Národní park Křivoklátsko by mohl být i trojnásobný, říká přírodovědec

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vláda ve středu přijala návrh zákona, který má umožnit vyhlášení národního parku na Křivoklátsku.

Plány ohledně budoucnosti centrální části CHKO Křivoklátsko ale vyvolávají emoce. Místní obyvatelé jsou nespokojení. Mají pocit, že jde o zbytečný, až ohrožující krok, proti kterému vznikla i petice. Odpůrci argumentují třeba tím, že diskutované území nesplňuje definici pro vyhlášení národního parku. Kritika zazněla i ze strany Ministerstva financí. Někteří zase navrhují, aby místo bylo specializovaným lesním závodem.

Podle přírodovědce z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Jakuba Hrušky, který je řadovým členem vládní TOP 09, si ale Křivoklátsko národní park zaslouží. „V oblasti roste mnoho cenných lesů a z jiných by se naopak cenné stát mohly. Jde bezpochyby o území, které si tu ochranou formu zaslouží,“ říká s tím, že to prospěje tamní biodiverzitě.

Vysokoškolský pedagog v rozhovoru pro Seznam Zprávy mimo jiné zmiňuje, že stát má z jeho pohledu právo naložit se svými pozemky, jak uzná za vhodné. Zároveň dodává, že některé obavy lidí, kteří jsou proti vyhlášení národního parku, se nezakládají na pravdě.

Vláda dnes projednávala, zda by mělo být Křivoklátsko národním parkem. Existují ale kritici, podle kterých to není dobrý krok. Navrhují třeba, aby se místo stalo specializovaným lesním závodem. Jak vnímáte snahu ministra životního prostředí vy?

Křivoklátsko si zaslouží být národním parkem už asi 30 let. Ale ano, vede se tam spor. Lesníci říkají, že tam dělají všechno správně, vyrobí lesnický park a budou vzorně hospodařit. Jenže národní park není o vzorném hospodaření, ale o tom, že na daném území ochraňujete biodiverzitu, staré lesy, snažíte se o navrácení přirozeného druhového složení. A toto lesnický park nikdy nesplní, protože je vždycky zaměřený na hospodaření, tedy těžbu dříví a jeho zužitkování. Nic takového cílem národního parku není.

Území je momentálně takzvanou chráněnou krajinnou oblastí a některé části jsou přírodními rezervacemi, takže v té oblasti určitě platí nějaká forma ochrany. V čem tedy spočívají hlavní rozdíly?

Národní park dostane do své hospodářské managementové správy lesy v tom území. Na území CHKO to takhle není, tam pořád hospodaří ten původní hospodář. Pokud je to státní půda, tak tam hospodaří vojenské lesy nebo státní lesy, pokud jde o soukromou půdu, je to v režii vlastníků. Výhodou Křivoklátska je, že celá oblast navržená jako národní parky patří státu. A já si myslím, že stát má naprosté právo si rozhodnout, co udělá se svými lesy.

A ještě k tomu mám zajímavý právní aspekt. Ty velké národní přírodní rezervace v centru případného národního parku obhospodařují Lesy České republiky. A státní ochrana přírody jim platí asi 15 milionů ročně za újmy, že tam v uvozovkách nemohou běžně hospodařit. Stát platí státu, respektive státní ochrana přírody platí státnímu podniku Lesy České republiky. To je úplný nonsens.

V momentě, kdy tam bude národní park, nebude nutné žádné újmy platit. Protože když to přejde pod správu národního parku, která je zřizována právně pro účel ochrany, nikdo od nikoho žádné náhrady požadovat nebude.

Jde tedy o finanční stránku věci.

To si nemyslím. Ale za mě jde o jeden z podpůrných argumentů, proč by měl stát národní park Křivoklátsko zřídit. Aby si stát prostě bizarně a zbytečně nesypal z jedné kapsy do druhé peníze, které by se daly použít někde jinde, kde by to mělo větší smysl v ochraně přírody.

