Žhářský útok s ruskou stopou. Co víme o sabotáži v autobusovém depu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Za normálních okolností by tenhle případ možná prošuměl jen jako nepodařený žhářský útok na autobusy. S tou zajímavostí, že ho v Praze podle vznesených podezření provedl španělsky mluvící Jihoameričan, který byl dva dny na to dopaden.

Nyní se ale případ stal v Česku prvním veřejně popsaným útokem sabotéra, který je dle silného podezření bezpečnostních složek financovaný režimem Vladimira Putina. A že jde o pokračování série útoků, které se objevily v jiných západních zemích stojících na straně Ruskem napadané Ukrajiny.

„Rusko se opakovaně snaží rozsévat neklid, podkopávat důvěru občanů v náš stát. Máme s tím už zkušenosti,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) a připomněl výbuchy ve Vrběticích.

„Vše nasvědčuje organizaci a financování ze zahraničí,“ dodal Fiala s tím, že do pokusu o útok v depu pražského dopravního podniku je s největší pravděpodobností zapojeno Rusko.

Policie případ považuje za mimořádně závažný. Svědčí o tom i to, že šestadvacetiletého muže, který v Česku před tím pobýval pět dní, obvinila nikoliv ze žhářství, ale rovnou z teroristického útoku. Za zmíněný trestný čin hrozí až doživotní vězení.

Muže, který skončil ve vazbě, policie spojuje se čtvrtečním nezdařeným útokem na autobusy pražského dopravního podniku, které jsou zaparkované na pražském Klíčově. Jde o důležitou součást pražské dopravní infrastruktury. Garáže Klíčov mají haly pro 180 autobusů, další mohou parkovat na odstavné ploše. Tam muž podle obvinění polil vozy hořlavinou, ale zapálit je nedokázal. Zasáhli zaměstnanci dopravního podniku.

Společně s tím, že se muž opakovaně nechal zachytit na kamerách, to detektivy vede k předběžného závěru, že nešlo o vycvičeného profesionála, ale spíše o amatéra. Detektivové se ale dokázali dostat do jeho mobilního telefonu a zjistili tak, že jeho činnost není náhodná, ale může být koordinovaná.

Západní služby už měsíce varují, že Rusko organizuje na půdě západních zemí sabotáže. Speciálně zmiňují právě žhářské, ale i bombové útoky a útoky na infrastrukturu. I když na příkladu muničních skladů ve Vrběticích vyhozených v roce 2014 do povětří agenty GRU je vidět, že nejde o novinku, podle bezpečnostních složek agresivita Ruska v posledních měsících výrazně roste.

Před zvýšeným ruským apetitem páchat takové akce v Evropě varoval například šéf německé kontrarozvědky Thomas Haldenwang.

V Německu obvinila policie dva muže z plánování útoků na vojenské a logistické cíle na popud Ruska. Další dva muže stíhají britské úřady za zapálení skladiště, v němž byla pomoc pro Ukrajinu.

Naposledy v květnu polský premiér Donald Tusk spojil s Ruskem obří požár obchodního centra ve Varšavě. Informoval také o zadržení devíti lidí, kteří měli sabotáže dělat na pokyn ruských tajných služeb. Sabotáže a diverzní akce podle něj vyšetřují i některé další evropské země včetně Švédska, Litvy nebo Lotyšska.

V Česku se dosud hrozba řešila v útrobách bezpečnostních složek. Nynější případ podle zdrojů Seznam Zpráv není první, který tajné služby dovedly odhalit. Je ale první, který se dostal na veřejnost. Kvůli vysoké citlivosti například kontrarozvědka BIS více komentovat nechce.

„BIS, stejně jako zpravodajské služby v dalších zemích, získává stále jednoznačnější informace o aktivitách ruských zpravodajských služeb, které se snaží rekrutovat mimo Ruskou federaci lidi ochotné za peníze provádět na území evropských států sabotáže,“ řekl jen obecně mluvčí BIS Ladislav Šticha.

