Deset let jsou ve vězení. Tvrdí, že neprávem. Teď jim svitla nová naděje

Investigativní podcastová série Seznam Zpráv Slopné: Kdo je vrah? přinesla minulý týden klíčová zjištění týkající se výpovědí dvou korunních svědků v případu brutální vraždy seniora v obci Slopné na Zlínsku.

Bratranci Milan a Ludvík Rakašové téměř před deseti lety u soudu uvedli, že se jim jeden z později odsouzených – Maroš Straňák – k vraždě důchodce přiznal ve vazbě. Především na základě jejich výpovědí soudy Straňáka a Davida Šimona odsoudily k výjimečným trestům.

Při rozhovoru s reportérkami ale Ludvík Rakaš zásadním způsobem otočil a řekl, že se mu Straňák k vraždě nikdy nepřiznal, ale naopak ji popíral. Doplnil rovněž, že výměnou za své svědectví dostal nabídku nižšího trestu. Dřívější propuštění mu měl slibovat Milanův advokát. Milan Rakaš po své výpovědi už do vězení nikdy nenastoupil, přestože měl sedět ještě víc než tři roky.

Na základě toho, co Seznam Zprávy publikovaly se výpověďmi bratranců a okolnostmi vzniku jejich svědectví zabývá Okresní státní zastupitelství v Karviné. „Ta věc se prověřuje, nemohu podávat jakékoli informace,“ řekla redakci žalobkyně Gabriela Slavíková.

Informace zveřejněné ve čtvrtém díle podcastu považují advokáti odsouzených za zlomové – proto podali žádost o obnovu řízení. Obhájce Davida Šimona Robert Cholenský je přesvědčený, že rozhovory, které reportérky s korunními svědky pořídily, přinášejí nové skutečnosti a také poukazují na nevěrohodnost obou mužů.

„Podle mě to už nemůže dopadnout jinak, než že soud bratrance Rakaše vyhodnotí jako naprosto nevěrohodné. Potom už z důkazů proti Straňákovi a Šimonovi nezbyde nic. Protože metoda pachové identifikace je krajně nespolehlivá,“ řekl Cholenský.

Právě pachové stopy jsou vedle výpovědí Rakašů druhým důkazem proti odsouzeným. Jen na jejich základě ale české soudy odsuzovat nesmějí.

Cholenský žádost o obnovu procesu poslal na zlínský soud už před víc než měsícem. Učinil tak hned poté, co se o změně výpovědi korunního svědka Ludvíka Rakaše od reportérek dozvěděl.

Obnovu podle zákona musí řešit ten soud, který celý proces vedl – tedy soud zlínský. Podle nových pravidel ale žádost o obnovu již nemůže rozhodovat soudce, který pachatele původně nepravomocně odsoudil – v případě vraždy ve Slopném Radomír Koudela.

Řízení o obnovu procesu se původně ujala zlínská soudkyně Iveta Šperlichová, která krátce po podání návrhu vyzvala redaktorky Adélu Jelínkovou a Christine Havranovou ke svědecké výpovědi před zlínským soudem.

Advokát Cholenský ale zažádal o její vyloučení se z procesu. „V jiném případu na mě podala nedůvodnou stížnost na Advokátní komoru a poté se sama z kauzy, vzhledem k postupu vůči mně, vyloučila. A já si nemyslím, že by se něco měnilo. Byla vůči mně podjatá jednou, je i nyní,“ argumentoval Cholenský.

Soudkyně Šperlichová se na konci října skutečně z řízení vyloučila. U kterého soudce nakonec případ skončí, zatím není jasné.

V pondělí podal žádost na obnovu procesu i obhájce Maroše Straňáka – Josef Bartončík. Ten Straňáka zastupuje pro bono, tedy zdarma.

„Případ mě velmi zaujal. Mám pocit, že se klient bez své viny nachází někde, kde by se nacházet neměl,“ odůvodnil svou aktivitu v případu Bartončík. V návrhu například píše:

V návrhu například píše Straňákovým jménem: „Svědek Milan Rakaš měl uvést nestandardní praktiky, jež vůči němu užily orgány činné v trestním řízení za účelem toho, aby jej přesvědčily k přinejmenším nepravdivé výpovědi, týkající se mého údajného doznání ve věznici.“

Naráží přitom na slova Milana Rakaše o tom, že mu policisté a žalobce při jeho první výpovědi řekli, že na odsouzené „mají veškeré důkazy, nemohou je ale použít“.

Cholenský i Bartončík napomohli odhalit dva justiční omyly, kterých se v posledních letech dopustil právě zlínský krajský soud.

Robert Cholenský vyhrál případ Michala Šnajdra, kterého soud původně odsoudil na deset let za únos, který ale nespáchal. Ve věznici si odseděl čtrnáct měsíců.

Josefu Bartončíkovi a jeho bratru Michaelovi se zase povedlo z vězení dostat Martina Skalického a Miloše Zezulu, jež advokátní kancelář zastupovala. Muže soud v roce 2019 poslal na pět a osm let za mříže za ozbrojenou loupež. Učinil tak ale pouze na základě pochybných pachových stop – a muže musel po dvou letech propustit.

Výpovědi bratranců Rakašových ale ani zdaleka nejsou poslední nesrovnalostí, která kauzu vraždy ve Slopném provází. Jak se tajila totožnost muže, jemuž patřila DNA na kukle použité na místě činu, před obhájci i vrchním soudem? A čí vlastně byla?

Poslouchejte už tento pátek 17. listopadu v páté epizodě investigativní série Slopné: Kdo je vrah? Najdete ji v podcastu 5:59.