Lidem ve vsi zatrnulo. Stát tu chce uložit vyhořelé jaderné palivo

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Asi žádného z řidičů, kteří při toulkách Pošumavím zabloudí do obce Chanovice, nepřekvapí, že jde o někdejší vesnici roku Plzeňského kraje. Od vítězství v této soutěži, kterou organizují například dvě ministerstva, je to sice už 14 let, tato osmisethlavá víska ale dále vzkvétá. Zvláště v čerstvém jarním slunci působí idylicky.

„Dříve tady byl všude nepořádek. Začali jsme to opravovat a vykupovat. Dali jsme tomu úplně jiný ráz,“ říká pyšně Petr Klásek, dvaašedesátiletý muž s dlouhým vousem, zatímco se rozhlíží po prostranství mezi místním zámkem a kostelem, obklopen venkovskými budovami citlivě opravenými v tradičním stylu.

„Tam je dnes škola a knihovna. Tam máme tělocvičný sál, tam galerii nositelů místní tradice. A tady jsem se leccos naoddával,“ ukazuje po okolí a ihned poté zdraví procházející třídu školáků prvního stupně. „Máme tady jednu velkou vizi,“ dodává muž, který zde do roku 2022 působil po čtyři volební období jako starosta.

Jenže tato vize je nyní podle něj i dalších stovek lidí, kteří žijí v okolí, v ohrožení. Zdejší krajina totiž není výjimečná jen svou krásou. Abychom zjistili proč, museli bychom se podívat stovky metrů pod zem. Chanovice a další vesnice, které dohromady tvoří lokalitu zvanou Březový potok, stojí na mimořádně silné a stabilní hornině. Takovou nelze najít skoro nikde jinde v Česku.

To je zásadní důvod, proč se k nepříliš známé vesnici v Pošumaví v posledních desetiletích obrací pozornost ministerstev i prestižních vědců. Stát určil zdejší území jako jedno z míst, kde by v budoucnu mohl vzniknout zřejmě největší environmentální projekt v historii Česka, stěžejní pro budoucnost země. Hlubinné úložiště radioaktivního odpadu.

Plán je takový: Pod povrchem by mělo v příštích desetiletích vzniknout obří důlní dílo, kam se postupně začne ukládat nebezpečný odpad z jaderných elektráren včetně vyhořelého paliva. V kontejnerech zde pak má zůstat už navždy, klidně miliony let. K tomu nad zemí vyroste povrchový areál o velikosti do 20 hektarů.

„Hlubinné úložiště je celosvětově považováno za nejbezpečnější způsob, jak zneškodnit vysokoaktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo,“ píše na svých stránkách Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Na tom se shodnou vědci napříč státy. Vůbec první zařízení tohoto druhu na světě chtějí příští rok otevřít ve Finsku, na svém vlastním pracují i Švédové nebo Švýcaři.

O tom, že by mohlo úložiště vzniknout i v kopcích na Klatovsku, vědí lidé z Chanovic už 30 let. Při vyslovení slova „úložiště“ ale i dnes většině místních zatrne. Vědci ze SÚRAO opakovaně uvádějí, že pokud by se stavba projektu v lokalitě ukázala být jakkoli nebezpečná pro okolí, nedošlo by k jejímu povolení. Zanedbatelné by mělo být i riziko narušení spodních vod. To ale místním nestačí.

„Nesouhlasím s tím. Bude to neskutečný zásah do krajiny. A co bude s vodou? Mám strach, že o ni přijdeme,“ říká u kostela paní Eva. „Rozhodně jsme proti. Nevíme, jestli to bude bezpečné. Léta tady člověk žije a pořád to slyší. To musí mladé lidi odehnat,“ dodává seniorka Helena Pakšteflová.

„Když nám to poprvé řekli, byli jsme všichni zděšení. Ve dvou minutách nám řekli, že jsme jedna ze zvažovaných lokalit a že s tím nic neuděláme. Jako by na mě opět dýchl bolševik,“ dodává bývalý dlouholetý starosta Petr Klásek, který dodnes zastupuje obec ve věci úložiště.

