Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Občanští demokraté chtějí, aby nájemní byty mohly na úřadech „předbíhat“ ve frontě na stavební povolení, a tím pádem aby dostaly razítko přednostně před jinými žádostmi. Lidovci zas chtějí, aby stát na podporu bydlení dával až 25 miliard korun ročně. A třeba hnutí STAN volá po zvýhodněných úvěrech pro města a obce, aby samy byty stavěly.
Co politická strana, to nápad, jak nedostupné bydlení v Česku - které patří k nejhorším v Evropě - řešit. Vládní strany se začaly bytové krizi věnovat až po odchodu piráta Ivana Bartoše z funkce ministra místního rozvoje, který měl bydlení na starosti. Bartošovi se nepodařilo dotáhnout digitalizaci stavebního řízení, jež měla povolování nových staveb urychlit. Vládě tak zbývá jen několik málo měsíců, aby na letitý problém nalezla recept.
Téma se teď nejvíc snaží stáhnout pod sebe ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Už loni v listopadu - pouhý měsíc po odchodu Bartoše z vlády - v tichosti založil kolegium ministra financí pro bydlení. Tam k jednomu stolu dostal banky, pojišťovny, penzijní fondy, developery a zástupce družstevního i nájemního bydlení.
V neděli v České televizi Stanjura oznámil první novinku: Penzijní fondy dostanou nově možnost vkládat peníze klientů do projektů nájemního bydlení. V březnu, zrychlenou formou poslaneckého návrhu, kvůli tomu v zákoně rozvolní pravidla pro správu úspor ve fondech.
Ještě na jaře chce přijít s dalším nápadem - jakýmsi bypassem, jenž by zrychlil pomalé stavební řízení. „Chceme, aby dostupné nájemní bydlení dostalo prioritu. Aby v té frontě stavebních povolení mohlo předběhnout. Pokud se shodneme, že je v tom veřejný zájem,“ řekl ministr financí Seznam Zprávám.
ODS se tak vrací k tomu, co její poslanec a stranický expert na bydlení Jiří Havránek neúspěšně navrhoval už v listopadu 2023. Sněmovna tehdy schvalovala takzvaný liniový zákon, který urychluje výstavby klíčové dopravní, vodní a energetické infrastruktury.
Havránek tehdy navrhoval, aby mezi tyto strategické stavby s jednodušším povolováním byly zařazeny také domy s dostupným nájemním bydlením. Proti byl ministr Ivan Bartoš, jenž to chtěl řešit jinou cestou.
„Dnes vidíme, že celý problém je na straně slabé nabídky nových bytů, která nedokáže uspokojit poptávku. A víme, že jedním z důvodů je rychlost stavebního řízení. Bypass proto vidíme jako možnost, jak na trh dostat co nejvíce bytů, což by pak mohlo mít dobrý dopad na ceny,“ doufá Zbyněk Stanjura.
Nápad kritizuje opozice s argumentem, že Fialova vláda se teprve teď probrala. „Celé to považuji za úsměvné teď na konci volebního období. Je to pod heslem - slibem nezarmoutíš,“ reaguje místopředsedkyně ANO Alena Schillerová.
Úplnou shodu, jak řešit krizi bydlení, nemají ani ve vládě. Zatímco ministr financí a jeho ODS spoléhá nově na desítky miliard z penzijních fondů v kombinaci s jednodušším povolováním, ostatní strany chtějí do bydlení dávat více peněz přímo ze státního rozpočtu.
„Je to jeden z největších sociálních problémů, který může vyústit i v nějakou krizi. Hasíme požár tím, že vyplácíme 18 miliard ročně na příspěvcích na bydlení, a na skutečné řešení dáme jen pár miliard?“ zlobí se poslanec Jiří Horák z KDU-ČSL. A dodává, že byty jsou přinejmenším stejnou prioritou jako dálnice a železnice, kam dnes plynou peníze ve velkém.
Také dle hnutí STAN by byla adekvátní podpora výstavby bydlení ve výši desítek miliard, nikoli jednotek. Starostové zároveň žádají, ať stát peníze poskytne a dále nechá na obcích, jakým přesně způsobem stavbu bytů podpoří.
„Podle mě by se stát měl vykašlat na dotační programy, do kterých nikdo nejde, a soustředit se na finanční nástroje, jako jsou například zvýhodněné úvěry, bez dalších pravidel. Stát by měl dát jen minimum podmínek, nemíchat se obcím do toho, pro koho byty budou, to ať si rozhodne samospráva,“ dodává místopředseda Starostů a ministr průmyslu Lukáš Vlček.
