Článek
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Filipa Vávry. Končí tak kauza propagace neonacismu, kterou se česká justice zabývala od roku 2010. Odsouzených bylo původně osm, z nichž tři loni neuspěli s dovoláním k Nejvyššímu soudu. Ústavní stížnost už podával jen Vávra, jenž si vyslechl trest devět měsíců vězení s roční zkušební dobou. Také ostatní odsouzení dostali podmínky. ÚS zpřístupnil anonymizované usnesení ve své databázi.
Vávra ve stížnosti tvrdil, že mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy je extrémní rozpor, dovolával se principu presumpce neviny, stejně jako zásady, že v pochybnostech musí soud rozhodovat ve prospěch obžalovaného. Podle ÚS ale verdikt není ani jednostranný, ani tendenční. „Naopak, obecné soudy ve svých rozhodnutích ve věci přesvědčivě vyložily, na základě jakých skutečností dospěly k učiněným skutkovým a právním závěrům,“ stojí v usnesení.
Skupina lidí čelila obžalobě například kvůli vylepování propagačních materiálů Národního odporu. Soudy začaly kauzu řešit před 14 lety. Nejprve skončila zproštěním. Obvodní soud pro Prahu 1 tehdy značně kritizoval práci policie, která vedla přípravné řízení a údajně nezajistila dostatečné důkazy. Proto prý soudu nezbyla jiná možnost než obžalované osvobodit. Rozsudek o rok později zrušil odvolací soud.
V roce 2016 začal obnovený proces, který obvodní soud v roce 2018 v neveřejném jednání zastavil kvůli jeho přílišné délce. Usnesení potvrdil odvolací soud. Nejvyšší soud ale poté rozhodl, že trestní řízení musí pokračovat. Nakonec padly podmíněné tresty, potvrzené i odvolacím a Nejvyšším soudem. Mezi obžalované patřili třeba bývalý předseda pražské organizace rozpuštěné Dělnické strany (DS) Patrik Vondrák, expředseda krajské organizace DS na Vysočině Milan Hroch, členka strany Michaela Dupová nebo dlouholetý aktivista Vávra.
Skupině původně hrozily až osmileté tresty vězení, soudy ale zohlednily neúměrnou délku řízení. Podle dřívějšího vyjádření předsedkyně odvolacího senátu Krajského soudu v Praze Lucie Černé nelze skutky obžalovaných bagatelizovat. Délku řízení však označila za nehoráznou. Nejvyšší soud sice potvrdil, že průtahy znamenaly zásah do práv obžalovaných, nicméně justice délku řízení dostatečně zohlednila při výměře trestu.
