Článek
Ministerstvo spravedlnosti pracuje na zavedení povinného vzdělávání soudců. Řekl to náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák na konferenci svolané v souvislosti s kontroverzním rozsudkem, kdy soudce odvolacího soudu zmírnil pachateli trest za opakovaná znásilňování nevlastní nezletilé dcery.
„My bychom rádi, kdyby soudci, zvlášť pro některé specializace, byli povinni absolvovat nějakou formu vzdělávání akademií. Právníci znají právo, ale nemají znalost v jiných oblastech. Je pro nás velice důležité, aby se to změnilo,“ řekl náměstek Dvořák.
Po zavedení povinného školení soudců už dlouhé roky volají odborníci v čele s organizacemi In Iustitia nebo Konsent, které pomáhají obětem trestných činů.
Místo volání o tom, co by se mělo stát soudcům, kteří rozhodli,jak rozhodli, pojďme volat pro přijetí Istanbulské úmluvy, zavedení povinného vzdělávání soudců jako podmínky kariérního postupu, mohutném posílení vzdělávání policiie, zřízení krizových center pro oběti…
— Lucie Hrdá (@JulieMontek) January 19, 2024
Ústavní soud v roce 2002 zrušil některá ustanovení zákona o soudech a soudcích, zejména povinnost soustavně se vzdělávat v rámci Justiční akademie. Soudci měli také povinnost se podrobit zákonem stanoveným hodnocením a posouzením odborných znalostí, jinak mohli o funkci přijít. Podle tehdejšího nálezu Ústavního soudu je ale možné soudce odvolat pouze rozhodnutím kárného senátu.
Neabsolvuje kurz? Kárné provinění
„Naše představa je taková, že v případě, kdy je soudci svěřena nějaká agenda, kdy je mu svěřen nějaký senát, který vyžaduje určitou specializaci, tak by k té specializaci existovala sada kurzů, která by ho měla na řádný výkon práce připravit,“ řekl náměstek Dvořák. „V případě, že by tyto kurzy, které by zajistila Justiční akademie, v určité době neabsolvoval, mohlo by to být shledáno jako kárné provinění. Byla by to jeho odpovědnost, a v případě, že by ji neplnil, by to mělo následky. Ale jsme na začátku těchto úvah, ještě nás čeká mnoho debat se všemi aktéry a počítám, že ty debaty nebudou jednoduché. Ale nemůžeme se stále vymlouvat na nález Ústavního soudu z roku 2002.“
Justiční akademie sice nabízí vzdělávání v různých dovednostech, například i práci s obětmi sexuálně motivovaných trestných činů, podle Dvořáka ale velká část soudců o vzdělání nemá zájem.
Mnozí soudci nemají zájem
„Ačkoliv Justiční akademie nabízí velké množství kurzů, které jsou specializované i na tyto dovednosti, tak bohužel nedochází vždycky k tomu, že by tam skutečně jeli a účastnili se jich všichni soudci, kteří tu konkrétní agendu soudí. Bohužel spíš docházíme k závěrům, že tam opakovaně jezdí ti stejní soudci, kteří skutečně mají zájem, chtějí získat co možná nejvíce kvalitních informací, ale ti, kteří by třeba také se mohli něco dozvědět, se těch školení bohužel dnes neúčastní,“ řekl náměstek.
Vzdělávání by podle něj mělo být povinné v první řadě pro soudce, kteří se na tuto agendu specializují, mohlo by ale být povinné pro všechny soudce bez rozdílu. Změny má Ministerstvo představit v řádu týdnů či měsíců.
„Je to samozřejmě nutně úkol našeho funkčního období. Počítáme s tím, že ty podrobnější změny přineseme v následujících týdnech, nejdéle měsících,“ dodal Dvořák.
Kauza „Podmínka za znásilňování“
Seznam Zprávy otevřely kauzu, která otřásla nejen justičními kruhy, ale i laickou veřejností. Dívku z Vyškovska léta znásilňoval nevlastní otec, od Krajského soudu v Brně ale odešel jen s podmínkou. Pár dní po verdiktu se dívka pokusila o sebevraždu.