Článek
Senátoři a senátorky se začali věnovat tomu, kdo by si zasloužil ocenění za věrnost v manželství. K závěru zatím nedošli, diskuzi přerušili s tím, že se k ní vrátí v prosinci.
Zmařili tak plány iniciátorky nápadu, novopečené senátorky Daniely Kovářové, aby se alespoň odsouhlasilo zavedení ocenění, podmínky by se pak případně doladily později.
Nicméně alespoň drobný úspěch může Daniela Kovářová slavit. O „ceně manželské věrnosti“ se na půdě Senátu skutečně diskutovalo. Na začátku jednání přitom část senátorů navrhovala, aby se bod stáhl zcela. Byli však v menšině.
„Nejde o věrnost sexuální,“ hájila svůj návrh Daniela Kovářová, která na úvod jednání rozdávala svou knižní novinku Dobré manželství. „Je to hezká, pozitivní myšlenka, na které není nic nového. Na obcích se běžně odměňuje stříbrná, zlatá, diamantová svatba, která vydržela 50, 60, 70 let,“ líčila svou inspiraci.
„V té špatné, bláznivé, zlé době, kdy jsou politici uráženi a nemá nás nikdo rád, tak je to hezká, bohulibá myšlenka a vzor,“ dodala Kovářová.
Senátorům a senátorkám pak předložila návrh podoby ocenění. Mělo by se jednat o plaketu, případně diplom, na kterém by bylo číslo, jak dlouho spolu manželé ve svazku žijí, a jejich jména. Zda je jejich příběh skutečně příběhem dobrého manželství, by podle Kovářové mělo zaručit, že informace o jejich soužití budou zveřejněny, aby veřejnost měla případně kontrolu, jestli jsou dobrým příkladem.
Adepty by měli vybírat obce, spolky, iniciativy, skupiny občanů i jednotlivci. Uzávěrka nominací by byla vždy v pololetí a na konci roku.
Návrhy by pak zpracovala tříčlenná pracovní skupina, do které se Kovářová rovnou z pozice autorky návrhu přihlásila. Ocenění by se udělovala dvakrát ročně, pro špatně pohyblivé laureáty by se slavnost udála na „jejich“ radnici.
„Estrádu“ z tohoto „bohulibého návrhu“ pak podle ní udělali až novináři, kterým někdo prozradil téma podvýboru. Pozvánky na jednání v Senátu jsou přitom běžně dostupné na stránkách horní komory.
V průběhu jednání pak Kovářová několikrát apelovala, aby se nic takového již nemohlo odehrát a média nemohla dopředu její návrhy „vykoupat“. „Můžeme se scházet třeba každý třetí úplněk, abychom to uchránili před tiskem,“ reagoval na její stesky senátor za ANO Ladislav Václavec.
Ostatně právě on si kolegyni dobíral téměř celé jednání podvýboru. „A víte, že manželství je nejčastější důvod k rozvodu?“ škádlil Kovářovou. „Já jsem vychoval pět dětí ve dvou manželstvích, když to zkrátíte na dvacet let, tak bych měl plakety dvě,“ nadhazoval.
Vážně pak Václavec spolu se senátorem Jiřím Voseckým (SLK) připomínali, že skutečné ceremonie, jako je zlatá nebo diamantová svatba, vidí spíš na úrovni obcí, kde se lidé znají, vědí, jak žijí, a je to spíš oslava v kruhu rodinném. Na půdu Senátu to podle nich z podstaty nepatří.
Probírání manželské věrnosti pak ukončily právě nejasnosti - jaká kritéria by rozhodovala, a zda vůbec Senát či jeho výbor může takové ocenění udělovat. Dosud totiž v horní komoře existuje jen ocenění, které od roku 2007 uděluje předseda Senátu. To je takzvaná Stříbrná medaile udělovaná na Den české státnosti 28. září. Laureáty jsou osobnosti z řad vědců, umělců nebo třeba sportovců, které vynikly ve svých oborech, nebo vykonaly zvláštní čin.
Ostatně, jak vážně momentálně „cenu manželské věrnosti“ bere jeden z nejkonzervativnějších senátorů Jiří Čunek, ukazuje jeho „hláška“ směrem k Jiřímu Voseckému, který se ke konci jednání omlouval, že musí odejít. „Jak nedostaneš plaketu, tak se neúčastníš,“ zdravil loučícího se kolegu. Je to přitom právě Čunek, který se nápadu Kovářové chytil a je ochotný o něm dále uvažovat. Ne ale jako o ceně jen „za výdrž“.
