Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zjištění ohledně finančních darů od PDZ bruselské politické nadaci zveřejnil server Lidovky.cz. New Direction udržuje přátelské vztahy s frakcí Evropských konzervativců a reformistů (ECR) a její součástí jsou také europoslanci vládní ODS. Dary v hodnotě přes pět milionů korun proudily skrze PDZ a další subjekty. Hlavní roli přitom sehrál manažer PDZ Kamil Bahbouh.
Bahbouh podle serveru přes PDZ a s ní spřízněné firmy poslali na konto nadace celkem 14 dohledatelných darů. Jména dárců se objevují v jejích výročních zprávách.
Manažer PDZ Bahbouh tvrdí, že jde o chybu, která byla způsobena nedopatřením na straně zástupců nadace. „Dárci byli klienti PDZ… V uvedení odesílatele se ale informace o dárcích kvůli technickému omezení nevešly. Proto byla ve výročních zprávách jako dárce zapsána PDZ,“ snažil se serveru vysvětlit. Konkrétní jména dárců však uvést nedokázal.
Nadace New Direction propaguje názory ODS, dlouhodobě s ní spolupracují české konzervativní think-tanky a instituce jako Cevro nebo Pravý břeh. Nadace se navíc podílela na vydání knihy premiéra Petra Fialy. Ten však jakékoli pochybnosti o financování ODS odmítá.
Europoslanec za ODS Alexandr Vondra serveru řekl, že se o financování nadace dozvěděl až od reportérů. Zdůraznil však, že ODS nemá na chod nadace žádný vliv. O financování údajně nevěděl ani další europoslanec za ODS Jan Zahradil. Oba však přitom byli členy její valné hromady.
Postava Kamila Bahbouha je už několik let kontroverzní. Už dříve Seznam Zprávy upozornily, že je Bahbouh podezírán z praní špinavých peněz. Podezření se týkají i samotné PDZ. Záložna dostala za netransparentní systém fungování mezi lety 2021 až 2022 pokuty od České národní banky a Finančního analytického úřadu. Podnikatel sehrál také roli v projektu CyberGym, který měl sloužit civilní rozvědce ÚZSI pro školení expertů na kybernetickou obranu. Nakonec však skončil v problémech.
Případ záložna
Podnikatelská družstevní záložna, v níž premiér Fiala investoval svého času skoro milion korun, byla v posledních letech problematická i z pohledu úřadů. Finanční analytický úřad, který má na starosti boj proti praní špinavých peněz, jí v roce 2021 udělil 150tisícovou pokutu právě za to, že nedostatečně naplňovala povinnosti podle AML, tedy zákona proti legalizaci zločineckých zisků.
Záložnu kárala za řadu nedostatků i Česká národní banka, která jí vyčítala například neexistující kontrolní systém. Za to jí předloni udělila pokutu 200 tisíc korun.
A je třeba připomenout také nedávné zjištění Seznam Zpráv, že se záložnou souvisí i zmizení peněz, za které chtěla Ukrajina nakoupit zbraně pro válku s Rusy.