Ruská stopa je hlavní vyšetřovací verzí policie a zdroje z bezpečnostních složek hovoří o tom, že pro ni jsou silné důkazy. Je založena například na elektronické stopě, již Jihoameričan zanechal ve svém telefonu, a také informacích od zahraničních partnerů, kteří řeší podobné případy.

Detektivové míní, že mohl dostat za spáchání útoku v Česku zaplaceno. Pro Rusko může být totiž výhodné využívat takové „námezdní síly“ právě kvůli tomu, že dostopovat a doložit skutečného zadavatele –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy případně ruské tajné služby –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ je pak obtížnější. Klíčové bude i to, co muž vypověděl nebo ještě vypoví policii.

Například v Polsku se podle tamního premiéra Tuska takový případ povedlo doložit. „Hovoříme tady o najatých lidech. Někdy se jedná o lidi z kriminálního světa,“ uvedl Tusk a jako konkrétní případ v Polsku zmínil i zmaření pokusu o zapálení závodu na výrobu barev ve Vratislavi. „Nařídily to ruské služby, to už bylo nesporně potvrzeno,“ sdělil polský premiér.

Zatím nic nenasvědčuje tomu, že v tomto konkrétním případě bylo útočníků v Česku nasazených více nebo že měl zadržený muž na akci komplice. České bezpečnostní složky ale pracují se scénářem, že další podobné pokusy o útok budou následovat. A že některý z nich se může povést. Odhalit a zadržet podobné osamělé útočníky bez zjevných vazeb na Rusko a jeho tajné služby je pro bezpečnostní složky vysoce obtížné.

„Není otázka, jestli se to stane, ale kdy se to stane,“ komentovaly to pro Seznam Zprávy shodně dva vysoce postavené zdroje z bezpečnostní komunity. Policie proto i po dopadení muže byla v pohotovosti a zaměřuje se mimo jiné na střežení infrastruktury.

„Je pravděpodobné, že takové typy útoků se mohou chystat napříč Evropou a je pravděpodobné, že Česká republika může být cílovou zemí,“ řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s tím, že v současné době žádné akutní nebezpeční nehrozí, ale je na místě obezřetnost. Lidé mají podle něj hlásit podezřelé jevy policii.

Na zvolené metodě útoků je přitom problematické, že v části případů je obtížné rozeznat je od nehod. V pondělí například polská média informovala o výbuchu a požáru ve zbrojovce Mesko v polském městě Skarżysko-Kamienna. Munice z továrny putuje k armádám NATO i na Ukrajinu. Poláci hojně spekulují, že může také jít o útok Ruska.

Česká bezpečnostní komunita pracuje s verzí, že snahou Ruska je zastrašit Čechy a vládu tak odradit od pomoci Ukrajině. Dezinformační zdroje blízké ruské propagandě dlouhodobě šíří konstrukci, že Rusko příliš provokujeme a že pakliže bychom to nedělali, nebude mít důvod na Západ útočit.

Útoky nahrávají i dalšímu dlouhodobému cíli ruských hybridních operací –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ snaze zasít v západních zemích přesvědčení, že tamní vlády nefungují.

„Cílem je destabilizace, vyvolání strachu a nedůvěry občanů v to, že je jejich státy dokážou ochránit. Je obtížné těmto asymetrickým hrozbám čelit, ale bezpečnostní složky státu dělají a budou dělat maximum, aby nebyly ohroženy životy a majetek občanů České republiky,“ dodal už citovaný mluvčí BIS.

Vláda Petra Fialy po letech přešlapování povolala do Strakovy akademie vojenského důstojníka Otakara Foltýna, který se na obranu proti hybridním hrozbám specializuje. Nyní povede strategickou komunikaci státu, která by měla Rusům jejich cíle překazit.

Rusům podle Foltýna poslouží jakákoliv strategie „která vyvolá strach, znepokojení a naruší důvěru vůči institucím napadeného státu“. „Nezbytně nutně nemusí vzniknou spektakulární škody, důležité je, že takový útok je viditelný v masmédiích,“ řekl Foltýn.