Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Švagru prezidenta Miloše Zemana chodila podle zjištění Seznam Zpráv po dva roky pravidelná výplata od státu. A to za funkci, u níž nikdo nechce vysvětlit, co vlastně obnáší. Ani popsat, jakou práci v ní prezidentův příbuzný vykonal.
Petr Bednarčík, starší bratr prezidentovy manželky Ivany, si přitom podle smlouvy mohl přijít na desítky tisíc měsíčně – za práci na poloviční úvazek.
Bednarčíka zaměstnávala v letech 2019 a 2020 Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT). Je to servisní organizace spadající pod Ministerstvo vnitra, která poskytuje státu servis v IT oblasti.
Bývalý voják působil v této agentuře zaměstnávající hlavně IT odborníky jako takzvaný procesní analytik.
„Nevím, k čemu by to bylo dobré,“ reagoval Bednarčík na otázku, co konkrétně pro agenturu dělal, při rozhovoru s reportérem Seznam Zpráv v cukrárně v jihočeských Strakonicích, kam přijel z domovského Vimperku. „Já vám říkal předem, že vám toho moc nepovím,“ dodal na omluvu.
Ochoten byl pouze říct, že se podílel na zakázkách od Ministerstva vnitra. Tento rezort si skutečně u NAKIT objednává odborné práce, ostatně proto také organizace vznikla. Podle Bednarčíka souvisely s ochranou hranic proti nelegální migraci, tehdejšímu celoevropskému problému.
„Když jsme se zajímali, k čemu je to dobré, bylo nám řečeno, že cílový úkol se nedozvíme, protože se plní v utajeném režimu. My jsme plnili jen dílčí úkoly,“ prohlásil Bendarčík.
Ministerstvo vnitra ale o této zakázce neví. „Nedohledali jsme, že bychom si u NAKIT zadávali takovou práci,“ řekla Hana Malá z tiskového odboru Ministerstva vnitra.
Detaily Bednarčíkova angažmá nechce upřesnit ani vedení NAKIT. Žádost, v níž se Seznam Zprávy podle informačního zákona ptaly například na odvedenou práci nebo výši odměny, agentura zamítla s odkazem na ochranu osobních údajů. Odmítla upřesnit i náplň funkce procesního analytika stejně jako poskytnout výkazy Bednarčíkovy práce.
Výkazy práce jsou ve veřejné sféře povinnou součástí zaměstnávání lidí na dohodu o pracovní činnosti.
„Jestli je neskartovali, tak je v NAKIT musí mít. Zkusím je najít doma. Ale nevím – od té doby jsem se dvakrát stěhoval,“ řekl Bednarčík. Ani po několika týdnech, i přes urgence, ale žádné dokumenty nedodal.
Odměna sedí
První informace o nejasném působení Bednarčíka v agentuře zachytily Seznam Zprávy už na podzim roku 2020. Nepodařilo se však ověřit některá důležitá fakta, aby o něm mohl vyjít článek. Mimo jiné údaje o jeho odměně za práci pro NAKIT.
Reportér chtěl tehdy mluvit s Bednarčíkem přímo v práci. Recepční v NAKIT sice dohledala jeho jméno v seznamu zaměstnanců i číslo služebního mobilu. Jenže systém jí neukázal, pod které oddělení spadá. „Není tady informace, kde sedí,“ divila se. Nakonec se ho podařilo dohledat v oddělení interního auditu.
Šéf oddělení pak reportérovi řekl, že Bednarčík má vlastní režim: sice spadá formálně pod jeho sekci, ale ve skutečnosti komunikuje pouze se ředitelem legislativy Vladimírem Chrásteckým. A že do centrály přijíždí z jižních Čech jen jednou za týden – vždy v úterý. Jinak pracuje z domova. „Když přijde, sedí u nás, ale jinak předkládá práci panu Chrásteckému,“ vysvětloval tehdy vedoucí auditu.
Švagrův čínský byznys
Petr Bednarčík se v roce 2017 pokusil naskočit na módní vlnu byznysu s Čínou, kterou odstartoval jeho švagr prezident Miloš Zeman lákáním čínských investic – podle Zemana mělo do Česka přitéct 230 miliard (ve skutečnosti tenhle plán zkrachoval, investic přišel jen zlomek). Bednarčík se stal předsedou výkonné rady spolku CSCC a několikrát s ním navštívil Čínu a jednal s tamními úředníky i byznysmeny, jak ukazovaly fotky na dnes už vypnutém webu spolku.
Dnes Bednarčík přiznává, že nebyl úspěšný. Spolku se nepodařilo zapojit české úředníky a politiky, s nimiž Číňané chtěli jednat – tak aby byznys měl oficiální státnický punc, na nějž si Číňané potrpí. Navíc většinu byznysu s Čínou tehdy ovládl Jaroslav Tvrdík s čínskou skupinou CEFC. „U nás jsme měli zavřené dveře. V Číně ne – tam bývalo šlo cokoli,“ říká nyní Bednarčík.
