Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Prezident Petr Pavel ve středu na Pražském hradě po roce na návrh vlády povýšil ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku z hodnosti brigádního generála na generálmajora (nově tak bude mít na výložkách dvě pěticípé hvězdy) . Brigádním generálem se stal ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Vít Hendrych. Při příležitosti Dne vítězství hlava státu povýšila dalších 11 vojáků, policistů či hasičů.
Šéfa kontrarozvědky Koudelku prezident jmenoval brigádním generálem před rokem. Pavlův předchůdce na Pražském hradě Miloš Zeman, který byl ke Koudelkovi a BIS silně kritický, obdobnému vládnímu návrhu předtím sedmkrát nevyhověl.
Hendrych nastoupil do čela GIBS loni v září. Nahradil Radima Dragouna, kterému v srpnu skončilo pětileté funkční období a současně zvítězil ve výběrovém řízení na pozici olomouckého vrchního státního zástupce.
Prezident po ceremoniálu řekl, že jmenování generálem nebo povýšení do vyšší generálské hodnosti jsou pro každou ženu či muže v uniformě velice prestižním dnem a naplněním dlouhých let práce a přípravy.
Kdo je Michal Koudelka
- Michal Koudelka (*1965) vede BIS od roku 2016.
- Vystudoval Fakultu stavební na ČVUT.
- Do kontrarozvědky vstoupil v roce 1992 (tehdy se jmenovala Federální bezpečnostní informační služba). Nejprve působil v odboru boje proti terorismu, později požádal o přeložení na odbor kontrašpionáže. Ten od roku 2006 až do jmenování ředitelem BIS vedl.
- Ředitelem ho poprvé jmenovala vláda Bohuslava Sobotky v srpnu 2016. Letos v únoru byl do čela kontrarozvědky opětovně jmenován vládou Petra Fialy. Funkční období mu vyprší za pět let.
- V březnu 2019 převzal v USA od CIA prestižní Tenetovu cenu za zahraniční spolupráci. Je také držitelem stříbrné medaile předsedy Senátu, medaile Karla Kramáře, udělované předsedou vlády, Kříže bezpečnosti státu ministra vnitra a medaile policejního prezidenta I. stupně.
- Sedmkrát jej poslední dvě vlády navrhly jmenovat generálem. Prezident Miloš Zeman to ale vždy odmítl.
„Je ale také výrazem odpovědnosti, odpovědnosti nejenom k lidem a entitám, které budete řídit, ale také odpovědnosti k politickému vedení vašich resortů,“ řekl generálům. Dodal, že nemyslí osobní loajalitu vůči konkrétním politikům, ale loajalitu vůči zemi a snahu poskytovat jejímu vedení co nejlepší odbornou radu. Prezident také poděkoval manželkám a partnerkám generálů.
Koudelka po svém povýšení jménem všech přítomných generálů poděkoval za ocenění práce své a svých podřízených. Dodal, že odpovědnost vysoké funkce posiluje současná složitá bezpečnostní situace související s ruskou agresí proti Ukrajině, útokem teroristické organizace Hamás na Izrael či vzrůstajícím napětím mezi Čínou a Tchaj-wanem.
„Snad každému je jasné, že současná situace je mimořádně složitá a dotýká se nás více, než bychom si přáli,“ řekl. Je pak podle něj logické, že se občané obrací na bezpečnostní složky s větší důvěrou a očekáváními než dříve.
Do hodnosti brigádního generála ve výslužbě povýšil Pavel na návrh ministryně obrany Jany Černochové (ODS) bývalého ředitele Vojenského zpravodajství (VZ) Jiřího Růžka. Brigádními generály jmenoval ředitele Sekce vojenského zdravotnictví Ministerstva obrany Michala Barana, velitele kybernetických sil a informačních operací Radka Haratka, náčelníka štábu Velitelství pro operace Martina Janatku a velitele čtvrté brigády rychlého nasazení Jiřího Líbala.
Na návrh ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jmenoval prezident brigádními generály šéfa operačního centra policejního prezidia Františka Habadu, ředitele Útvaru speciálních činností policie Milana Černeka, ředitele jihomoravských hasičů Jiřího Pelikána a velitele Hasičského útvaru ochrany Pražského hradu Radka Stránského a brigádním generálem ve výslužbě bývalého ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Petra Zemana.
Brigádním generálem Pavel také jmenoval Petra Červeného, ředitele Věznice Příbram, a to na návrh ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS).
Prezident povyšuje do generálských hodností vojáky, policisty či hasiče dvakrát ročně, a to na Den vzniku samostatného československého státu 28. října a u příležitosti Dne vítězství 8. května.
