Hlavní obsah

Modlitba ve znakovém jazyce a napůl ztišené koledy na trzích. Tak truchlí Česko

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Arcibiskup Jan Graubner a tlumočnice do znakového jazyka (vpravo) na mši za zesnulé při čtvrteční střelbě.

V sobotu, pouhý den před očekávaným štědrovečerním veselím, se Česko zahalilo do státního smutku. V pravé poledne se zastavila celá země minutou ticha.

Článek

Když katedrálou svatého Víta zněly modlitby za oběti střelby, po boku pražského arcibiskupa a primase českého Jana Graubnera se střídaly ženy, které svýma rukama i celým tělem převáděly slova piety do smutečního znakového jazyka.

Byly mezi nimi i známé tváře z televizního vysílání, které zejména v časech covidové pandemie patřily k hrdinkám doby. Tyto tlumočnice ale na sobotní zádušní mši nebyly jen kvůli jejímu zpřístupnění lidem se sluchovým hendikepem a jako symbol sounáležitosti zraněné společnosti.

Jejich přítomnost značila i to, že obor komunikace neslyšících na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy je útokem střelce zřejmě nejvíce zasaženým. Jejich ústav sídlí ve čtvrtém patře budovy na Palachově náměstí, které se ve čtvrtek stalo epicentrem útoku.

Láska vždy vítězí

Arcibiskup Graubner na zádušní mši nabízel útěchu. Zazněla ale i těžká slova vyzývající každého k sebereflexi. „Všichni se snažíme na zemi budovat ráj, ale realita nám ukazuje, že zlo existuje a nesmíme před ním zavírat oči. Musíme se mu umět postavit. Bojová linie mezi dobrem a zlem prochází srdcem každého z nás. Musíme najít odvahu uznat i svůj podíl,“ uvedl primas český.

Zároveň zaplněnou katedrálu konfrontoval s nejvyšším projevem křesťanského milosrdenství. Za oběti střelby se pokládaly bílé růže, bylo jich celkem osmnáct. Jedna z nich byla i za toho, kdo vraždil.

+11

„Jednu růži přidáme i za toho, kdo se nechal zmanipulovat zlem. Chceme tím vyjádřit víru, že láska musí vždy zvítězit nad zlem,“ uvedl arcibiskup. Graubnera na zádušní mši doprovodil i jeho předchůdce Dominik Duka či biskup Václav Malý.

V katedrále nechyběl prezident Petr Pavel, přišli i šéfové obou komor českého Parlamentu, předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Z vlády byl v katedrále ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (Starostové a nezávislí).

V intimním kruhu

Na mši promluvila i rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková. „Život mladého člověka je nenaplněnou možností vykonat pro ostatní mnoho dobrého, a i proto se nás jeho násilné ukončení dotýká o to víc,“ uvedla zjevně pohnutá. Po jejím boku stála děkanka fakulty Eva Lehečková. Mezi zástupci akademické obce byla také proděkanka Andrea Hudáková, která je zároveň zástupkyní ředitele Ústavu bohemistiky pro cizince a komunikace neslyšících.

Ta Seznam Zprávám řekla, že přítomnost tlumočnic do znakové řeči symbolizuje hodnotu otevřené a integrované společnosti, ale i fakt, že mezi oběťmi střelce jsou studentky oboru komunikace neslyšících.

Katedrálu z velké části zaplnili studenti, po mši se se slzami v očích objímali a drželi se v intimních kruzích tvořených těmi, které spojuje zkušenost přeživších.

Ztišené koledy

V sobotu se nad hlavním městem protrhlo nebe. Zmizely sněhové přeháňky a nahradil je intenzivní déšť, který smyl rozdíl mezi adventní a smuteční Prahou. V centru města převažovali turisté, účast na vánočních trzích nebyla velká.

Státní smutek ale měnil život v Praze. Například na pražském Mariánském náměstí kvůli pietě odstěhovali pódium, na kterém se měla odehrávat pěvecká vystoupení. Jak Seznam Zprávám řekl jeden z prodejců, řešilo se i to, zda v časech národního truchlení vyhrávat v centru Prahy koledy.

„Mám tu na starost pouštění hudby. Vedli jsme o tom debatu s ostatními prodejci. Hudbu z reproduktorů jsme nakonec ztišili, rozhodli jsme se tak, protože atmosféra k nám přivádí lidi,“ říká Vojtěch Kaněra, který prodává ve stánku, jehož výtěžek půjde na dětské domovy.

Smutek poznamenal i tradiční zpívání Rybovy České mše vánoční na pražském Hlavním nádraží. Z piety tam zazněla Modlitba pro Martu a naopak vyškrtnutá byla koleda Narodil se Kristus Pán, která končí zvoláním „radujme se“.

„Přišla jsem si sem zazpívat, ale i cítit sounáležitost s lidmi po útoku na filozofickou fakultu. Hudba probouzí a zesiluje emoce,“ popsala jedna z mladých zpívajících.

Doporučované