Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ekonomové z Centra veřejných financí na pražské Karlově univerzitě přišli s vlastním řešením. „Ideální by bylo najít správný mix tří cest, což jsou zvýšení daní, omezení jiných státních výdajů nebo další zadlužení,“ přibližuje šéf Centra Petr Jánský.
Jeho tým namixoval opatření do tří kroků tak, aby Česko v roce 2030 skutečně vydávalo na obranu deklarovaná tři procenta HDP místo dnešních dvou. To je skok ze současných 170 miliard korun ročně na armádu na 255 miliard.
První krok: vyšší dluh. Je doporučen pro roky 2025 až 2027, kdy by si země na vyšší výdaje na armádu půjčila. „Kromě standardního zadlužení státu je ve hře i možnost půjček ze speciálního obranného fondu Evropské unie,“ říká ekonom Aleš Bělohradský.
V debatě zazněl i nápad zadlužit se pomocí korunových dluhopisů pro občany, aby lidé získali větší sounáležitost se státem s tím, že se složili a půjčili mu na posílení obranyschopnosti.
Druhý krok: dočasné zvýšení daní. Ekonomové doporučují na tři roky - v letech 2027 až 2030 - dočasně zvýšit některé daně, a to z příjmů i majetku. Nebo zvýšit spotřební daně na cigarety, alkohol a pohonné hmoty, které se od roku 2010 nezvyšovaly.
„Také je možnost zavést nové, speciální obranné daně po vzoru Estonska či Ukrajiny,“ navrhuje Petr Jánský.
Třetí krok: dlouhodobá změna daní a výdajů. To je věc, kterou vědci z Centra očekávají od příští vlády - reformu veřejných financí, tedy hlubší a promyšlenou změnu daní i veřejných výdajů. Volají po moderním daňovém systému a efektivnějšímu utrácení státních peněz.
„To musí být cíl. Pokud máme politickou shodu, že tři procenta HDP na obranu je nový dlouhodobý normál, pak musí být financovaný z dlouhodobých příjmů státního rozpočtu,“ říká náměstek ministra financí a bývalý člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub.
Česko dohání 25 let „spánku“
Středeční představení studie o financování obrany v Kampusu Hybernská v centru Prahy si kromě několika ekonomů a novinářů přišli poslechnout také dva politici. Byl tu poslanec Miloš Nový z TOP 09, jenž se zabývá reformou veřejných financí.
Druhé jméno bylo nečekané - dorazil i opoziční lídr, šéf ANO Andrej Babiš. Ale celou dobu vůbec nepromluvil. Sedl si do publika mezi posluchače, dělal si zápisky na papír, a pak zase beze slova zmizel. Ekonomové z Centra veřejných financí s ním mají schůzku ještě ve čtvrtek, kde favoritovi sněmovních voleb chtějí prezentovat svůj širší pohled na státní rozpočet.
Andrej Babiš tentokrát jen poslouchal, vůbec nemluvil.
Na konferenci zazněly i radikálnější názory. Tím, že Česko - stejně jako celá řada dalších evropských zemí - v minulých letech obranu opomíjelo, vznikl uvnitř armády ohromný vnitřní dluh. Uplynulých 25 let země ani zdaleka neplnila alianční závazek k NATO, tedy dávat dvě procenta HDP na obranu.
„Pokud máme urychleně dohnat podfinancování armády z minulých let a navýšit obranné kapacity, bude krátkodobě nutné během pár let zvýšit výdaje ještě výrazněji, než říká vláda,“ domnívá se Vojtěch Bahenský, expert na bezpečnostní studia. Podle něj by teď země měla do armády posílat klidně i čtyři procenta, aspoň dva roky po sobě.
Ekonomové tento vnitřní dluh vyčíslili na 265 miliard. Potíž je v tom, že dnes je všechna vojenská technika a zbraně výrazně dražší než před lety. Teď se kvůli zvýšenému riziku z Ruska probudily i další země, takže poptávka ohromně roste, zatímco zbrojařské firmy nestíhají vyrábět. Na vše jsou dlouhé čekací fronty a ceny samozřejmě rychle rostou.
„On se ten vnitřní dluh hodně týká věcí, které nejsou tolik vidět - třeba obyčejné infrastruktury a kasáren. Vznikl i proto, že jsme se dlouho snažili mít velkou armádu za málo peněz,“ upozornil František Šulc, první náměstek ministryně obrany.
