Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Po pádu režimu syrského diktátora Bašára Asada se ze země dočasně přesunuli čeští diplomaté. Momentálně se nacházejí v Libanonu, společně s dalšími třemi občany. Ministerstvo zahraničních věcí původně avizovalo, že v Sýrii zůstávají ještě další tři Češi, jejichž návrat se bude koordinovat v rámci Evropské unie.
Podle ředitele Odboru Blízkého východu a severní Afriky Ministerstva zahraničních věcí Petra Hladíka se ale v Sýrii nachází více Čechů. „Předpokládáme, že se pod vlivem posledních událostí do databáze Dobrovolné registrace občanů ČR při cestách do zahraničí zaregistrovalo více lidí, nejen cestovatelů, kteří tam vycestovali v rozporu s naším doporučením,“ říká s tím, že resort dlouhodobě varuje před cestami do Sýrie.
Zároveň dodává, že mezi nově registrovanými mohou být i tací, kteří v Sýrii žijí i desítky let. V rozhovoru pro Seznam Zprávy pak Hladík také vysvětluje, za jakých podmínek se diplomaté do Damašku vrátí a proč se přesunuli právě do hlavního města Libanonu.
Italové v Sýrii zůstali
Čeští diplomaté se kvůli pádu režimu syrského diktátora Bašára Asada a s tím spojeným nepokojům přesunuli do Libanonu. Jaká je teď situace na ambasádě v Damašku?
Naši diplomatičtí pracovníci byli dočasně přesunuti do Bejrútu. To ale neznamená, že bychom ambasádu neměli pod kontrolou, protože místní síly tam právě z tohoto důvodu zůstaly. Ambasáda jako taková je v pořádku, situaci teď monitorujeme.
A právě proto i říkám, že to stažení je dočasné. My jsme teď v kontaktu i s ostatními evropskými kolegy a vyhodnocujeme bezpečnost ambasád. Například Italové, kteří mají v Damašku asi největší kapacitu, tam zůstali. Jsou teď tak naší hlavní spojkou. Ale samozřejmě současný stav není takový, abychom se tam zítra zase vrátili. Úřad jako takový je ale v pořádku.
Čím konkrétně je vlastně případný návrat našich diplomatů podmíněný?
Nepominutelnou podmínkou je rozhodně bezpečnost. Tím především myslím tu standardní fyzickou bezpečnost pro naše zaměstnance. Samozřejmě že ani před těmi nedělními událostmi tam ta situace nebyla ideální – proto tam ostatně trvale působil ochranný tým Útvaru rychlého nasazení Policie ČR. Ale v okamžiku, kdy to bezpečnostní situace dovolí, se o tom začneme bavit.
Pak asi záleží i na tom, s kým budou naši diplomatičtí pracovníci jednat. Jaký vývoj teď v Sýrii očekáváte?
Přesně, diplomaty do země posíláme právě v momentě, kdy víme, s kým jednáme. Na syrské straně zatím probíhá nějaký dialog mezi předchozí administrativou Bašára Asada. Ten ale v září jmenoval novou vládu a stávající premiér Mohammed al-Džalálí prohlásil, že je připraven pracovat na předání moci. Od spousty rebelů zase slyšíme, že se chtějí do dialogu zapojit.
V momentě, kdy skutečně dojde k přebírání moci, se musí ustavit jakési přechodné vládní orgány a podle toho, jak budou vypadat – tedy kdo v nich bude –, se ta situace bude vyvíjet. Samozřejmě pro nás není důležité jenom to, co ti lidé říkají, ale zejména to, co budou dělat. Teď ale víme, že nedochází k nějakým enormním excesům. Příslušníci předcházejícího režimu například nejsou masově zatýkáni, ale samozřejmě je náročné soudit – informace máme buď od kolegů, nebo z otevřených zdrojů.
Ředitel Odboru Blízkého východu a severní Afriky Ministerstva zahraničních věcí Petr Hladík.
Z těch ale vyplývá, že dění – alespoň v neděli – poměrně eskalovalo. Viděli jsme například rabování, snahu o útoky na různé budovy.
To ano, situace v Sýrii je opravdu složitá. Je to dané i tím, že ta země nikdy nebyla a ani není monolitická v tom smyslu, že je velmi členitá – jak konfesně, tak etnicky. Zároveň nesmíme zapomenout, že i když Sýrii opustilo 12 milionů lidí, tak uvnitř se nachází více než šest milionů vnitřně vysídlených osob, což jsou v podstatě uprchlíci ve své vlastní zemi, což se na situaci samozřejmě promítá. Zároveň sledujeme trend, že mnoho Syřanů oslavuje a vyjadřuje připravenost se vrátit – ať už z Jordánska, nebo třeba Turecka. A my ctíme zásadu, že návraty musí být jednak dobrovolné a jednak bezpečné. Když toto bude zajištěno, tak se vrátíme.
A co se toho rabování týče, tam jsme byli svědkem toho, že se otevřely věznice. Nešlo ale jenom o propuštění politických vězňů, ale všech, tedy i – a nemám lepší slovo – kriminálních živlů. A proto došlo k rabování, které bylo v rozporu s výzvami rebelů, kteří apelovali, aby lidé neútočili na veřejné budovy, což se nestalo. Viděli jsme útok na budovu tamní centrální banky nebo snahu o útok na muzeum. Takže proto ještě jednou říkám, že nejdřív se musí zajistit právo a pořádek, aby to tam bylo pro naše lidi bezpečné.
V Bejrútu je opět bezpečno
V souvislosti s bezpečností se možná nabízí ještě jedna otázka. V posledních měsících jsme byli svědky útoků Izraele v Libanonu, situace tam skutečně nebyla bezpečná. Proč se tedy naši diplomaté přesunuli právě do Bejrútu?
Svatá pravda. Skutečně to není tak dávno, co jsme seděli na krizovém štábu a řešili Bejrút. Následně jsme evakuovali zbytný personál i rodinné příslušníky. Zanedlouho se situace ale otočila a z Bejrútu se stalo bezpečné útočiště. No, zcela jednoduše – byla to nejsnáze dosažitelná země, kam jsme mohli ty lidi přesunout. Původně se uvažovalo o jordánském Ammánu.
Vývoj událostí byl ale rychlý a ukázalo se, že dálnice směrem k jordánské hranici je kontrolována rebely. Tím pádem jsme neměli jistotu, že by ta pozemní cesta byla bezpečná. Zároveň vzdálenost mezi Damaškem a Bejrútem je relativně zvládnutelná, takže i to byl jeden z faktorů, proč se naši diplomatičtí pracovníci dočasně přesunuli tam.
Co se výhledů do budoucna týče – zaznamenali jste už nějakou snahu o případné jednání ze strany rebelů? Nutno dodat, že Evropská unie považuje tamní hlavní povstaleckou skupinu Haját Tahrír aš-Šám za teroristickou organizaci.
Od Stefana Ravagnana, šéfa tamního italského úřadu, vím, že se na něj zástupci rebelů telefonicky obrátili. Ke kontaktu tedy došlo, ke schůzce ale zatím ne. Ale víme, že rebelové deklarovali, že jim jde o zajištění bezpečnosti tamních úřadů, takže v první chvíli půjde skutečně o praktikálie a dodržování Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích. To znamená, že by měla být zabezpečena nedotknutelnost jednotlivých diplomatických misí i jejich pracovníků.
Zároveň – přesně, jak jste řekla – toto uskupení je jak na unijním, tak na americkém seznamu teroristických organizací a na tom se nic nemění. Je proto skutečně klíčové, jak bude vypadat složení té přechodné vlády a kdo v ní bude zastoupen.
