Článek
„Ve vazební věznici nesmí být porušována liská důstojnost, jako ostatně všude jinde,“ zdůraznil ombudsman Stanislav Křeček. Upozornil, že z pohledu práva jsou lidé ve vazbě až do pravomocného rozsudku nevinní, a podle toho je třeba k nim přistupovat.
Právě na zachování důstojnosti lidí ve vazbě se zaměřili zaměstnanci kanceláře veřejného ochránce práv. Navštívili pět z celkových 15 vazebních věznic po celé České republice a hodnotili, jaké toto prostředí je.
Častým problémem je například nedostatek soukromí na toaletách. V jedné z navštívených věznic měla toaleta kolem sebe jen nízkou zídku do výšky pasu, ostatní tak mohli na člověka uvnitř vidět. Jinde zas měli místo dveří jen plastový závěs.
Místy je problematická také hygiena – osprchovat se mohou obvinění dvakrát týdně. „Pokud se v takovém prostředí máte připravovat na obhajobu, může to být celkem náročné. Ty podmínky nejsou vždy odpovídající 21. století,“ myslí si právník Milan Svoboda, který v Kanceláři ombudsmana působí jako garant pro oblast vězeňství.
Na psychiku obviněných má negativní dopad také nedostatek denního světla na celách a omezená možnost větrání. Obvinění si stěžovali na dusno ve vazební věznici, zároveň museli i během léta v historických budovách celodenně svítit.
Za zásadní narušení soukromí považuje ombudsman používání kamer na celách. Ty byly nainstalované ve dvou navštívených věznicích.
„Sledování obviněných v celách by mělo být zcela výjimečné. Ospravedlnitelné je po individuálním posouzení pouze v případech, kdy hrozí, že by si obviněný mohl ublížit, nebo dokonce sáhnout na život,“ vysvětlil Svoboda.
Nepřiměřené zásahy
Zvláštní pravidla by měla platit i pro nahrávky z důkladných osobních prohlídek. Záznamy se pořizují většinou z důvodu ochrany bezpečnosti zaměstnanců věznice i obviněných při prošetřování stížností či incidentů. Podle Svobody ale musí být jasně daná pravidla, kdo a kdy se k videu může dostat.
„V některých navštívených věznicích přitom přenášeli video z osobních prohlídek živě na dozorčí stanoviště, kde je mohla zahlédnout řada různých lidí. To je nepřiměřený zásah do důstojnosti obviněných,“ myslí si.
V České republice je momentálně necelých 20 tisíc vězňů. Z toho ve vazbě je přibližně 1 500 lidí.
„Může se zdát, že to je marginální skupina, ale je důležité se zaměřovat na zacházení s ní – je o dost jiná než odsouzení. Obvinění jsou právně nevinní, podmínky se proto musí zásadně odlišovat od těch ve výkonu trestu,“ vysvětlil Svoboda.
23 hodin denně
Lidé ve vazbě tráví v cele většinu dne. Zpravidla jsou v každé místnosti dva lidé, na jednoho člověka připadají asi čtyři metry čtvereční prostoru. Někde se dostanou ven jen na hodinu, kdy mají vycházky.
„Ve zprávě kritizujeme, že v České republice vůbec nedochází k zaměstnávání obviněných, i když to zákon umožňuje,“ podotkl právník odboru dohledu nad omezováním osobní svobody Jiří Matuška.
Bez zaměstnání během výkonu vazby totiž obvinění zcela přicházejí o příjem. Ztrácejí tak schopnost platit běžné výdaje, jako je nájem bytu nebo jiné pravidelné náklady. Nezaměstnanost současně ohrožuje i celou rodinu obviněného v situaci, kdy obviněný byl a je hlavní výdělečnou osobou.
„Je to obrovský problém. Může se stát komukoliv z nás, že se dostane do vazby a najednou je bez jakéhokoliv příjmu. Pokud mu nepomůže rodina, vrátí se z vazby do normálního života, ale třeba bydlení už nemá,“ dodal Matuška.
Věznicím se také stále nedaří naplňovat pravidlo, že všichni obvinění musejí mít možnost trávit minimálně osm hodin denně mimo svou celu. Tento čas by měli využívat k různým smysluplným aktivitám, jako je práce a vzdělávání nebo sportovní, kulturní a jiné volnočasové aktivity.
Podpora veřejnosti chybí
Podle kanceláře ombudsmana nejsou potřeba ve vězeňství velké investice, chybí ale podpora veřejnosti, a tím pádem i politiků. „Zeptejte se lidí na ulici – jestli by si přáli zlepšit situaci ve věznicích. Vztah veřejnosti nenahrává příliš tomu, aby se investovalo do těchto věcí. Byť se jedná o nevinné lidi,“ myslí si Křeček.
Systematické návštěvy mají za cíl přispívat k ochraně lidí ve vazbě před špatným zacházením. Jsou nehlášené, trvají zpravidla dva až tři dny a zaměstnanci kanceláře ombudsmana zjišťují informace u zaměstnanců i obviněných.
„Až na místě se ředitel zařízení dozví, že systematická návštěva bude provedená. S obviněnými můžeme mluvit i bez přítomnosti třetí osoby, což má samozřejmě velký vliv na naše zjištění, protože se nemusí bát mluvit otevřeně,“ popsal Matuška.
Podobné návštěvy jsou v dětských domovech, psychiatrických nemocnicích, domovech pro seniory a dalších institucích.
Souhrnnou zprávu z návštěv vazebních věznic poslal ombudsman generálnímu řediteli Vězeňské služby a ministru spravedlnosti. Dostanou ji i všechna zařízení pro výkon vazby a mohou z ní podobně jako navštívené vazební věznice čerpat podněty ke zlepšení podmínek pro obviněné.