Ale proč je tedy pro tamní přírodu lepší, aby se území stalo národním parkem? Je v nějakém ohrožení?

Pokud zůstane stávající status quo, tak se bezpochyby nerozšíří oblast těch opravdu cenných lesů, které ochraňují biodiverzitu. Žijí tam různé druhy hmyzu, pozorujeme tam lišejníky, mechy nebo rostliny, které prostě už dnes nikde jinde nenajdeme. A je to tím, že jde o části, které jsou vlastně ponechány „svým osudům“. A když tyto oblasti nezvětšíme, tak biodiverzitu nebudeme chránit dostatečně.

Národní park jde nicméně vyhlásit pouze na těch územích, kde převažuje výskyt přirozených či člověkem málo pozměněných ekosystémů. Zásah člověka v této oblasti ale byl v posledních stovkách let vzhledem k těžení znatelný. To ostatně namítají i někteří místní nebo přímo starostové.

Ano, nelze zpochybnit, že ty lesy byly hospodářsky využívané. Přesto ale mají pořád mnohem lepší kvalitu než naprostá většina lesů v nějakém širokém okolí. A to, že někdo někde hospodářsky zasáhl, ještě neznamená, že se dané území už nikdy nemůže stát národním parkem. To by se jím totiž nemohla stát ani Šumava.

Část obyvatel z tamních obcí má ale strach, že národním parkem se pro ně les „uzavře“. Zkrátka, že se v něm v klidu neprojdou, nenatrhají si borůvky nebo si už neodnesou klestí. Jak to je?

V přírodních zónách národních parků není zakázaný vstup. To bývalo do roku 2017 čili vstup je samozřejmě povolený. Nic, z čeho mají ti lidé obavy, není vlastně pravda. Národní parky jsou rozdělené do několika zón, z toho pro některé platí samozřejmě přísnější pravidla.

A ještě abych to přirovnal – národní park Křivoklátsko by měl být podle návrhu velký asi jako třetina Krkonošského národního parku. Je to strašně malé území, jde skutečně jen o to nejcennější. Podle mě by ten park mohl být i trojnásobný. Tady se ale bavíme o ústupkové variantě, kterou pokud nevyhlásíme, tak jsme jako stát hloupí.

A skutečně to není tak, že je celé území nedotknutelné jako prales Yellowstone v Severní Americe. S tím se prostě ve střední Evropě počítat nedá. Národní parky mají prostě jen ve vínku to, že se navracejí k divoké přírodě.

To ale znamená právě méně zásahů ze strany člověka. Podle některých kritiků však může ponechání přírody „svému osudu“ vést třeba k napadení kůrovcem. To podle vás nehrozí?

Samozřejmě hrozí, ale v těch zcela umělých nepůvodních smrkových porostech, které za mě v těchto polohách nemají co dělat. A teď vám garantuju, že je správa národního parku během deseti let vytěží a přemění na nějaké porosty s přirozeným druhovým složením toho lesa, jaký by tam měl být. Zmíněná kritika je za mě demagogie.

Národní parky obecně přitahují pozornost turistů. Například na Sněžce je vidět, že návštěvníci mohou národnímu parku i škodit, mám na mysli například sítě, které mají neukázněné turisty držet na cestách. Nemůže podobný osud čekat i Křivoklátsko?

Sněžka je samozřejmě extrém. A ano, je pravděpodobné, že na Křivoklátsku vzroste turistický ruch, ale nakonec je to státní území a já myslím, že lidé by měli mít možnost podívat se do takových pěkných lesů, což mají i dnes. Zároveň bude možné návštěvníky nějakým způsobem edukovat v tom, co je biodiverzita, proč jsou ty lesy cenné. Zájmu lidí bych se opravdu nebál. A to i proto, že v zákoně 114 o ochraně přírody je také napsáno, že národní parky slouží k ochraně přírody a ke vzdělávání.