Článek
Panují obavy, jestli Lukáš Vlček jako dvaačtyřicetiletý nováček zvládne rozsáhlou náplň, která je zrovna teď mimořádně důležitá a aktuální. První místopředseda hnutí STAN se za „zelenáče“ nepovažuje. Připomíná, že se podílel na programovém prohlášení vlády v oblasti energetiky nebo na vládní hospodářské strategii. Nebo že pravidelně organizuje odborné semináře a konference na energetická témata.
Lukáš Vlček zároveň tuší, podle čeho se případně bude posuzovat, jestli jako ministr průmyslu uspěl, či propadl.
„Přece jen úkolem každé vlády musí být zajistit domácnostem a firmám dostatek energií za přijatelnou cenu. Objektivně bez levné energie nemůžeme růst,“ říká Vlček. Mimo jiné naráží na to, že Česko kvůli vysokým cenám elektřiny opouštějí některé firmy.
Co čeká na ministra průmyslu:
- transformace a dekarbonizace energeticky náročného průmyslu
- vytvoření nové energetické koncepce, případně transformace ČEZ
- společně s ministrem financí vymyslet způsob financování nových jaderných reaktorů
- budoucnost dotací na elektromobily nebo velká bateriová uložiště k fotovoltaikám
- zajistit nové zdroje a cesty pro plyn, který má přechodně nahradit uhlí
- dotáhnout smlouvu s americkou firmou Onsemi na rozšíření továrny na čipy
- vyřešit pozemek pro jihokorejskou firmu, která chce na severu Moravy stavět gigafactory
Nechce ale, aby se o něm už dnes mluvilo jako o definitivním novém ministrovi. Připomíná, že Jozef Síkela ještě musí projít schvalováním v Evropském parlamentu. Pak by do Bruselu odešel někdy v listopadu, takže Lukáš Vlček by do vládního křesla usedl necelý rok před sněmovními volbami.
Požadavky a očekávání firem
Od firem už zaznívá, co očekávají. Vedle snížení cen energií jde samozřejmě hlavně o zmírnění Green Dealu. Ten na Česko coby nejprůmyslovější zemi v EU, navíc s energeticky náročnými odvětvími, tvrdě dopadá. A do třetice podniky od ministra požadují méně regulací a byrokracie, což brzdí investice do moderních technologií.
Mimochodem, právě to aktuálně potvrdilo šetření České národní banky a Svazu průmyslu a dopravy. Firmy jsou prý při plánování investic pro nejbližší měsíce spíše opatrné, až negativní. „Tohle si uvědomuji, připravili jsme a prosazujeme realizaci takzvaného antibyrokratického balíčku pro podnikatele,“ říká ministerský kandidát.
Opozice je pochopitelně k Lukáši Vlčkovi nedůvěřivá. Hnutí ANO si myslí, že ministrem průmyslu se mát stát jen proto, že je prvním místopředsedou Starostů, a tudíž že jeho úkolem je zviditelnit hnutí STAN ve vládě.
„Pokud neznáte průmyslovou a energetickou problematiku, nemůžete ten resort naplno řídit. Nedokážu si představit, jak by se komunikovalo s nejvlivnějšími hráči na českém dvorku z oblasti telekomunikací, stavebnictví nebo energii,“ říká místopředseda ANO Karel Havlíček, sám bývalý ministr průmyslu. „To se popravdě nepodařilo ani Síkelovi, ten to ale přebíjel bankéřskou přezíravostí a vztahy na úrovni EU. Jeho nástupce bude mít málo času.“
Kdo je Lukáš Vlček
Narodil se v roce 1982, dnes je ženatý, s manželkou mají dva syny.
- 2000: Vystudoval Gymnázium Pacov
- 2002–2005: úředník odboru regionálního rozvoje na MÚ v Pacově
- 2008: Vystudoval politologii a sociologii na MU Brno
- 2015: Vystudoval ekonomii na MU Brno
- 2006–2021: Starosta města Pacov
- 2020–2021: Náměstek hejtmana Kraje Vysočina
- 2021: Zvolen poslancem, stal se předsedou Stálé komise pro hybridní hrozby, v Pacově působí jako neuvolněný místostarosta
- 2022: Zvolen prvním místopředsedou hnutí STAN
Nesnesitelný šprt a puntičkář
Lidé, kteří Lukáše Vlčka znají, tuší, jak by všem výhradám a kritikům čelil v ministerské funkci. Dvaačtyřicetiletého politika popisují jako mimořádně pracovitého, učenlivého, snaživého člověka – někdo by řekl nesnesitelného šprta, až puntičkáře. Už měsíce například chodí pravidelně na schůzky na Ministerstvo průmyslu a obchodu, aby se dostal do agendy, na kterou dohlíží z funkce prvního místopředsedy STAN.
Vlček začínal jako úředník na Městském úřadu v Pacově, postupně si dodělal dvě vysoké školy. Nakonec byl 15 let starostou a pětitisícové městečko na Vysočině za jeho éry zažilo nebývalý rozkvět: Vlček měl plány, projekty, uměl sehnat dotace.
Za to dostal řadu cenění: Třeba nově postavené sídlo městské společnosti Pacovská lesní získalo Českou cenu za architekturu, Dům sociálních služeb Pacov se stal celkovým vítězem soutěže Komunální projekt roku. A samotný Vlček vyhrál v soutěži Nejlepší starosta za období 2014 až 2018 v Kraji Vysočina.
To vše se zdá jako docela dobrý předpoklad, byť z minulosti víme, že přestup hvězdy z komunální politiky do nejvyšší ligy automaticky nezaručuje úspěch. Už jen proto, že komunální politik, který se orientuje ve své obci a je tam populární, může být zaskočen v mediálně a veřejně sledovanějším prostředí plném nejrůznějších tlaků.
„Vždycky je příjemnější i snazší být jednička na okrese než pětka na celostátní úrovni,“ míní politický analytik Lukáš Jelínek.