Petr Bednarčík chtěl dělat byznys s Čínou, nevyšlo to.
Nyní Seznam Zprávy zjistily a ověřily, že Bednarčík bral jako externista zaměstnaný na půlúvazek 700 korun na hodinu. Při dvaceti hodinách týdně (víc nesmí „dohodář“ ze zákona odpracovat) by to znamenalo 56 tisíc měsíčně.
Bednarčík připustil, že hodinová sazba 700 korun sedí. Podle jeho tvrzení ji však dostával jen poslední půlrok, předtím se odměna pohybovala kolem tří až čtyř stovek za hodinu. Ověřit to ovšem nejde. Bednarčík příslušné dokumenty nedodal a agentura informaci tají.
Stejně tak nejsou doklady o tom, že Bednarčík, jak říká, pracoval na zakázkách týkajících se nelegální migrace. A jak taková věc souvisí se zaměřením NAKIT, která je státní informační a komunikační organizací.
„My jsme dělali zabezpečovací kroky. A pak IT vymýšlelo, co dál. Ale já jsem s ajťáky nikdy přímo nemluvil,“ popsal Bednarčík. Jeho mise v NAKIT skončila ke 31. prosinci 2020, protože podle Bednarčíka začal ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) prosazovat jiné priority než migraci. Nadto po většinu roku všechny zaměstnávala covidová pandemie. „To, co jsme dělali my, už bylo vyčichlé,“ řekl Bednarčík.
Jeho bývalý šéf Chrástecký na přímý dotaz jen odkázal na už zmíněnou – a zamítnutou – žádost podle informačního zákona.
Odsouzený manažer agentury
Vladimír Chrástecký, dlouholetý ředitel pro legislativu, se měl loni stát pověřeným šéfem Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT). Do doby, než nový ředitel vzejde z konkurzu. Dohnala ho ale minulost: Chrástecký byl před lety pravomocně odsouzený k podmínce za nadržování lupičům. Jako úředník na Ministerstvu spravedlnosti se podílel na propuštění dvou trestanců, kteří ukradli z vozu převážejícího peníze 74 milionů. Ministerské podklady, které vedly k propuštění, byly podle soudu zmanipulované. Na jejich základě jim tehdejší ministryně Daniela Kovářová přerušila trest. Lupiči hned zmizeli. Nový ministr Jiří Pospíšil propuštění zrušil a lupiče se podařilo po několika měsících dopadnout v Thajsku.
„Váš obsahově obdobný dotaz řeší NAKIT, respektive nyní Úřad pro ochranu osobních údajů v rámci vaší žádosti dle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Do ukončení tohoto správního řízení se k této věci nebudeme nyní nijak vyjadřovat,“ reagoval Chrástecký.
„Protekci jsem neměl“
Před NAKIT působil dvaašedesátiletý Bednarčík na Ministerstvu vnitra, opět to bylo v oddělení auditu, a novináři si tehdy jeho nástupu v roce 2013 všimli. Deník Právo napsal, že Bednarčík pracoval na ministerstvu od března jako externista, od prosince pak dostal stálé místo.
Vnitro tehdy vedl Martin Pecina jako člen takzvané prezidentské vlády: Zeman v roce 2013, po pádu kabinetu Petra Nečase (ODS), najmenoval do funkcí své oblíbence, kteří pak devět měsíců vládli bez důvěry Sněmovny.
„Ne,“ odpověděl stručně Bednarčík na otázku, jestli někdy ke získání práce pro stát využil rodinnou vazbu na prezidenta Zemana.
Bednarčík, který se kvůli práci na vnitru vzdal i postu radního za ČSSD doma ve Vimperku, řekl, že jako auditor působil v Praze jen krátce. Protože se v úřadu zhoršily vztahy mezi lidmi. Z vnitra odešel do Odštěpného závodu České pošty, který se později přeměnil v NAKIT. Po vzniku této agentury se do ní překlopila i jeho „pošťácká“ smlouva.
„Veřejné zakázky, sběr informací,“ vyjmenoval Bednarčík, co měl v Odštěpném závodu České pošty na starosti.
Bednarčík sloužil v armádě do roku 2003, zastával například i funkci šéfa vojenské správy ve Vimperku. V roce 2007 založil firmu Revita Group, která se specializovala na dotační poradenství a prodávala moldavská vína. V době největší slávy ji vytáhl zhruba na milionové tržby, nyní je neaktivní.
Stačily tyhle zkušenosti plus inženýrský titul z vojenské školy absolvované za komunismu na práci auditora nebo onu nejasnou funkci procesního analytika? „Já čichl ke všemu. V armádě vás neučí jen běhat po poli a řvát na vojáky. My měli klasické gymnázium,“ vysvětlil Bednarčík.
