Článek
Klášter mnišského řádu cisterciáků má oprávněný nárok na více než dva tisíce hektarů lesů, které už jednou získal v restituci, avšak posléze si je znovu přivlastnil stát. Vyplývá to z aktuálního nálezu Ústavního soudu.
Rozhodnutí znamená konečný zvrat v jednom z největších sporů církevních restitucí.
Obecné soudy se dosud opakovaně usnášely, že vrácení majetku klášteru brání poválečné konfiskační dekrety prezidenta Edvarda Beneše, které jsou podle zákona překážkou k restitucím.
Ústavní soud se však přiklonil na stranu kláštera a zdůraznil, že soudy musejí posuzovat také okolnosti, za kterých se majetky konfiskovaly. Došel k závěru, že komunistické úřady po převratu v únoru 1948 použily dekrety jako jednu ze záminek k perzekuci řádu.
Mniši z Vyššího Brodu odmítli vpustit do kláštera Adolfa Hitlera a byli za to rozehnáni a internováni. Opat byl po válce oceněn za věrnost Československu a prezidentu Benešovi. Až v roce 2019 překvapivě české soudy začaly s klášterem zacházet jako s kolaborantem.
„Při aplikaci restitučních zákonů není možno postupovat příliš restriktivně a formalisticky, ale naopak velmi citlivě vždy s ohledem na okolnosti konkrétního případu. Nelze přitom abstrahovat ani od notoricky známého, tzv. třídního přístupu státních orgánů v období totalitního režimu,“ konstatoval Ústavní soud v nálezu.
Soud připomněl, že klášter ležící nedaleko hranic s Rakouskem se za 1. republiky hlásil k územní celistvosti Československa a jako první jej zkonfiskovali už nacisté. Pokusy o zabavení majetku kláštera na základě Benešových dekretů se odehrály ještě před převratem v únoru 1948.
Po přijetí zákona o církevních restitucích nejdříve Státní pozemkový úřad začal pozemky klášteru vydávat. Státní Lesy ČR, které nechtěly cisterciákům vydávat své porosty, se rozhodly bránit žalobou. Krajský soud v Českých Budějovicích jejich agrumenty neuznal, pražský vrchní soud a později i Nejvyšší soud však konstatovaly, že restituci brání Benešovy dekrety.
Tyto soudy však nezohlednily, že nešlo o jednoznačně účinné použití dekretů před 25. únorem 1948, což je začátek období pro uplatnění restitucí. Podle dobových dokumentů například Ministerstvo zemědělství vypovídalo klášteru hospodaření s pozemky až v červnu 1948. Přitom se neodvolávalo na dekrety, ale na zákon o revizi první pozemkové reformy.
„Ústavní soud napravil křivdu, které se dopustila česká justice. Mniši z Vyššího Brodu odmítli vpustit do kláštera Adolfa Hitlera a byli za to rozehnáni a internováni. Opat byl po válce oceněn za věrnost Československu a prezidentu Benešovi. Až v roce 2019 překvapivě české soudy začaly s klášterem zacházet jako s kolaborantem,“ vyzdvihl verdikt Ústavního soudu právní zástupce kláštera Jakub Kříž. Nález podle něj očišťuje dobré jméno kláštera a zároveň mu umožní hospodářskou soběstačnost.
Benešovy dekrety jako „výluka“ v církevních restitucích
„Věc nelze vydat v případě, že se jedná o věc konfiskovanou na základě dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, nebo dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy.“
Zákon č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (§ 8 odstavec 1h)
Verdikt je studenou sprchou zejména pro Nejvyšší soud, kterému Ústavní soud tímto nálezem zrušil celkem 17 verdiktů z posledních let. Nejvyšší soud ve sporu vytrvale přisvědčoval názoru státních Lesů ČR, že vyšebrodský klášter nemůže restituovat kvůli Benešovým dekretům. Protože šlo o samostatné žaloby k jednotlivým restituovaným pozemkům, musel klášter podat celou sérii ústavních stížností. Ústavní soud je ale nakonec spojil do jednoho řízení.
Spor se nyní vrací k Vrchnímu soudu v Praze, který v minulosti také nároky cisterciáků odmítal. Nyní však bude vázán názorem ústavních soudců.
S nálezem se neztotožnili všichni tři členové soudního senátu. Jeden z nich Vladimír Sládeček uplatnil takzvané odlišné stanovisko, ve kterém se vyslovil proti uznání restitučního nároku.
Na stranu vyšebrodských cisterciáků se nedávno přiklonil i Nejvyšší správní soud. V prosinci zamítl kasační stížnost Státního pozemkového úřadu, který předtím narazil s opravou dřívějších rozhodnutí o vrácení zemědělských pozemků klášteru.
Ve sporu, který se týkal dekretů, uspěl také maltézský řád. Ústavní soud nařídil Nejvyššímu soudu, aby se znovu zabýval dovoláním řádu ve sporu o několik parcel na Bruntálsku. Podle Ústavního soudu trvají pochybnosti o účinnosti konfiskace podle Benešových dekretů, a zejména pochybnosti o tom, zda stát parcely ještě před únorem 1948 převzal a choval se jako jejich vlastník.
Aktualizace 17:00: Doplněno o další podrobnosti k případu, upraveno.
