Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Pregnantní.“ Tak prezident lékařské komory Milan Kubek v rozhovoru (přečtěte si jej zde) pro Seznam Zprávy označil obecné usnesení víkendového sjezdu k nepravomocnému rozsudku nad psychiatrem Janem Cimickým.
„Usnesení je dobré. Nedobré je to, že se pacientky neozvaly,“ řekl Kubek.
Jenže i když si Kubek usnesení chválí, už nedodává, že jej sjezd přijal na popud řadové delegátky. Vedení komory ani Kubek nic takového neplánovali.
Usnesení prosadila pražská gynekoložka Kamila Nouzová, která byla nespokojená s tím, že na sjezdu k pouze den starému rozsudku nepadlo ani slovo. Kubek ani nikdo z vedení komory, se podle ní k případu nevyjádřil.
„Já jsem byla jako delegátka počtvrté na sjezdu. Celé se to nese jen v tom, jak zakonzervovat prezidenta Kubka,“ říká redakci Seznam Zpráv. „Proč jsem to usnesení prosadila? Protože za celou dobu nezaznělo na sjezdu něco, k čemu se má lékařská komora vyjádřit úplně v první řadě. Pořád jsem čekala, že bude něco v úvodním proslovu, že aspoň trochu zmíní, že odmítáme takové chování u lékaře,“ dodává.
Sjezd České lékařské komory jednoznačně odsuzuje chování těch lékařek a lékařů, kteří se dopustili protiprávního nebo neetického jednání v souvislosti s výkonem svého povolání.
Rostoucí kritika
Kritika toho, jak Kubek vede Českou lékařskou komoru, sílí. O jeho odvolání se sice nikdo nezmiňuje, ale přístup delegátů by se dal shrnout „děkujeme, stačilo“.
Nesouhlas sílí u mladých mediků, ale i u řadových delegátů, jako je Kamila Nouzová. „Považuji za nezbytné, aby komora zaštiťovala odbornost, nejenom fňukala, že doktoři nemají peníze. Obraz komory by měl být takový, jaký není,“ říká.
Opatrně se ke kritice přidávají i někteří z vedení komory.
„Sjezd přijal změnu stavovských předpisů, kdy bude návrat k dvěma funkčním obdobím jak u prezidenta, tak u viceprezidenta. To je odpověď na vaši otázku,“ říká diplomaticky na spokojenost s Kubkovým prezidentováním členka představenstva komory Alena Dernerová.
„Za mě je to signál, že máme zkušenost a jak říkají Angličané, když nebudete dělat ve výuce cizího jazyka chyby, tak se nemůžete se zlepšovat,“ doplňuje její kolega Svatopluk Dobeš.
„Jako delegáti jsme učinili závěr, že zrušit omezení počtu volebních období není vhodné, protože ten člověk se dostává do fáze stagnace,“ dodal.
„Vyjádření extrémně nešťastné“
Kubek se podle informací Seznam Zpráv dostal pod silnou kritiku už během sjezdu a jeho pozice značně oslabila. Sílí nespokojenost s jeho nekonečným odborářským bojem za platy i s jeho nechutí řešit aktuální problémy. Vyjádření směrem k obětem Cimického pak Kubkovu pozici nadále oslabuje.
Jenže těch z vedení komory, kteří by jeho slova odsoudili, je pomálu. „Ženy bych nejmenovala, byly v hrozné situaci, to je úplně špatně,“ říká už zmíněná lékařka a bývalá senátorka Alena Dernerová.
Nejkritičtějším hlasem je viceprezident Jan Přáda. „Vyjádření to bylo extrémně nešťastné a neprospělo to obrazu komory. Bylo by dobré to napravit,“ řekl redakci.
Mnohem intenzivněji bych mluvila o etice a odsoudila toto jednání, které je neslučitelné s lékařským povoláním.
Prezident Kubek se v rozhovoru také podivoval nad tím, že se znásilněné ženy neobrátily na komoru a že s tím nemůže nic dělat.
„Nechceme viktimizovat oběti, rozhodně je viník vždy vinen. To, že se někteří pacienti a pacientky neobrátili na komoru, tak to může být tím, že to nevědí, nebo tomu nedávají šanci na úspěch a to je potom otázka na nás, na sebereflexi, proč tomu tak je,“ říká Přáda.
Podle studie organizace ProFem zažila znásilnění v Česku pětina žen, ale polovina se s tím nikomu nesvěřila ani nevyhledala odbornou pomoc.
Někdy jim brání stud, protože je pachatel jim blízká osoba, jindy nedůvěřují systému, policii, nebo se bojí mocné osoby, jako byl psychiatr Cimický.
