Zeman nabídl nové důvody milosti pro Baláka. Jsou v rozporu s důkazy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Neobohatil se, nevznikla žádná škoda, pouze umožnil stavební firmě prohlídku Lánské obory.

To jsou od středy další z řady důvodů, jimiž prezident Miloš Zeman obhajuje milost udělenou řediteli Lesní správy Lány Miloši Balákovi, jinak vlastně zaměstnanci Hradu, protože zřizovatelem lánské správy je prezidentská kancelář.

Balák, jehož na Lány přivedl vedoucí prezidentské kanceláře Mynář, byl původně pravomocně odsouzen na tři roky vězení a pokutě 1,8 milionu korun. Šlo podle verdiktu soudu o zmanipulování veřejné zakázky ve výši 200 milionů korun, vypsané na zpevnění břehů vodní nádrže Klíčava v Lánské oboře.

„Já jsem udělil milost člověku, který se v dotyčné kauze za prvé neobohatil, za druhé nevznikla žádná národohospodářská škoda, za třetí byl odsouzen za to, že údajně zvýhodnil jednu firmu. To zvýhodnění spočívalo v tom, že umožnil této stavební firmě prohlídku Lánské obory. Závěrem bych dodal, že jde o bezúhonného člověka, s jehož prací jsem velmi spokojen,“ řekl Zeman v rozhovoru pro MF Dnes.

Argumenty uvedené v citaci však odporují tomu, jak verdikt zdůvodnil v písemném rozsudku prvoinstanční soud. Ten, z něhož Miloš Zeman musel své závěry čerpat, neboť rozsudek odvolacího soudu zatím hotov není. Samotný trest pro Baláka byl však i u odvolání potvrzen.

Je pravda, že v případu není soudem zdokumentována „národohospodářská škoda“, ale z rozsudku plyne, že nevznikla jenom díky tomu, že se podvod kolem zakázky nepodařilo po zásahu policie a následném vyšetřování dokončit.

Soud však v rozsudku vypočetl zisk, který by v případě dokonání zakázky, mohl plynout pro vítěznou stavební firmu.

„Sdružení ESB/SYNER – Lánská obora II. jednáním obžalovaných získala neoprávněný prospěch spočívající v možnosti realizovat tuto veřejnou zakázku a z její realizace by vyplynul i prospěch ve formě čistého zisku ve výši nejméně 8 854 920 Kč bez DPH po odečtení daně z příjmu právnických osob, avšak k získání prospěchu v této výši již nedošlo vzhledem k zahájení trestního stíhání na samém počátku realizace stavby a následným změnám ve způsobu její realizace,“ píše se v rozsudku.

Soud dospěl k závěru, že zadávací dokumentaci pro veřejnou zakázku si chystala sama firma Energie – stavební a báňská, která posléze ve výběrovém řízení zvítězila.

Jeden ze svědků před soudem popsal, jak na něj tlačili, aby se uměle navyšoval rozsah prací. „Musí se to udělat tak, aby se ta cena motala kolem 250 (milionů korun),“ zněl podle rozsudku pokyn jeho nadřízeného. Požadovaná cena neměla být kulatá, ale třeba 241 nebo 249 milionů, popsal svědek.

Skutečný rozsah potřebných prací byl ale, jak vzal soud za prokázané, mnohem menší.

Výsledná cena prací v projektové dokumentaci byla 169,6 milionu. Podle rozsudku ji zmíněný svědek nejdříve odmítl navýšit na 250 milionů, ale některé práce v dokumentaci skutečně naddimenzoval tak, aby se vyšplhala alespoň na částku 231 174 987,45 Kč včetně DPH. 

Rozsudek přesně vypočítává, které práce byly naddimenzované, včetně tlustší zdi a dvojnásobně hlubokého ukotvení. „Obžalovaný Libor Tkadlec (manažer ESB – pozn. red.) projektantovi rovnou oznámil, že v projektu budou změny: místo třímetrových kotev budou v projektu kotvy dvojnásobné, vrstva stříkaného betonu namísto 100 až 150 (mm) má být dle obžalovaného 200 až 250 mm, tedy dvou- až dvouapůlnásobná,“ uvádí soud.

Miloš Balák podle rozsudku skutečně umožnil firmě Energie – stavební a báňská (ESB), která zakázku získala, prohlídku Lánské obory před zahájením výběrového řízení, avšak nebylo to to jediné, čím šel firmě na ruku.

Že dohody ESB s lánskou lesní správou nezůstaly jenom u prohlídky, dokazuje soud na odposleších hovorů, které o zakázce vedl už výše zmíněný manažer ESB Libor Tkadlec a které hojně cituje například státní zástupce v podané obžalobě.

„Obžalovaný Miloš Balák předem určil, který dodavatel bude v zadávacím řízení vybrán, a umožnil jeho zaměstnanci, obžalovanému Liboru Tkadlecovi, podílet se na přípravě projektové dokumentace a stanovení kvalifikačních předpokladů tak, aby vyhovovaly především tomuto dodavateli,“ píše se pak i na základě odposlechů v rozsudku.

„Balák s Tkadlecem obešli stanovený postup zadávání veřejných zakázek, a popřeli tak smysl zadávacího řízení, které je postaveno na dodržování zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace,“ píše také v rozsudku soudce kladenského okresního soudu Sedlařík.

Další Zemanův argument pro milost Balákovi zní, že dosud nebyl trestaný.

Soudce však i tuto věc zohlednil. Kdyby měl Miloš Balák záznam v trestním rejstříku, odešel by od soudu ještě s vyšším trestem.

„Obžalovaným svorně polehčuje okolnost případu spočívající v tom, že jsou formálně bezúhonnými a hledí se na ně jako na osoby netrestané. Proto, a u obžalovaného XXX (rozsudek byl anonymizován – pozn. red.) jedině proto, soud ukládal tresty ještě v dolní polovině zákonného rozpětí, jímž byli obžalovaní ohroženi,“ stojí v rozsudku.

I když Miloš Zeman tvrdí, že omilostněný lesmistr Balák se soudem prokázaným podvodem se zakázkou nijak neobohatil, soudce se v rozsudku jeho příjmům věnuje.

Miloš Balák totiž zakázku ovlivňoval z pozice ředitele Lesní správy Lány, na níž mu byl při nástupu stanoven plat 67 tisíc korun. Soudce si však více všímá odměn, které vypisoval jeho nadřízený hradní kancléř Vratislav Mynář.

Petr Sedlařík v rozsudku doslova uvedl, že Mynář Baláka za jeho práci „štědře odměňoval,“  je zdokumentováno, že lesmistr dostával přibližně každého čtvrt roku odměny většinou ve výši 60 tisíc korun za „mimořádně vysoké pracovní nasazení spojené se značnou časovou náročností při řízení a organizování chodu LSL, osobní angažovanost a úsilí vynaložené na plnění úkolů“.

A to i v době, kdy byla páchána trestná činnost, za kterou byl Miloš Balák odsouzen.