Kontrola domény může zachránit peníze. Studentka popisuje útok podvodníků

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Internetové bazary jsou pro podvodníky přirozeným prostředím. Své o tom ví i studentka Rozálie Hněvkovská, která se na stránkách jako Bazoš nebo platformě Facebook Marketplace pokoušela prodat starý nábytek.

Místo zájemců se na ni ale obraceli pouze podvodníci. „Zkoušeli různé metody, ale vždy to začalo tak, že si pro nábytek nemohou přijet, takže pošlou kurýra, který si pro zboží dojede, zabalí ho a odveze,“ popisuje taktiku podvodníků. Ti se většinou snaží prodejce zmást a nabízí mu, že si pro věci přijede doručovací služba. Většinou jde o DPD, Zásilkovnu, Balíkovnu nebo třeba i Českou poštu.

Důvěru pak podvodníci budují tak, že svým potenciálním obětem slibují platbu předem. Opět ale skrze stránky kurýrních služeb s tím, že po zadání přihlašovacích údajů do internetového bankovnictví prodejci obdrží své peníze. V ten moment je dobré zbystřit, protože doručovací společnosti tuto možnost nenabízejí a dokonce na podobné podvody samy upozorňují.

Cílem podvodných stránek je pak většinou vylákání přístupu do internetového bankovnictví. To potvrzuje i Tomáš Daňhelka z Odboru hospodářské kriminality Policejního prezidia ČR. „Je to vlastně běžný phishingový útok, protože podvodník posílá odkaz na podvrženou platební bránu,“ vysvětluje.

Pokud jsou lidé neopatrní, pachatel z nich takto vyláká přihlašovací údaje a následně se dostane do jejich účtu. „Pokud si lidé včas neuvědomí, že jde o podvod, mohou opravdu přijít o veškeré finanční prostředky,“ nastiňuje černý scénář Daňhelka. „Pachatelé pak přeposílají peníze prakticky okamžitě na jiné účty, ať už bílých koní nebo do kryptoměn. Často jde o organizované skupiny, často i s mezinárodním přesahem,“ konstatuje.

To se ale v případě zmíněné studentky nestalo, podvod totiž rozpoznala. „Že je to podvod mi došlo, když mi poslali odkaz na jimi vygenerovaný web s neplatnou a nesmyslnou doménou,“ popisuje Hněvkovská s tím, že žádný z webů druhý den neexistoval. Právě falešná internetová adresa je většinou jedinou nápovědou, že se člověk ocitl na podvodných stránkách.

„Je dobré zkontrolovat si doménu, kterou nám ten pachatel přeposlal, a podívat se do adresného řádku,“ říká policejní odborník na podvody na internetu Daňhelka s tím, že podvodné stránky bývají jinak prakticky k nerozeznání.

Zároveň upozorňuje, že pokud lidé rozkliknou odkaz na telefonu, může být náročnější podvod rozklíčovat. „Tam totiž ta adresa často nebývá vidět, takže u mobilních telefonů bývá odhalení těžší,“ doplňuje.

Hněvkovská pak z vlastní zkušenosti upozorňuje i na to, že podvodníci se snaží působit co nejdůvěryhodněji. „Jeden podvodník se dokonce vydával pod jménem Mudr. Petra Fialová, rovnou s automaticky vyplněnými údaji, že pochází z Psychiatrické nemocnice z Jihlavy,“ popisuje možnou praxi.

Následně jí ale opět přišel odkaz na falešné stránky doručovací služby, a tak tušila, s kým má tu čest. Jiné podvodníky ale rozeznala snáz – psali s chybami, střídali jazyky nebo neodpovídali na její otázky.

„Když jsem věděla, že jde o podvod, občas jsem si s nimi chtěla už jen pohrávat, kam až to zajde. Jednou to zašlo až do bodu, kdy mi vyhrožoval soudem a nevídanou návštěvou, pokud mu ihned nezaplatím 100 eur za dopravu službou TNT. Slušná drzost,“ pozastavuje se nad praktikami podvodníků.

Reverzní inzerentní podvody, jak se výše popsané praktiky nazývají, nicméně nejsou dle Daňhelky hlavním typem podvodů. Policie se totiž nejčastěji setkává s taktikou, kdy pachatelé nabízejí atraktivní zboží, za něž kupující zaplatí, ale nikdy ho neobdrží.

„Jde jednoduše o vylákání finanční částky. Po jejím zaplacení pachatel přestává komunikovat, pokud jde o podvod na Marketplace, tak většinou smaže i profil, čímž zmizí i veškerá komunikace třeba z Messengeru,“ říká Daňhelka.

Že je tento typ podvodů nejčastější popisuje i předseda spolku Podvod na bazaru Miroslav Kupka. „Podvody s kurýry byly jeden čas na takové vlně, ale podle mě malinko ustupují. Naopak u případů, kdy lidé věří, že si něco kupují, a pak přijdou o peníze, pozoruji spíše vzrůstající trend,“ popisuje svou zkušenost.

Jeho spolek provozuje stejnojmennou platformu, na níž lidé mohou nahlásit, že se s podvodníkem setkali. Většinou popíší průběh podvodu, na jaký účet peníze zaslali, nebo jméno či e-mail, pod kterým pachatel vystupuje. Díky tomu si pak lidé mohou i v případě, že mají nějaké podezření, ověřit, zda nenarazili na „známou firmu“. Dle Kupky lidé nahlašují jak jednorázové podvody, tak „notorické podvodníky“. Ti ale mnohdy používají i více účtů.

„Banka jim totiž, třeba i na základě našeho upozornění, zablokuje účet a oni ho nemohou používat. Mají na výběr ale jiné banky, kde si účet založí a znovu pokračují ve své činnosti, dokud je někdo neodhalí nebo jim jiná banka opět nezablokuje účet,“ říká s tím, že někteří podvodníci takto fungují delší dobu. To potvrzuje i Daňhelka, dle něhož jde mnohdy o recidivisty.

Kupky spolek registruje každý měsíc zhruba tři sta nových podvodných účtů, ročně tak jde přibližně o 3600 účtů. „Těch účtů bude určitě víc, protože my vycházíme jen z čísel od lidí, kteří o naší platformě vědí,“ dodává Kupka.

Daňhelka zase upozorňuje na statistiku policie, dle které byla v roce 2024 celková škoda způsobená kyberkriminalitou ve výši 3,7 miliardy korun. „Podvody z toho činí 2,5 miliardy,“ upřesňuje.

Zatímco podle Daňhelky neexistuje statistika, jež by ukazovala, který bazar je podvodníky nejzatíženější, Kupka upozorňuje především na Marketplace. „Je tam poměrně snadná možnost vytvářet si neustále nové profily nebo kopírovat si cizí profily,“ konstatuje s tím, že jako druhý nejrizikovější se mu jeví Bazoš, jenž pracuje s e-mailovými účty, které je taktéž snadné vytvořit.

Pokud jsou podvodníci úspěšní, nejlepším postupem je obrátit se na banku a policii, kterou je možné o skutku uvědomit i online. A to i v případě, že se odcizená částka jeví jako malá. „I ty jednotlivé dílčí skutky nám pomohou zvednout výši způsobené škody,“ zdůrazňuje Daňhelka s tím, že každá nová informace o podvodu pak může policii pomoci odhalit například sériového podvodníka.