Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ministerstvo zdravotnictví (MZd) navrhuje na příští rok nižší meziroční růst úhrad zdravotní péče než v předchozích letech. V průměru by jednotlivé segmenty zdravotní péče měly dostat navíc asi tři procenta, letos to byl dvojnásobek. Vyplývá to z návrhu takzvané úhradové vyhlášky, která rozděluje více než 530 miliard korun z veřejného zdravotního pojištění pro příští rok. Ministerstvo v něm vyhlášku označuje jako „velmi restriktivní“. Vyšší růst bude u následné péče nebo léků, u centrových ale přesto nižší než dříve. Vyhlášku musí MZd v konečné podobě publikovat do konce října.
Meziročně by mělo podle predikcí být k dispozici asi o 27,4 miliardy korun více než letos. „Z toho 515 miliard korun tvoří náklady na zdravotní služby a 14,7 miliardy ostatní náklady včetně nákladů na provoz zdravotních pojišťoven a fond prevence. U nákladů na zdravotní služby se jedná o nárůst o 3,3 procenta,“ píše se v materiálu. Na vyrovnání letošního schodku by se podle materiálu mělo použít 11 miliard korun z příštího roku. „Úhradová vyhláška na rok 2025 je tak po mnoha letech koncipována úhradově velmi restriktivně,“ uvedlo MZd. Průměrně navrhuje pro jednotlivé segmenty zdravotní péče nárůst o 1,3 procenta, rozdělí mezi ně meziročně o 6,5 miliardy korun víc než letos.
Největší meziroční nárůst nákladů plánuje MZd u následné lůžkové péče, která se poskytuje například v léčebnách dlouhodobě nemocných nebo léčebných ústavech. Meziročně se mají zvýšit téměř o 11 procent na 37,5 miliardy korun. Vyšší nárůsty se očekávají také u léků, u těch na recept stoupnou o 5,8 procenta na 51,5 miliardy korun. Dlouhodobě rostou také náklady na takzvané centrové léky, tedy moderní přípravky na nejzávažnější nemoci podávané většinou v nemocnicích. Meziročně na ně MZd počítá s o desetinu vyšší částkou než letos, půjde o 44 miliard korun.
Naopak nejméně porostou úhrady pro hemodialýzu, tedy zařízení, která pečují o pacienty, jimž selhávají ledviny. Příští rok má péče o ně stát 3,42 miliardy korun, o půl procenta víc než letos. O 1,36 procenta víc než letos dostane na svoji práci zdravotnická záchranná služba, stát bude šest miliard korun.
O 1,79 procenta porostou úhrady akutní lůžkové péče v nemocnicích, ministerstvo navíc očekává, že se objem její péče mírně sníží. Celkově na ni příští rok půjde více než 255 miliard korun, což je téměř polovina všech nákladů zdravotní péče.
Oblastmi, které se MZd rozhodlo více odměnit, jsou například v primární péči ordinace, které mají elektronický objednávkový systém, vyšší podíl pacientů účastnících se prevence nebo takzvané týmové praxe sdružující více lékařů. Více peněz dostanou také urgentní příjmy, které přijímají psychiatrické pacienty. Vyšší úhradu mají stanovenu rovněž kamenné hospice nebo centra pro pacienty s roztroušenou sklerózou nebo multirezistentní tuberkulózou.
V letošním roce pojišťovny plánovaly své pojistné plány jako schodkové. Největší VZP plánovala čerpat z rezerv z předchozích let zhruba pět miliard korun. Svaz zdravotních pojišťoven (SZP), který sdružuje menší pojišťovny mimo VZP, jež mají dohromady asi 40 procent pojištěnců, v lednu varoval, že letošní deficit bude deset miliard korun a v příštím roce se vyčerpají rezervy. Vláda letos v dubnu přijala usnesení, že systém má příští rok hospodařit vyrovnaně. Před tím, že zdravotní systém je v současném nastavení dlouhodobě neudržitelný, v pondělí varovala také Národní ekonomická rada vlády (NERV).
