerzity Radim Polčák.

Kdy se nový ochránce práv pustí do práce, zatím není jasné. Jeho funkční období potrvá tři roky, s možností opakování.

V Česku aktuálně vzniká Školská ombudsmanská platforma. Má sdružovat ochránce práv, pomáhat s nastavením standardů i sdílením dobrých řešení z praxe.