Článek
Nádor prostaty je onemocněním, u kterého se hraje o čas a kterému u nás každoročně podlehne asi 1500 mužů. Jak lékaři upozorňují - rakovinu se mnohdy nepodaří podchytit včas, protože pacienty dlouho nic nebolí. Na problém se často přijde pozdě i proto, že muži ze zbytečného studu zanedbávají preventivní prohlídky na urologii.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v pátek oznámil, že ani on nepociťoval žádné příznaky nemoci - rakovina mu byla odhalena vlastně náhodou. A to v rámci screeningu, který se v Česku rozběhl před necelým rokem.
Netřeba stahovat kalhoty
„V nejbližších dnech se podrobím chirurgickému zákroku, který bude muset nádor odstranit,“ řekl Válek, kterému je 64 let. Zároveň muže vyzval, aby neotáleli a na vyšetření také přišli.
Jak tedy zmiňované systematické vyhledávání nemocných vypadá a kdo by se do něj měl zařadit? Celý program běží od ledna a zaměřený je na muže mezi 50 a 69 lety. Není přitom nutné chodit na specializované urologické pracoviště, i když i ošetřující urolog může zájemce do programu zařadit.
Ministerstvo však vsadilo zejména na zapojení praktických lékařů - právě ti mívají ke svým pacientům nejblíže a mohou je aktivně oslovovat. Lékaři by měli pacientům podrobně vysvětlit smysl programu a poučit je o průběhu vyšetření. Pacient se potom díky informacím může sám rozhodnout, zda do programu zařadit chce.
Další výhodou je po praktické stránce i to, že není třeba žádných komplikovaných vyšetření a pacienty obvykle nečeká ani obávané vyšetřování prostaty přes konečník. Muži pouze podstoupí tzv. PSA test, což je krevní test, který změří hladinu specifického antigenu prostaty, zkráceně PSA.
Vyšší hladina PSA může signalizovat různé zdravotní problémy prostaty, včetně rakoviny, ale i nezhoubných onemocnění nebo zánět prostaty. Při dobrém výsledku je pacient ošetřujícím lékařem přizván k další kontrole - tedy opět odběru krve. A to za dva nebo čtyři roky.
Pokud je hladina PSA vyšší než stanovená hodnota, převezme dotyčného do péče urolog, který provede následná vyšetření, například sonografii. Na základě výsledků těchto vyšetření je stanoven další postup, v případě, že je stanovena diagnóza zhoubného karcinomu prostaty, je pacient předán do odborné onkologické péče.
Stud může zabíjet
O smyslu takového preventivního vyšetřování se nyní přesvědčil právě i ministr Válek, který zároveň uvedl, že se u něj nádor podařilo odhalit včas - tedy v raném stadiu. Díky tomu bude nejspíš mimo úřad pouze pár týdnů a nejspíš ho nečekají žádné dlouhodobé zdravotní následky.
Smutnou realitou však zůstává, že se zatím u řady pacientů nemoc odhalit včas nepodaří. Každý rok onemocní tímto nádorem v České republice okolo 8100 mužů a přibližně 1400 ročně na rakovinu prostaty umírá.
Počet mužů s rakovinou prostaty se navíc dle informací Všeobecné zdravotní pojišťovny každým rokem zvyšuje. Jen v loňském roce se s touto diagnózou léčilo 50 tisíc mužů, což je o 36 % víc, než tomu bylo v roce 2014.
I proto odborná veřejnost i letos podporuje akci Movember, která na téma mužského zdraví upozorňuje. V listopadu si řada mužů nechává narůst knír jako symbol podpory této celosvětové iniciativy. Cílem je zvýšit povědomí právě o prevenci rakoviny prostaty, ale i rakoviny varlat a dalších závažných onemocnění.
Jak nedávno v podcastu MUDr.ování upozornil urolog Petr Běhounek, primář urologického oddělení v Nemocnici Hořovice, i díky takovým osvětovým akcím se daří porazit stud, se kterým se lékaři u mužů občas setkávají. Kvůli studu často ignorují i běžnou prevenci.
Podle lékaře za to mohou i různé po hospodách vyprávěné historky o bolestivých vyšetřeních, které jsou desítky let staré. „Některá vyšetření byla velmi nepříjemná. Ale v dnešní době už se prakticky neprovádí či byla nahrazena přístroji, které jsou mnohem lepší a příjemnější. Už to není takový strašák,“ řekl Běhounek.
