Konec klasické maturity? Ministerstvo testuje novinku

Článek si také poslechněte v audioverzi.

Hotelová škola v Poděbradech stojí v ulici pojmenované po jednom z největších teoretiků pedagogiky – Janu Amosi Komenském. Právě tady hodlají vyzkoušet nový inovativní přístup k maturitě.

Stačí vystoupat do patra a v kanceláři mě vítá ředitelka Hotelové školy Poděbrady Jana Podoláková, která nadšeně popisuje nový koncept maturitního formátu. Oficiálně se jmenuje „absolventská práce s obhajobou“.

„Zjednodušeně řečeno už to nebude maturita jako recitace, ale maturita jako aplikace,“ líčí Podoláková.

Její škola je jednou z devíti v Česku, která novinku v maturitní zkoušce pro Ministerstvo školství ověřuje. Do projektu, kterého se nikdo před nimi ještě neúčastnil, se v Poděbradech pustí osm žáků. Celkově je k nové formě maturity na zapojených školách přihlášených 49 maturantů.

„Rozhodli jsme se, že v prvním roce budeme mezi žáky skutečně pečlivě vybírat, abychom se jejich přípravě mohli dostatečně věnovat. Přihlásilo se 16 žáků, do komplexní absolventské práce jsme ale zahrnuli jen devět z nich. Jeden maturant se mezitím odhlásil, takže se nadále připravuje osm žáků,“ vypočítává ředitelka poděbradské Hotelové školy.

Se změnou maturitní zkoušky počítá Ministerstvo školství ve Strategii vzdělávací politiky 2030+.

Jak to tedy bude konkrétně vypadat? Klasická maturitní zkouška se skládá ze dvou částí. Státní zkoušku tvoří povinný test z češtiny a cizího jazyka nebo matematiky. V tomto se ani pro osm studentů v Poděbradech nic nemění, státní maturitu absolvují jako všichni ostatní v aktuálním ročníku.

Další součástí maturitní zkoušky je ještě profilová část. Běžný maturant skládá na poděbradské hotelové škole zkoušku z češtiny, dvou cizích jazyků a teoretické a praktické odborné části.

Žáky zapojené do maturitního pokusu čeká pouze ústní zkouška z češtiny a pak už jen jedna jediná – komplexní zkouška. Od začátku letošního školního roku proto pracují na svého druhu bakalářské práci, kterou budou muset obhájit před komisí. Část textu píšou v angličtině a dalším cizím jazyce.

V rámci jedné 45 minut trvající zkoušky je pak navíc učitelé přezkouší z obou cizích jazyků i teoretických předmětů. Namísto jednotlivých částí maturity ale půjde o komplexní zkoušku, ve které budou muset prokázat ani ne tak dílčí znalosti, ale jejich propojení s tématem absolventské práce.

„S praktickou maturitní zkouškou máme třicetiletou zkušenost. Žáci tráví dva týdny na takzvané manažerské praxi například v hotelu, kde shromažďují podklady a zpracovávají odbornou práci na zadané téma. Komplexní absolventská práce je tak pro nás jen dalším logickým krokem na cestě k opravdu kompetenčnímu pojetí maturity úzce spojené s praxí,“ dodává Podoláková.

Jednou z osmi statečných v Poděbradech je Valentýna Holešovská. Maturantka se ve své absolventské práci věnuje moderním trendům v gastronomii. Obavy z nového konceptu nemá, právě naopak.

„Mohli jsme si vybrat téma, které nás osobně zajímá a při maturitě pak propojit všechny předměty do jedné práce. A to mi přijde daleko lepší než maturovat z každého předmětu zvlášť. Myslím, že mi to pomůže i do budoucna v zaměstnání, takže se na maturitu těším,“ překvapuje novináře větou, kterou by nevěřil, že od kterékoli studentky čtvrtého ročníku uslyší.

Stejně nadšený je ale i její spolužák Filip Svoboda. A to z jednoduchého důvodu. Nová forma maturitní zkoušky mu dává daleko větší smysl, než kdyby se měl učit samostatně na jednotlivé předměty, ze kterých by ho pak učitelé při maturitě zkoušeli.

„U maturitní zkoušky máme 25 otázek, které se jen drtíme nazpaměť. Absolventská práce mi ale umožňuje si to téma zažít, zpracovat a odprezentovat, což mi dá daleko více zkušeností,“ věří Svoboda.

Studenti se těší přesto, že u komplexní zkoušky jsou na ně kladeny větší nároky. Od začátku roku s nimi tedy pedagogové ladí postupné kroky. Začalo se volbou tématu a končit se bude samozřejmě obhajobou.

„Nedávno jsme zrovna měli termín, kdy si maturanti stanovili osnovu práce. Připravili jsme pro ně také šablonu a po Vánocích se do toho pustíme. Žáci půjdou na čtrnáctidenní praxi a budou sbírat podklady, na jejichž základě postaví absolventskou práci,“ popisuje nejbližší plány učitelka ekonomických předmětů Jana Chárová.

Pokusné ověřování poběží tento a ještě příští školní rok. Definitivně skončí v listopadu 2023 a poté Ministerstvo školství vyhodnotí, jestli se komplexní absolventská práce stane běžnou alternativou maturitní zkoušky na odborných školách.

„Cílem pokusného ověřování je ověřit možnost další formy maturitní zkoušky v podobě komplexní absolventské práce, která by měla jako celek reflektovat kompetenční model vzdělávání, nikoli jen ověřování dílčích výsledků vzdělávání. Pokud bude pokusným ověřováním uvedený cíl naplněn, bude následně přistoupeno k novele příslušných právních předpisů,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová.

Konečné rozhodnutí o zařazení komplexní absolventské práce do vzdělávacího programu bude ale na řediteli školy. Podle Ministerstva školství by mohl takovou možnost dostat, stejně jako ji má v případě uznávání certifikátů z jazykových zkoušek. Podle školského zákona lze jednu povinnou zkoušku z cizího jazyka nahradit úspěšným získáním standardizovaného dokladu. Je ale pouze na řediteli, jestli takovou alternativu využije.

V tomto ohledu ministerstvo testuje i další inovaci v maturitní zkoušce. Vyjma jazykových certifikátů uznává 32 středních škol v Česku i mezinárodně platné certifikáty z oblasti digitálních technologií. Pokud je žáci získají, nemusí pak například skládat část maturitní zkoušky z informatiky nebo příbuzného předmětu. Školy uznávají certifikáty od společností Cisco, Oracle, Microsoft a Autodesk nebo podle konceptu ECDL a ICDL.

Zatím jde ale stejně jako v případě komplexní absolventské práce pouze o formu pokusného ověřování. Pokud se ale oba principy osvědčí, mohou se po roce 2023 stát běžnou součástí maturitní zkoušky.