Článek
Nové Město pod Smrkem o zhruba 3,5 tisíci obyvatelích je poslední obcí před hranicemi s Polskem. O smysluplné trávení volného času zdejších dětí se tu už roky stará velmi aktivní středisko volného času (SVČ) Roroš. Jeho kroužků, akcí nebo táborů se pravidelně účastní přes dvě stovky z nich.
Jenže teď mu hrozí zánik. Ministerstvo školství připravilo nový systém financování těchto středisek, který má sjednotit podmínky napříč republikou. Jenže podle zástupců středisek novinka část z nich zlikviduje a jiným přidá peníze, které ani nezvládnou utratit.
„Jestli nám vůbec nějaké úvazky zůstanou, nezvládneme pracovat v rozsahu, v jakém dosud fungujeme. Ministerstvo školství plánuje dvouleté monitorovací období. A tak se domnívám, že pokud přežijeme rok 2023, tak ten příští zanikneme,“ odhaduje ředitelka Roroše Yveta Svobodová.
V čem je potíž? Ministerská novela vyhlášky nově ruší minimální personální zabezpečení pro ta nejmenší zařízení. Od roku 2023 se mají peníze vypočítávat jen podle unikátních účastníků aktivit. To zvýhodňuje střediska ve větších městech, která mají hodně dětí.
Až dosud mohli v Novém Městě pod Smrkem využívat 2,5 úvazku pedagoga a jednoho nepedagogického pracovníka. Po změně jim může zbýt třeba jen jeden pracovník.
Žákyně nemá maturitu kvůli vynechanému písmenu
Téměř 1500 žáků si letos stěžovalo na opravu svého maturitního testu. Jen třem z nich dalo ministerstvo za pravdu a zpětně maturitu získali.
Nový systém povede k paradoxní situaci. Střediska volného času budou muset upřednostňovat děti, které se z nich zúčastní jen jedné činnosti. Pokud by dítě chtělo chodit třeba do dvou kroužků, středisko za jejich druhou a případnou další účast už nedostane peníze.
„Vezměte si, že řekneme rodičům: vaše dítě se smí přihlásit jenom na jeden kroužek. Navíc nebudeme mít zaplacené další činnosti, a dostaneme se tak do spirály, protože nám tím pádem nastoupí ještě méně dětí. Mně třeba zmizí od příštího roku 3,5 úvazku. Jeden člověk se mi přitom stará asi o 400 klientů. A to jsem na tom oproti jiným ještě dobře,“ přibližuje Marta Kultová, ředitelka libereckého domu dětí a mládeže Větrník.
Nový přepočet je problematický i z dalších důvodů. Zaprvé nerespektuje odlišnosti těchto zařízení v regionech – některá se více věnují například kroužkům, jiné primární prevenci, výukovým programům pro školy nebo organizaci klubů pro děti.
„Dva roky se snažíme říkat, že je to špatně. Ale nikdo nás neposlouchá. Ministerstvo si vybralo jen dvě počitatelné činnosti, podle kterých chce financování nastavit, a to kroužky a tábory. Další činnosti můžeme dělat dále, ale podle nich financováni nebudeme,“ vysvětluje předseda Sdružení pracovníků domů dětí a mládeže Libor Bezděk.
Straníci kritizují vlastního ministra
Proti vyhlášce už v připomínkovém řízení protestovaly prakticky všechny kraje. Právě přes ně jako jejich zřizovatele stát střediska volného času (která někde nesou ještě starší název dům dětí a mládeže) financuje. Ohrazují se ale i obce, které také některá zařízení zřizují.
Starosta Nového Boru Jaromír Dvořák (Starostové pro Liberecký kraj) se pustil přímo do kritiky nového ministra školství a také svého spolustraníka Vladimíra Balaše.
„Problém asi bude v tom, že někteří ministři nemají sebemenší ponětí, o čem je vzdělávání na menších obcích a městech,“ nebral si servítky Dvořák. Vyhláška dopadne hlavně na malé obce, kde střediska často poskytují jedinou možnost vyžití. Vliv naopak nebude mít třeba na krajská města, kde jsou přitom možnosti sportování nebo zájmových aktivit širší.
