Naštvaní stážisti: Nechceme dotovat předsednictví EU z našich brigád

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Za necelé tři měsíce se Česko postaví do čela Evropské unie. Jeho hlavní téma se zdá být jasné: válka na Ukrajině, její dopady na sedmadvacítku i unijní perspektiva Ukrajiny. Při historických chvílích se ale kvůli šetření bude muset česká diplomacie spoléhat z nemalé části na nezkušené stážisty z českých univerzit namísto ostřílených diplomatů.

Podle nových zjištění Seznam Zpráv má utažený opasek českého předsednictví EU až absurdní rozměry. Stážisty na předsednictví si nechá český stát zaplatit z unijních dotací, konkrétně z programu Erasmus. Část z nich si z tohoto unijního příspěvku má dokonce v Bruselu platit ubytování. Což by znamenalo jediné – minimum peněz na život v drahé metropoli.

Babišova vláda původně vyčlenila na „kapesné“ pro stážisty necelé dva miliony korun z předsednického rozpočtu, ale i tyto minimalistické prostředky zřejmě utratí stát jinak.

Seznam Zprávy přitom mají k dispozici dopis, v němž si stážisté stěžují vládě na podmínky, za nichž mají pomoct Česku zvládnout druhý pokus o šéfování EU. Ten první v roce 2009 skončil debaklem – pádem vlády Mirka Topolánka a soudem kvůli finančním machinacím s předsednickým rozpočtem.

Stážisty český stát hledal s pomocí univerzit. Na stránkách Masarykovy univerzity uchazečům instituce slibovala finanční podporu z fondu Erasmus.

„ČR bude příští rok podruhé předsedat Radě Evropské unie, a proto hledá Stálé zastoupení ČR v Bruselu okolo patnácti stážistů z MU, kteří budou pomáhat s přípravou a průběhem celého předsednictví. (…) Masarykova univerzita podpoří vybrané studenty stipendiem z programu Erasmus+,“ visí na webu od prosince loňského roku.

Logicky tedy vyplývá, že plán zaplatit stážisty na předsednictví skrze evropské fondy vznikl už za minulé vlády Andreje Babiše. Stážisté se ale hledají i na poslední chvíli, a to na zcela neplacenou práci v Praze například na Úřadu vlády, jak třeba momentálně inzeruje web Strakovy akademie.

Ale zpět do finančně náročného Bruselu, kde se odehraje vše klíčové z českého předsednictví. Evropský fond Erasmus+, který mohou využít předsedničtí stážisté působící v unijní metropoli k finančnímu přilepšení, je vzdělávací program Evropské unie, který podporuje studenty i absolventy vysokých škol při studiu v zahraničí a prvních profesních zkušenostech. Jeho účelem je tedy podpořit rozvoj mladých Evropanů a pomoct jim s uplatněním na trhu práce či otevřít možnost cestovat po Evropě, nikoli ulevovat od personálních nákladů úřadům členských států.

Nabírání stážistů, kteří budou působit hlavně v Bruselu na Stálém zastoupení Česka při EU, tedy na české ambasádě v unijní metropoli, má v gesci Ministerstvo zahraničních věcí.

„Za účelem pokrytí nezbytných nákladů mohou tito stážisté využít prostředků z fondu Erasmus+,“ potvrzuje informaci mluvčí Ministerstva zahraničních věcí Lenka Do. Stážistů má být minimálně šedesát, jak také úřad potvrzuje.

Finanční dotace pro stážisty se v programu Erasmus+ odvíjí obecně od destinace. Brusel spadá do kolonky s nejvyšší částkou, a to 750 euro za měsíc (asi 18 400 korun). Podle informací Seznam Zpráv by si však čeští stážisté neměli z tohoto rozpočtu platit ubytování, to by jim mělo zajistit samotné velvyslanectví v jeho budovách.

