Článek
Předseda antimonopolního úřadu Petr Mlsna sice po svém jmenování v roce 2020 sliboval, že tuto vlivnou státní instituci zbaví korupčních podezření z éry svého předchůdce, nyní však jeho kroky berou nečekaný vývoj.
Na antimonopolním úřadu, který dozoruje zakázky za 900 miliard, totiž skončila bez náhrady část expertů nominovaných nezávislými organizacemi, které Petr Mlsna jako nový šéf a jako výraz naplnění svých slibů původně jmenoval.
V rozkladových komisích úřadu, kde v době Mlsnova předchůdce Petra Rafaje seděl například za korupci odsouzený politik ANO Jiří Švachula, tak končí advokátka a expertka na veřejné zakázky Adéla Havlová nebo expert na otevřenost veřejné správy Oldřich Kužílek. Už v první polovině minulého roku rezignovala kvůli pracovnímu vytížení odbornice na veřejné investice Leona Gergelová Šteigrová. Reportérům řekla, že Mlsnovi navrhovala, ať za ni dosadí jiného člena doporučeného protikorupčními institucemi, avšak neúspěšně.
Petr Mlsna se stal předsedou antimonopolního úřadu poté, co ho vybrala vláda Andreje Babiše. Nezveřejnila přitom jména dalších jiných adeptů ve výběrovém řízení a pro Mlsnu se rozhodla poté, co ho za favorita označil tehdejší prezident Miloš Zeman.
Odchod nezávislých expertů z úřadu Mlsna obhajuje úsporami. „Změny v rozkladových komisích byly provedeny v návaznosti na škrty v rozpočtové kapitole UOHS pro rok 2024, proto byly změny provedeny k 1. 1. 2024,“ řekl Seznam Zprávám.
Jednotky tisíc měsíčně
Celkovou výši úspory po odchodu respektovaných expertů podle Petra Mlsny vyčíslit nelze, protože odměna je hodinová a neví se, kolikrát budou rozkladové komise zasedat.
Členové komisí však obvykle berou maximálně jednotky tisíc měsíčně. „Za dobu téměř tří let jsem obdržel celkem 31 900 korun. Zúčastnil jsem se prakticky všech jednání rozkladové komise,“ řekl Seznam Zprávám jeden z odvolaných Oldřich Kužílek.
Pro srovnání – sám Mlsna bral třeba za rok 2022 více než 2,5 milionu korun, přičemž 376 tisíc z této částky činily nenárokové odměny.
„Očekával bych, že předseda Mlsna protikorupční organizace vyzve, aby své nominace do rozkladových komisí doplnily,“ řekl k odchodu nezávislých expertů právník Rekonstrukce státu Věnek Bonuš.
„Byl by tak zachován princip zavedený předsedou Mlsnou, že se protikorupční organizace podílí na složení rozkladových komisí. To se však nestalo a předseda Mlsna tak z původního slibu slevuje,“ dodává.
Reforma by omezila Mlsnův vliv
Paralelně se stala ještě jedna věc – Ministerstvo pro místní rozvoj, které má v gesci veřejné zakázky, vyslyšelo dlouhodobá volání protikorupčních organizací a připravuje reformu antimonopolního úřadu. Ta by zásadně omezila vliv předsedy – doteď totiž sice o zakázkách v první instanci rozhodují úředníci, v té druhé má ale slovo výhradně předseda, který jim může kauzu vrátit.
S reformou úřadu přitom na ministerstvu mimo jiné radí i odvolaná Adéla Havlová a další expertka Leona Gergelová Šteigrová, která v rozkladové komisi bez náhrady skončila.
„Souvislost mého odvolání z rozkladové komise s přípravou reformy nechci potvrzovat ani vyvracet. Zároveň je třeba říci, že rozkladová komise je poradní orgán pana předsedy a dává smysl, že je založen na více kritériích než jen na odbornosti,“ řekla Seznam Zprávám Adéla Havlová.
„Navrhujeme rozhodování v tříčlenných odborných senátech složených z osobností, které mají odbornost a velmi dobře znají trh veřejných zakázek. Jelikož počítáme i se zavedením jednoinstančního rozhodování, namísto dvou instancí s možností ping-pongu, nezvyšuje reforma ani nároky na státní rozpočet,“ popsala záměry Leona Gergelová Šteigrová, která pracuje na ministerstvu jako vrchní ředitelka sekce veřejného zadávání a reformou ÚOHS se zabývá.
