Článek
Na tiskové konferenci v neděli Bek mimo jiné řekl, že žádná z možných změn ve školství nepovede ke zhoršení kvality vzdělávání, cílem je podle něj zajistit dlouhodobě udržitelné personální zajištění. Model financování školství podle ministra způsobuje rychlý růst nových úvazků, což působí proti snahám jakékoli vlády o zvyšování platů při stagnaci ekonomiky. To, že stávka způsobí komplikace, musel ministr podle šéfa školských odborů Františka Dobšíka vědět a měl udělat všechno pro to, aby nenastala. Stávkou podle něj odboráři i stávkující naplňují své ústavní právo, jak řekl ČTK.
Školské odbory na pondělí vyhlásily celodenní výstražnou stávku základních, středních a mateřských škol. Podle odhadů odborů se zapojí téměř 70 procent škol. Učiní tak v různé míře, některé budou zavřené, jiné budou fungovat v omezeném provozu.
Bek se dnes v otevřeném dopise obrátil na rodiče. „Spor není o tom, zda má někdo dobrou vůli přidat peníze, nebo ne, ani nejde o spor o diplomatických či profesionálních schopnostech jednotlivých aktérů, nýbrž se týká ekonomických možností státu,“ míní ministr.
Model financování nastavený v letech 2016 až 2018 podle Beka způsobuje to, že velmi rychle rostou nové úvazky ve školství. „Za posledních pět let přibylo 40 tisíc zaměstnanců, takže aktuálně stát platí téměř 300 tisíc lidí,“ řekl. Takové tempo růstu nových úvazků podle Beka působí proti snahám jakékoli vlády o zvyšování platů ve chvíli, kdy ekonomika neroste, ale stagnuje.
Maximální počty hodin financovaných ze státního rozpočtu by se podle ministra měly snížit na 95 procent aktuálního maxima na základních a středních školách. Novela by měla ministerstvu umožnit nejen plošně regulovat, ale i pozitivně zvyšovat maxima cíleně ve školách, které pracují ve složitém socioekonomickém prostředí, vzdělávají větší počet cizinců nebo pracují s větším počtem nadaných žáků, pro které mají specifické podmínky.
„Já jsem přesvědčený o tom, že dosavadní systém mimo jiné má tu chybu, že pro všechny stanovuje stejné meze, bez ohledu na reálné potřeby vzdělávací politiky té které školy,“ řekl Bek.
„Odbory nestanovily jasně své požadavky při jednání s ministerstvem,“ řekl také Bek. Odboráři podle něj nepřicházeli s konkrétními představami o platech nepedagogických pracovníků, asistentů pedagogů či učitelů. Řada obav z možných změn modelu financování školství podle ministra není odůvodněná a nepřihlíží k faktům.
„Mně to přijde osobně jako určitý úhybný manévr, aby nás znevěrohodnil v očích veřejnosti,“ řekl v reakci na ministrovo vyjádření Dobšík. Odbory podle něj už začátkem roku požadovaly růst platů pedagogů, nepedagogů i učitelů o 10 procent. Nedůvěru podle něj způsobilo i to, že měl rozpočet školství podle původních návrhů klesnout o 30 miliard. Požadavky podle něj formulovali odboráři jasně a je o nich připraven dál jednat.
Ministerstvo školství by mělo mít podle navrhovaného rozpočtu v příštím roce na výdaje 269 miliard korun. Proti letošku je to o 3,9 miliardy korun víc. Bek také tento týden řekl, že vláda je připravená zvážit převedení ještě čtyř miliard korun do rozpočtu školství z rozpočtové rezervy, ale až počátkem příštího roku po bilanci letošního státního rozpočtu a čerpání evropských fondů. Peníze by tak měly být připravené při rozepisování rozpočtů jednotlivých škol na konci ledna.
Ministr chtěl původně podle Dobšíka dalších pět miliard korun navíc ke schválenému rozpočtu i slíbeným čtyřem miliardám ze státní rezervy, vláda mu ale nevyhověla.
Bolavým místem rozpočtu jsou podle Beka pozice nepedagogů, platy kuchařek, uklízeček či administrativních pracovníků označil za poměrně nízké. Uvedl ale, že tarify těmto zaměstnancům vláda loni zvýšila o 10 procent. Vláda je podle ministra připravena v lednu hledat dodatečné zdroje, a pokud by šly do kapitoly jeho úřadu, bylo by je možné použít právě na navýšení platů nepedagogů.
Ministr chce v dialogu s odbory a aktéry ve školství pokračovat i po stávce. „Stávka nesmí být příčinou toho, že bychom přestali spolu vést dialog s odbory a s dalšími aktéry ve vzdělávání, protože úprava systému je nezbytná,“ řekl ministr. Oprava systému financování škol je podle ministra možná cestou změn školského zákona. Novela by měla umožnit lépe řídit personální růst ve školství. Na další jednání jsou podle Dobšíka připravené i odbory, snahu dále jednat vítá.
