Článek
Reformní kroky z poslední verze unijního migračního a azylového paktu jsou méně ambiciózní, než Česká republika očekávala. Zvyšuje se také administrativní zátěž a snižuje možnost efektivně bránit nelegální migraci už na vnější hranici Evropské unie, vysvětlilo ve čtvrtek na dotaz ČTK Ministerstvo vnitra, proč se Česko rozhodlo při hlasování zdržet. Zástupci členských států EU se podle diplomatických zdrojů ČTK shodli na konečné podobě balíčku, Česko se zdrželo. Akt musí ještě formálně schválit Evropský parlament (EP), stane se tak nejspíš v dubnu.
Vláda svůj postoj oznámila ve středu. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) řekl, že nová podoba návrhu je pro ČR horší než ta, na níž se Česko podílelo při svém předsednictví.
„Poslední verze migračního a azylového paktu je ve svých navržených reformách současného systému méně ambiciózní, než ČR především v oblasti posílení ochrany vnějších hranic a zrychlení a zjednodušení azylového a návratového řízení očekávala,“ sdělil ve čtvrtek ČTK mluvčí Ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.
Výsledná verze ve srovnání s verzí schválenou Radou EU zvyšuje administrativní a byrokratickou zátěž pro členské státy, a snižuje tak oproti návrhu z června možnost efektivně bránit nelegální migraci už na vnější hranici Evropské unie, doplnilo MV.
„Konkrétně vyjednávání vedla k oslabení hraniční procedury, kdy na základě návrhů EP došlo například k zásadnímu omezení možnosti prodloužení detence nelegálních migrantů na vnější hranici nad 12 týdnů,“ uvedl Krátoška.
Původní text obsahoval možnost snadnějšího prodloužení nad 12 týdnů, což mělo řešit například situace, kdy zdrojové země odmítají efektivní spolupráci při identifikaci a přebírání migrantů.
„Nadto budou mít členské státy na základě návrhu EP nově povinnost v rámci hraniční procedury zřídit a financovat speciální národní monitorovací systém, a to v situaci, kdy byl již dříve zřízen unijní monitorovací systém Azylové agentury EU,“ uvedlo MV.
Celkově se podle vnitra také ztížily možnosti detence migrantů na vnějších hranicích EU. „Což může vést k pokračování sekundárních pohybů z hraničních států dál do členských zemí EU. Výsledkem trialogů je i zkrácení lhůty pro bezpečnostní prověřování zadržených migrantů na území na pouhé tři dny,“ doplnil Krátoška.