Zástupci ministerstva konec některých expertů v rozkladových komisích komentovat nechtějí. O nezbytnosti reformy, o níž v prosinci jednala vládní koalice, jsou však přesvědčeni. Ministerstvo poukazuje na to, že by se změnami zrychlilo posuzování veřejných zakázek. Dnes i se soudním přezkumem o vítězi tendrů může rozhodovat až pět instancí, což proces značně prodlužuje a posouvají se tak například pro stát klíčové stavby.
Předseda Úřadu na ochranu hospodářské soutěže změnu svých pravomocí oponoval už ve své koncepci, kterou předložil při výběrovém řízení – s tím, že není nutná a mohla by přetížit soudy. „Kolektivní vedení vede k rozmělnění odpovědnosti a ve finále se k ní nikdo nehlásí. Takže máme-li předsedu, který odpovídá za úřad, a něco se stane špatného, je to jasné – odpovědnost nese předseda,“ řekl v minulosti reportérům Mlsna.
Zároveň je tu však zkušenost z časů jeho předchůdce Petra Rafaje, v jehož případě dokonce policie prověřovala podezření, že se pokoušel spolu s tehdejším místopředsedou ANO Jiřím Faltýnkem manipulovat miliardový tendr na dálniční mýtný systém.
Česko je se svým systémem jednoho mocného předsedy v Evropě unikátem a ač už vláda Andreje Babiše slíbila, že s tím něco provede, doteď se to nestalo.
O co usiluje reforma ÚOHS
- Protikorupční organizace Rekonstrukce státu, Oživení a Transparency International už na jaře 2020 navrhly komplexní reformu ÚOHS v oblasti dohledu nad veřejnými zakázkami. Na konci minulého roku předložil návrh reformy ÚOHS ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) koaličním partnerům.
- Doteď ÚOHS funguje ve dvou instancích. Po prvotním rozhodnutí je možné podat rozklad (odvolání) k předsedovi ÚOHS, kterému sice radí rozkladové komise. On to ale nemusí respektovat. Rozhodnutí za mnohdy miliardové zakázky tak má v rukou jediný člověk. Česko je v tom jediné v Evropě.
- Reforma by měla zajistit, že napříště bude ÚOHS rozhodovat jen v jednom stupni – ten budou tvořit vícečlenné senáty. Pak bude možné obrátit se na soud. Rozhodování tak bude rychlejší a zároveň bude předvídatelnější, kdy řízení skončí.
ÚOHS: Chaotická snaha
Ministerstvo pro místní rozvoj zároveň připravuje Národní strategii pro veřejné zadávání. Tu ponese ministr Ivan Bartoš (Piráti) na vládu a jedna z mnoha kapitol se týká i reformy ÚOHS.
Petr Mlsna a jeho úřad k tomu vznesli ve schvalovací proceduře emotivní připomínky. „Podle názoru ÚOHS je návrh strategie promarněnou šancí na zlepšení situace ve veřejném zadávání a zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky,“ napsal například ÚOHS. „Byť lze vysledovat dílčí snahy předkladatele tohoto materiálu o předchozí širokou diskuzi, je třeba způsob tvorby návrhu strategie označit za nestandardní a chaotický, na což ÚOHS v průběhu přípravy opakovaně upozornil,“ doplnil.
Ministr Ivan Bartoš naopak říká, že až na antimonopolní úřad se „strategie se setkala s pozitivní odezvou“.
„Vážnější výhrady neměla ministerstva, samosprávy, Hospodářská komora nebo Svaz průmyslu a dopravy. Na odpor strategie narazila v podstatě jen u ÚOHS a to právě v oblasti dohledu nad veřejnými zakázkami,“ řekl Bartoš Seznam Zprávám.
Antimonopolní úřad přitom čelí kritice i v druhé oblasti, které se má ze zákona věnovat – potírání kartelů. A to zejména v souvislosti s tím, že neřešil rostoucí ceny potravin.
Mlsna reagoval tím, že zveřejnil na webu úřadu návrh, který by ÚOHS zvýšil pravomoce – a mohl například dělat bez ohlášení namátkové razie ve firmách, či vědět z dat mobilních operátorů, kde se lidé nacházejí.