Samotné hromadné nabírání stážistů je kontroverzním tématem příprav českého předsednictví dlouhodobě. Ministerstvo zahraničí ještě za ministra Tomáše Petříčka (ČSSD) chtělo po vzoru ostatních zemí EU na předsednictví po premiérovi alespoň stovku diplomatických expertů navíc – takových, kteří by se vyznali v bruselských zákoutích. Zčásti se ale kvůli škrtům, na nichž trval Babiš, musí spokojit jen s dobrovolníky z řad studentů.

Teď se ukazuje, že předchozí garnitura zanechala navíc v této oblasti chaos, který se nové vládě nedaří zatím spravit. Podle dopisu, který mají Seznam Zprávy k dispozici, si studenti na podmínky stáže stěžují přímo ministru zahraničí Janu Lipavskému (Piráti) a ministru pro evropské záležitosti Mikuláši Bekovi (STAN). Stážisté, kteří byli vybráni „v první vlně“, mají podle dopisu mít vládou financované ubytování i cestu. Ti, kteří byli vybráni později, si z budgetu 750 euro z Erasmus+ musí platit sami ubytování i cestu.

„Pokud máme být konkrétní, museli bychom za 6 měsíců investovat z vlastních úspor minimálně 3 000 eur a pracovní vytížení bude stěží umožňovat přivydělávat si na pokrytí těchto nemalých nákladů,“ píší studenti ministrům. Zdůrazňují přitom, že pro ně cílem stáže není vydělání peněz, ale zkušenost, kterou by rádi zúročili v budoucím pracovním životě.

„Ocenili bychom však, kdyby podmínky stáže byly rovné pro všechny stážisty a nemusely být u nemalé části stážistů náklady českého předsednictví v Radě EU pokryty z úspor našich rodičů či našich osobních úspor doposud vydělaných při studiu,“ dodávají vybraní stážisté.

Tisková oddělení obou ministerstev Seznam Zprávy oslovily s dotazem, zda se situace řeší, ani jeden z úřadů zatím nereagoval.

Oba kabinety a tedy i přípravy předsednictví EU propojuje současná velvyslankyně při Unii Edita Hrdá. Zkušenou diplomatku si do funkce vybral Andrej Babiš, dlouhodobě má ale paradoxně blízko k ODS. V tuto chvíli nic nenasvědčuje tomu, že by se schylovalo k její „last minute“ výměně. Nová mluvčí Hrdé pro předsednictví Eva Hrnčířová Seznam Zprávy s dotazy ohledně stážistů odkázala na domovskou centrálu, tedy Černínský palác.

Využití evropských fondů má zřejmě za cíl ušetřit na studentské pracovní síle, která však i kvůli nízkému budgetu celého českého předsednictví EU bude zastávat důležitější práci než jen – s nadsázkou řečeno – nošení kávy. Mohli by doprovázet diplomaty i zpracovávat zápisy z jednání.

Původní plán přitom měl být, že diplomatičtí stážisté budou placení z předsednického rozpočtu. Podle informací HN z loňského roku mělo jít o 500 eur měsíčně. Nicméně podmínky udělování finanční podpory z fondu podle informací Seznam Zpráv Erasmu neumožňují kombinovat tyto prostředky s příjmy ze strany státu.

Úřad vlády už měl mít vyhrazené přibližně 2 miliony korun právě na odměny pro stážisty.

„Částka 1,85 milionu korun zůstala v rozpočtu MZV jako nespotřebovaný výdaj. Částka zatím zůstává na ministerstvu zahraničí a řešíme, kam bude v rozpočtu zařazena,“ vysvětlila mluvčí rezortu Lenka Do.

Šetřit se na českém předsednictví, které trvá od prvního července do konce letošního roku, musí kvůli nízkému rozpočtu, který určila předchozí vláda Andreje Babiše. Původní rozpočet čítal jen 1,4 miliardy korun, Fialova vláda letos finance navýšila na 2,25 miliardy korun. Pro srovnání – na předchozí české předsednictví v roce 2009 bylo vyčleněno 3,75 miliardy korun.