Hlavní obsah

Domácí násilí v karanténě? Děti už se ozývají víc. Velký náraz teprve přijde

Foto: Profimedia.cz

Domácí násilí v karanténě? Děti už se ozývají víc.

Jak karanténa ovlivňuje vytíženost linek pomoci v Česku? Děti o čtvrtinu více chatují s Linkou bezpečí, dospělí zatím poradny kontaktují stejně.

Článek

Karanténa, uzavření škol, nejistota a často i finanční tíseň. Češi už druhý týden žijí v situaci, na kterou se nedalo připravit. Kvůli koronavirové epidemii se všechny domácnosti v Česku ze dne na den ocitly mezi čtyřmi stěnami - což může podle psychologů vyvolat některé dříve potlačované problémy, včetně domácího násilí.

Krize proto proměnila i fungování dvou nejznámějších krizových center v Česku. Zatímco děti volí k rozhovoru častěji než dřív spíše psanou komunikaci, dospělí linky zatím kontaktují standardně. To by se však mohlo změnit za dalších několik týdnů.

Velkou vlnu teprve čekáme

„Zatím jsme žádný nárůst nezaznamenali,“ hovoří za Bílý kruh bezpečí jeho prezidentka Petra Vitoušová. Ten poskytuje odbornou a bezplatnou pomoc obětem různých trestných činů.

„Nemohu svědčit, že by u nás docházelo k nějaké eskalaci. Třeba dnes jsme měli standardní případy - stalking, zneužívání dětí, několikrát domácí násilí, problém s dcerou závislou na drogách,“ vyjmenovává ředitelka.

Podle ní je to však vývoj, který linka zná i z jiných krizových dob, například povodní.

„Ze začátku dokonce zaznamenáme pokles, protože lidé řeší úplně jiné problémy. Rozmůže se panika, stres, lidé začali vykupovat obchody,“ popisuje Vitoušová, jak epidemie koronaviru přišla do Česka.

Během povodní Bílý kruh bezpečí podle ní dokonce kontroloval, jestli v domě fungují všechny telefony. „Bylo ticho po pěšině. Každý řešil především peníze a zdraví, lidé drželi při sobě a navzájem si pomáhali. Později, až se situace uklidnila, jsme najednou zaznamenali velký nárůst.“

Vitoušová věří, že i tentokrát lidé problémy dočasně odsunují stranou. „Až se přestane řešit hlavně obava o zdraví nás a naší rodiny, očekáváme, že přijde větší vlna nových případů. Jakmile pomine hlavní nebezpečí, odšpuntují se další problémy,“ říká.

Současná situace má podle ní malou výhodu v tom, že operátoři mají nyní na klienty, kteří nespěchají do práce a musejí zůstat doma, dost času. Hovory proto trvají 30 minut i hodinu.

Nárůst domácího násilí ale zatím nezaznamenali. „Děje se to víc? Nikdo to nevíme. Karanténa ale určitě zadělává na další problémy,“ uzavírá prezidentka krizového centra.

Děti píší o čtvrtinu víc

Situace mnohdy ještě hůře dopadá na děti. Kvůli uzavření škol zůstávají s rodiči doma, ti jim navíc musejí často nahrazovat učitele. I proto operátoři v jejich případě větší vytíženost už zaznamenali.

„Když to srovnáme se stejným obdobím v roce 2019, u volání jsme zaznamenali mírný pokles. U chatu jsme naopak zaznamenali nárůst o 25 procent,“ sdělila mluvčí Linky bezpečí Regina Jandová.

Linka bezpečí eviduje nárůst zájmu i o e-mailové poradny, konkrétně o 14 procent oproti předchozímu roku.

„Obecně tak lze říci, že děti více využívají online kanály. Máme za to, že důvodem může být nedostatek soukromí na telefonický hovor. Děti jsou prostě stále doma společně s dalšími lidmi a nemohou si vždy udělat prostor a klid pro telefonát. Psát e-maily a chatovat mohou spíše - to nikdo nemůže poslouchat, co říkají,“ dodala.

Psychické problémy i obavy z nemoci

Problémy dětí v posledním měsíci zůstávají stejné jako dřív - nejčastěji jde o psychické problémy a rodinné, partnerské i vrstevnické vztahy.

„Výraznější nárůst - asi 20krát častěji než v roce 2019 - jsme zaznamenali pouze u tématu strach z nemoci a hospitalizace. Tam povětšinou spadají obavy z koronaviru,“ doplnila Jandová.

Uzavřené prostředí podle Jandové vytváří nápor na psychiku všech členů rodiny, který ne každý zvládá. Běžné strategie zvládání stresu (trávit čas i s jinými lidmi, sdílet s nimi své trápení, věnovat se volnočasovým aktivitám a koníčkům, sportu apod.) nejsou najednou k dispozici nejen pro děti, ale i pro rodiče.

Dostupné nejsou mnohdy ani odborné služby (psychologická nebo psychiatrická péče, ale i neakutní lékařská péče např. u chronicky nemocných). Ne každý odborník může nabídnout alespoň online formu kontaktu, ne vždy je to dostačující a ne každé dítě ji může využít. A tuto možnost často ztrácejí i další rodinní příslušníci, kteří by odbornou pomoc potřebovali nebo ji před nouzovým stavem využívali.

„To samozřejmě ovlivní celkové klima rodiny. Nicméně děti jsou v rodinném systému ti nejzranitelnější, proto jsou i nejvíce ohrožené,“ uzavírá za Linku bezpečí Jandová.

Související témata:

Doporučované