Vyhláška vznikla už za ministra Roberta Plagy (za ANO). Kvůli rozepřím i covidu byla ale odložena a začala se řešit znovu na podzim 2021 za tehdejšího ministra Petra Gazdíka (STAN). Současný šéf školství Balaš ji zdědil, ale rovněž ji plně podporuje.
„Vyhláška č. 111/2022 Sb. je ve vztahu k financování zájmového vzdělávání krok správným směrem, který v příštích letech v základních parametrech narovná podmínky napříč všemi zřizovateli, aniž by došlo k jakémukoliv negativnímu vlivu na celkový objem finančních prostředků státního rozpočtu, který do tohoto segmentu regionálního školství směřuje,“ uvedl na konci července Balaš.
Reagoval tak na dopis senátora Michaela Canova (STAN), který se pokoušel ministra své vlastní strany přesvědčit, aby vyhlášku razantním způsobem přepracoval.
„Kromě toho, že nově nastavený systém je nespravedlivý, tak pro malá zařízení je zničující. Změna je přitom velmi jednoduchá. Jde jen o vyhlášku, kterou může ministr školství otočením prstu zrušit nebo minimálně o rok odložit účinnost, aby se hledal kompromis,“ říká Canov.
Tiskový odbor Ministerstva školství však na dotaz Seznam Zpráv potvrdil, že úřad s přepracováním vyhlášky nepočítá.
„Ministerstvo v souvislosti s touto změnou dlouhodobě deklaruje, že není záměrem snižovat objem finančních prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu na činnost těchto školských zařízení. Stejný přístup na společných jednáních také deklarovaly i jednotlivé krajské úřady,“ dodává mluvčí MŠMT Aneta Lednová.
Kritici ale upozorňují, že problém vznikne i bez ohledu na to, že celkový objem peněz zůstane stejný. Potíž je v tom, jak se peníze rozdělí mezi jednotlivá zařízení.
Liberecký kraj si spočítal, že třeba čtvrtině zařízení úvazky vzrostou, ale do takové míry, že je ani úplně nevyužijí. Řadě středisek naopak poklesnou až na úroveň jediného úvazku. Vyjma externistů by se tak musel osamocený ředitel rozloučit i s těmi pár kolegy, které má v současnosti k ruce.
Jihomoravský kraj navíc zjistil, že rozdíl ve financování nebude minimální, jak tvrdí ministerstvo. V regionu je 30 zařízení – 19 krajských a 11 obecních. Celkem deseti z nich naroste počet možných úvazků o více než 15 procent, čtyřem o 30 procent a dvěma dokonce přes 70 procent. Naopak pět zařízení přijde o 15 procent tabulkových míst a dvě dokonce o téměř třetinu.
Kvůli jednomu to odnesou všichni
Paradoxní je ale také prapůvod celé změny. Jedním z hlavních důvodů, proč podle informací Seznam Zpráv chce ministerstvo k úpravě financování přistoupit, je ojedinělý případ zneužití současného systému. Jedno z církevních zařízení si totiž uměle navyšovalo počet dětí a ministerstvo na to přišlo až zpětně.
Druhým argumentem pak je, že zájmové vzdělávání nemá na rozdíl od jiných částí školství jednotný systém financování. Ministerstvo školství tak pokračuje ve změnách, které započaly reformou financování regionálního školství, kde se přešlo jen od přidělování peněz na počet žáků k zohlednění skutečně odvedené pedagogické práce.
„Změna pro střediska volného času jde ale přesně opačným směrem, kdy MŠMT říká, že kvalita ani obsah vzdělávání ho nezajímá, množství pedagogické práce je podobně nezajímavé. Jediným kritériem pro financování je počet dětí a to jen ve zlomku činnosti, kterou v současném systému SVČ vykonávají,“ shrnul to ředitel brněnského střediska volného času Lužánky Jan Ondroušek.
Děje se tak navíc v době pocovidové a v době, kdy rodiny musí kvůli inflaci a všeobecnému zdražování šetřit. Právě střediska volného času přitom nabízí kroužky nebo tábory, které si rodiny mohou dovolit.
