Článek
Nejen historici, ale i veřejnost má nyní k dispozici nový zdroj informací, kde se lze dozvědět o zločinech sovětských tajných služeb na českých krajanech.
Ve čtvrtek byl oficiálně spuštěn Digitální archiv dokumentů NKVD/KGB vztahujících se k československé historii. Lze v něm zkoumat přes milion stránek digitalizovaných dokumentů z ukrajinských archivů.
Jedná se o vyšetřovací spisy vedené na československé krajany, spisy uprchlíků z nacisty okupované Evropy včetně Československa, kteří byli za války zatčeni a vězněni na sovětském území. Také dokumenty, které se vztahují k poválečné sovětizaci Podkarpatské Rusi a invazi do Československa v roce 1968.
V online archivu jsou ale i materiály o krajanech, kteří se upsali sovětským bezpečnostním složkám, za druhé světové války spolupracovali s nacisty nebo se zapojili do pronásledování Židů.
Jde o výsledek několikaleté spolupráce českého Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a ukrajinských archivářů. Dokumenty byly digitalizovány na pracovišti zřízeném ve Lvově.
Na výsledném technickém řešení a webovém rozhraní s možností vyhledání dle klíčových slov pracovali experti z Katedry kybernetiky Západočeské univerzity.
Žádný zločin nebude zapomenut
Kvůli dlouhodobě nepříznivé archivní politice Ruské federace, kde se i v předválečných letech dalo k požadovaným materiálům dostat jen velmi obtížně, je projekt zaměřen zejména na území Ukrajiny.
„Naší ambicí je, aby se ten projekt stal platformou pro zkoumání sovětských represí proti našim občanům,“ uvedl Jan Dvořák z ÚSTR a připomněl návaznost na již existující projekt Čechoslováci v Gulagu.
Jeho kolega historik Adam Hradilek popsal, že práce začala už v roce 2011, ale zásadní zlom přišel po „Majdanu“, kdy se v souvislosti se změnou režimu v Kyjevě česká spolupráce s Ukrajinci výrazně prohloubila.
Ředitel Archivu Služby bezpečnosti Ukrajiny ve čtvrtek v Knihovně Václava Havla v Praze uvedl, že archivy s dokumenty KGB se - byť v nepatrných krocích - postupně otevíraly už v 80. letech minulého století, kdy byly nejdříve zpřístupněny některé dokumenty rehabilitovaným osobám a jejich příbuzným. Ovšem beze jmen osob, které se na represích podílely.
Velká vlna odtajňování přišla dle Kohuta po tzv. oranžové revoluci v roce 2004, nicméně s příchodem proruského prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2010 se dveře archivů zase začaly uzavírat.
Skutečná liberalizace přišla ale až po roce 2014.
Informace obsažené v digitalizovaných dokumentech jsou podle ředitele Kohuta důležité pro celý svět - aby pochopil, co je zač impérium se sídlem v Moskvě. „Rusko je pořád stejné. To, co se dělo před sto lety, se děje stále,“ prohlásil Kohut s odkazem na loňské vraždění civilistů v Buči a jinde.
