Článek
Jeden z největších ekologických problémů v Česku má vyřešit – zjednodušeně řečeno – obří poklop v ceně dvou až tří miliard.
V Ostravě už tři desítky let prohořívá víc než stohektarová halda vzniklá těžbou uhlí. A podle návrhu odborníků z různých sfér státní správy má hoření udusit sarkofág, který prý navíc zabrání, aby se oheň nerozšířil i do sousední skládky vysoce nebezpečných chemikálií.
Čerstvý znalecký posudek, který Seznam Zprávy získaly, ale před takovým postupem varuje. Jinými slovy říká: Jsou to vyhozené peníze, protože halda nejspíš stejně nepřestane hořet. Zato začne produkovat ještě víc toxických zplodin – a ty navíc proniknout až do řeky Odry.
„…Realizací sarkofágu dojde k zásadnímu nárůstu environmentálního zatížení lokality spojeného s nárůstem již prokázané kontaminace podzemních vod a řadou environmentálních rizik dlouhodobého charakteru, vedoucích k omezení budoucí využitelnosti celé lokality s vysokou pravděpodobností bez očekávaného efektu ukončení termické aktivity,“ shrnuje posudek Milana Geršla, soudního znalce a docenta působícího na Masarykově univerzitě v Brně.
Cement, popílek, zem a tráva
Vypracování posudku si u tohoto znalce zadala společnost Cresco&finance, která se státem spoluvlastní zdejší pozemky a tudíž se jí plánovaná stavba sarkofágu dotýká. Zároveň Cresco&finance vede se státním podnikem Diamo, jenž se o haldu stará, soudní spory (více informací v boxu).
Spor o uhelný byznys
Pozemky pod odvalem patří z většiny státu. Menší část vlastní i firma Cresco&finance. Majitelé této společnosti vystupují ještě v druhé části příběhu: pod hlavičkou společnosti Ostravská těžební měli se státem dohodu, že haldu překopají, vytěží z ní zbytkové uhlí a přemění na zalesněné kopce. Ovšem mezi firmou a Diamem se časem rozhořel spor – Ostravská těžební na základě analýz tvrdila, že jí Diamo dodává do třídicí linky materiál kontaminovaný toxickými látkami. Pře se přelila k soudům, kde trvá dodnes.
Halda se rozkládá na ploše větší než 144 fotbalových hřišť a obsahuje asi 30 milionů tun materiálu. Je jedním z nejrozsáhlejších pozůstatků po hornické činnosti ve střední Evropě.
Sarkofág má pokrýt asi třicet procent území haldy - tedy její hořící část. Má ho tvořit cementopopílková směs, která postupně vytvrdne. Na ni se naveze zemina a oseje se trávou. Podle znaleckého posudku takto vybudovaný sarkofág způsobí, že se omezí přístup kyslíku a dojde k takzvanému nedokonalému spalování, při němž budou vznikat velmi karcinogenní polyaromatické uhlovodíky. Ty pak podle znalce v těle haldy mohou následně kondenzovat a skapávat dolů.
„Bohužel zde máme prokázaný směr proudění podzemních vod směrem k Odře,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy znalec Geršl, který v posudku cituje konkrétní zahraniční publikace, jež jeho závěr podporují.
Milan Geršl je soudním znalcem mimo jiné v oborech geochemie, hydrologie a průzkumu kontaminace horninového prostředí a nyní se podílí i na likvidaci následků aktuální benzenové havárie u Hustopečí. Konzultantkou posudku byla jeho manželka Eva Geršlová, docentka geologických věd na Masarykově univerzitě v Brně.
Nebude kyslík, nebude hoření
Vybudování sarkofágu doporučila už loni speciálně sestavená skupina odborníků ze státní správy. Podle vedení státního podniku Diamo je nezpochybnitelné, že je to účinné řešení. „Zabraňuje přístupu vzduchu do odvalu, a tím tlumí hoření,“ popsal Ludvík Kašpar, ředitel Diama.
Podle ředitele ostravského závodu Diamo Rostislava Dudáše se pak v horní části odvalu uvažuje o odvodu zplodin, o nichž posudek znalce Geršla říká, že budou ohrožovat spodní vodu. „Dá se uvažovat o případném jímání plynů a přečištění, abychom je neuváděli do životního prostředí,“ uvedl.
Státní podnik Diamo také u svého řešení argumentuje Libušínem u Kladna, kde podobné zakrytí dýmajícího odvalu pomohlo. „Teploty, které před sanací dosahovaly nějakých 1400 stupňů, jsou v dnešní době maximálně na 40 stupních,“ řekl Rostislav Dudáš.
Jenže podle znaleckého posudku docenta Geršla se Kladno s Ostravou nedá srovnávat: hlušina v Libušíně podle něho je – vzhledem k rozdílnému druhu uhlí – jiná než na heřmanické haldě. Takže jiný bude i průběh hoření po zakrytí sarkofágem. „Ukončení termické aktivity realizací sarkofágu nebylo v odvalech tohoto rozsahu a obdobného složení uhlí v dokumentovaných případech prokázáno,“ zjistil znalec.
Povolení není, říká ministr
Už loni na jaře tehdejší ministr průmyslu Jozef Síkela při návštěvě Ostravy slíbil vznik sarkofágu a také že na něj stát vyčlení peníze. Téma heřmanické haldy se tehdy dostalo po letech znovu na světlo i kvůli policejnímu vyšetřování, jehož pozadí jako první zjistily Seznam Zprávy: státní podnik Diamo se obrátil na kriminalisty s tím, že někdo navezl do areálu haldy statisíce tun nelegálních odpadů (více v boxu).
Stamilionová škoda? Policie ji nezjistila
Seznam Zprávy celý případ jako první otevřely a podrobně zmapovaly. Na sklonku loňského roku exkluzivně popsaly, že na stohektarové haldě Heřmanice měla z rozhodnutí úřadů z roku 2013 vzniknout takzvaná oddělovací vzdušná stěna.
Vytěžený materiál s obsahem uhlí totiž desítky let v podzemí hoří. A tato rokle o délce stovek metrů měla haldu přetnout na dvě části: Tak, aby se oheň nerozšířil na sousední skládku vysoce toxických kalů.
Obyvatelé Ostravy i místní politici se pod dojmem téhle kauzy začali znovu ptát, jak je možné, že halda stále hoří. Ačkoli plán na její likvidaci byl oficiálně schválený už v roce 2012. Zesílil tak tlak na politiky i úřady, aby se sanací odvalu pokročili.
„Odval je určitě významným zdrojem znečištění,“ prohlásil tehdy náměstek ostravského primátora pro životní prostředí Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu).
Minulý týden vystoupal na třicetimetrový vrchol odvalu i současný ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN), kterému zástupci státního Diama ukázali, co se s haldou má v budoucnu stát. Diamo tam už nyní kácí stromy nebo srovnává vrcholek haldy.
Vlček však zároveň přiznal, že výstavba sarkofágu ještě začít nemůže. „Nemáme všechna povolení,“ řekl ministr.
Hlavní povolení musí vydat Státní báňský úřad, ten to ale udělá až na základě komplexního projektu. Na jeho pořízení teď teprve běží výběrové řízení.
Podle předběžných plánů by měl sarkofág vznikat deset let. Zmíněný spoluvlastník pozemků firma Cresco&finance s jeho vybudováním nesouhlasí – právě s odkazem na závěry znaleckého posudku. Vedení Diama říká, že je připravené nastartovat kvůli tomu proces vyvlastnění.
