Článek
Stát vybere vesmírnou misi českého astronauta Aleše Svobody nejdříve na konci příštího roku, nejpozději v roce 2026. V té době už by měl být známý konkrétní program mise Evropské kosmické agentury (ESA), v níž je Svoboda mezi náhradníky, vliv budou mít také finanční prostředky i výhodnost nabídky pro ČR například z hlediska délky pobytu ve vesmíru. Vedle mise ESA má Česko nabídky od soukromých firem. Novinářům to po slavnostním zahájení festivalu Czech Space Week v Praze řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
„Na mezinárodní vesmírné stanici by ten pobyt mohl znamenat opravdu i několik dnů, nebo dokonce týdnů, což samozřejmě výrazně rozšiřuje možnosti jednotlivých experimentů,“ uvedl Kupka. Česko se podle něj bude snažit o co největší ekonomický efekt a mezinárodní uznání tak, aby se země mohla zařadit i do dalších vesmírných programů.
V listopadu 2022 ESA představila nový tým astronautů pro vesmírný program. V hlavním týmu astronautů jsou dvě ženy a tři muži, kteří budou zaměstnanci agentury. Svoboda je v rezervním týmu spolu s dalšími deseti lidmi, jsou k dispozici jako náhradníci, pokud by ze základního týmu někdo vypadl. Po Vladimíru Remkovi by se Svoboda mohl stát druhým Čechem, který se podívá do vesmíru.
Ministerstvo dopravy podle Kupky zatím obdrželo několik nabídek na konkrétní mise od soukromých společností. Jednou z nich je nabídka americké společnosti Axiom a v tomto týdnu v souvislosti s pořádáním festivalu Czech Space Week Kupka očekává také konkrétnější nabídku od americké letecké společnosti Vast. „Vedle toho je tu institucionální mise Evropské vesmírné agentury, která v tuto chvíli Aleše Svobodu cvičí,“ dodal Kupka. Připomněl, že v oblasti vesmírných aktivit se daří propojovat vládní instituce či agentury a soukromé firmy.
Podle Kupky Česko ročně do ESA investuje více než 1,6 miliardy korun. „My bychom rádi co nejvíc z těch finančních prostředků využili právě pro přípravu toho našeho letu, té české mise,“ řekl. V následujících letech se bude Ministerstvo dopravy vedle výběru konkrétní mise věnovat zajištění peněz.
„Víme z ostatních států, že každá koruna investovaná do vesmírných technologií se vrací až osmkrát,“ řekl Kupka. Náklady 1,5 miliardy až dvou miliard korun by tedy pro Česko podle něj v dalších letech znamenaly osm a více miliard korun. Ekonomická návratnost závisí také na zájmu o studium přírodovědných a technických oborů, dodal.
Zájem o studium těchto oborů by měl mezi dětmi a mládeží vzbudit projekt Vzhůru do vesmíru, ve kterém se vybere 20 žáků ve věku od 13 do 18 let. Na konci března 2025 zažijí stav beztíže ve speciálně upraveném letounu Airbus 310. Ministerstvo dopravy podle Kupky v projektu eviduje více než 800 uchazečů. Česko se podle Kupky v uplynulém roce zapojilo do mise evropské rakety Ariane 6 nebo do vesmírné mise Hera, která míří k planetkám ve Sluneční soustavě.