S každým rokem navíc nervozita stoupá. Desítky jiných lokalit z výběru postupně odpadávaly, Březový potok se dostal mezi poslední čtyři. A to i přesto, že místní samosprávy od začátku se záměrem nesouhlasí. K tomu se značně přiblížil termín, kdy by Česko chtělo úložiště otevřít. Původně se mluvilo o roku 2065, současný harmonogram ale počítá s dostavbou v roce 2050.

A minulý týden přišla pro místní další rána. Ministerstvo životního prostředí zamítlo rozklad obcí proti stanovení průzkumných území pro plánované úložiště na Březovém potoce. Samosprávy v tomto procesním kroku žádaly třeba detailnější informace o hloubkových vrtech. Brzy tak začnou průzkumné práce, které poskytnou informace o horninách, pevnosti masivu nebo stavu podzemních vod. A určí, jestli je lokalita pro stavbu opravdu vhodná.

Obce se ale rozhodly přikročit k ostrému tahu – kvůli povolení průzkumu se chystají ministerstvo zažalovat. „Žaloba je v tuto chvíli připravována. Jednali o tom všichni zástupci obcí a poměrně rychle bylo dohodnuto, že se půjde cestou soudní,“ dodává bývalý starosta Klásek.

„Ministerstvo životního prostředí dosud zmíněnou žalobu neobdrželo. Dokud nebudeme znát konkrétní znění žaloby, nemůžeme žalobu blíže komentovat,“ uvedla k tomu pro Seznam Zprávy mluvčí resortu Veronika Krejčí.

Proč vlastně místním plánovaný projekt tak vadí? Vždyť velikost povrchového areálu by neměla být o nic větší než plocha, kterou za vesnicí zabírá závod na zpracování dřeva. Vyrostl zde přitom teprve v době po začátku tisíciletí. Navíc by areál úložiště pravděpodobně ležel od Chanovic o velký kus dál. A podle příslibu zástupců SÚRAO se na jeho podobě budou podílet prestižní architekti tak, aby se v krajině co nejlépe skryl.

„Ale budou potřeba nové komunikace, výdechové věže, usměrněné vodoteče, železniční vlečka. Taky se sem bude přepravovat radioaktivní materiál. A co s tou vytěženou zemí? Navíc se sem na stavbu přistěhují stovky lidí. To už jsme poznali, když tady otevřeli ten podnik, jak se zvedla kriminalita,“ míní zástupce obce v této problematice Klásek.

„Musím vám zdůraznit, že my nejsme proti rozvoji,“ dodává. „Nejsme opožděnci, zpátečníci, staromilci, jak nám někdo říká. Vyrostl zde jeden z největších podniků v okolí, zpracovává se zde udržitelná surovina dřevo, navazuje to na nějakou tradici. Ale jde nám o princip,“ říká Klásek za zvuku motoru, zatímco v autě míjí rozsáhlý areál firmy Pfeifer Group.

Vyslovuje názor, že po letech sporů a bouřlivých jednání jsou už vztahy místních se SÚRAO silně narušené. Dotčené obce podle něj nemají dostatečný prostor promlouvat do rozhodování ohledně úložiště. A míní, že dodnes místním úřadům a lidem nikdo dostatečně nesdělil, co budou z případného úložiště mít.

Mluvčí SÚRAO Martina Bílá ale namítá, že tučné kompenzace dostávají samosprávy už nyní. Mezi lety 2015 až 2023 dostaly obce v devíti vytipovaných lokalitách hlubinného úložiště dohromady přes 200 milionů. Od letoška se příspěvky ještě zvýší. Například Chanovice budou dostávat téměř pět milionů korun ročně. A pokud se Česko rozhodne vybudovat úložiště právě zde, budou kompenzace ještě o mnoho vyšší.

Jasno by mělo být za tři roky, kdy SÚRAO doporučí konečnou lokalitu. Podle Kláska je ale už nyní jisté, že názor místních se nezmění. „Viděl jste tady jít dětičky. A to je náš cíl. Zachovat region pro naše potomky tak, jak ho známe,“ dodává.