„Krom důvodů spojených se stresem, vytěsněním a podobně je však tato i jiná kauza obrazem společnosti, ve které oběti rovněž reportují určitou nedůvěru v to, že i případnou výpovědí by se něco změnilo a někdo se jejich situací vážně zabýval. V tom čeká Českou republiku ještě kus práce,“ říká etik Marek Orko Vácha.
Zbytek vedení mlčí
Kubkova slova o tom, že ženy ve velmi zranitelné situaci, některé nezletilé, počínání vlivného a slavného psychiatra nenahlásily, ale většinu vedení lékařské komory nechává v klidu.
Členové představenstva Pavel Lindovký, Jan Mečl i Eva Dostalíková pouze odkázali na usnesení sjezdu.
Komu se ozvat?
Obětem či přeživším sexualizovaného či domácího násilí pomáhá v České republice řada organizací. Poskytují právní i psychologickou pomoc. Níže je seznam na vybrané z nich.
Lékař Svatopluk Dobeš pak Kubkova slova obhajuje: „Z jeho strany to bylo postesknutí nad tím, že to muselo postihnout tolik žen, než se objevil impulz a tím byl návrh na státní vyznamenání.“
Etický pohled
Zatímco větší část vedení komory mlčí, Kubkova slova a to, jak se komora veřejně postavila k případu Cimického, kritizují etici lékařství.
David Černý, který zároveň zasedá v etické komisi lékařské komory, upozorňuje na klíčový vztah důvěry mezi pacientem a lékařem. Případ Cimického a dalších důvěrné pouto narušuje a tím ohrožuje i samotnou léčbu.
Může jít příkladem tím, že za násilí vždycky může násilník. Pokud se prezident České lékařské komory dopouští takových výroků, tak to bude mít vliv i na pacienty i veřejnost. A to je nešťastné.
„Pochopení klíčové role důvěry ve vztahu pacientů a zdravotníků by se mělo projevovat ve snaze porušená pouta důvěry uzdravit, obnovit a upevnit. Myslím si, že – ať už to lékařské komoře z právního hlediska přísluší či ne – z hlediska etiky by se za jednání doktora Cimického měla upřímně omluvit. Je důležité, aby oběti zneužívání a s nimi veřejnost slyšely upřímná slova lítosti,“ říká etik Černý z Akademie věd.
Kubkovo vyjádření kritizuje i etik Jakub Jirsa z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. „Vztah lékaře a pacienta prezident Kubek popisuje jako vztah poskytovatele služeb a zákazníka. Netuší, že by Česká lékařská komora mohla budovat i nějaký společenský kredit, který ale může být založen jen na hodnotách, ke kterým se komora přihlásí,“ říká.
„Z Kubkova vyjádření se zdá, že etickou složku a dopad na důvěru v lékaře vůbec nevidí. Respektive, on svaluje vinu na oběti,“ přidává se vyučující etiky na Lékařské fakultě v Plzni Vojtěch Linka.
Dotazy od poslankyň
S otázkami, jak bude lékařská komora s rozsudkem pracovat dál, se přidala i skupina šesti poslankyň. V dopise se ve zkratce ptala, jak se komora z toho případu poučila, jaká je sebereflexe a co plánuje zlepšit do budoucnosti.
Kubek obratem odpověděl. Redakce Seznam Zpráv má dopis k dispozici. Poslankyně ujistil, že pokud se komora o případech sexualizovaného násilí nebo obtěžování dozví, tak je řeší.
Zároveň apeloval na političky, aby mu pomohly rozšířit pravomoci komory. „Naše možnosti jsou tedy značně omezené. Také v této věci bychom přivítali vaši pomoc,“ píše Kubek v dopise.
Na závěr se opět vyjadřuje k tomu, že ženy znásilnění nenahlásily. „Samozřejmě chápu, že z pozice pacientky léčené psychiatrem je velmi těžké stěžovat si na svého lékaře, navíc mediálně známého. Méně pochopitelné je, že ani ženy, které nebyly pacientkami tohoto lékaře a setkaly se s ním pracovně, přičemž je sexuálně obtěžoval, stížnost nebo oznámení nepodaly.“
Poslankyně Barbora Urbanová (STAN) říká, že ji odpověď příliš neuspokojila, protože se v ní Kubek příliš nevěnuje systémové změně. „Nemám pocit, že bych z toho vyčetla, co se stane, když se lékařská komora veřejně dozví, že se něco takového děje,“ řekla.
K dopisu se připojila i opoziční poslankyně Klára Kocmanová (Piráti). Ta je k odpovědi daleko přísnější.
„Já jsem byla šokovaná z toho, jak obviňuje oběti. To je něco, co by člověk představující organizaci, která se těší autoritě a vážnosti, neměl dělat. Přispívá tím k očerňování obětí, k tomu, že si potom část populace myslí, že si oběti za znásilnění nebo zneužívání mohou samy. Sice mírnější formou, ale i tak se toho dopouští i v dopise,“ uzavírá.