Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Z Podnikatelské družstevní záložny (PDZ), ve které byl podílníkem i premiér Petr Fiala, vybrali klienti 668 640 000 korun v hotovosti. Právě podezřelé hotovostní transakce jsou jedním z důvodů, proč Česká národní banka (ČNB) 11. září minulého roku kampeličce odebrala licenci. O tomto rozhodnutí se veřejně nevědělo, protože nabylo právní moci až dnes.
Jak vyplývá z dokumentů o kontrole ČNB, do kterých měly Seznam Zprávy možnost nahlédnout, více než 90 % hotovostních výběrů mělo na svědomí jen 12 fyzických osob. Jedním z nich byl kupříkladu Kamil Bahbouh, který mezi 1. 1. 2020 a 11. 8. 2023, tedy v období, které ČNB kontrolovala, vybral 55 007 203 korun v hotovosti. Bahbouh byl klíčovou postavou záložny, která měla rozhodující vliv na chod kampeličky. I na to upozornila kontrola ČNB.
ČNB kampeličce mimo jiné vyčítá, že se dostatečně nezajímala, proč klienti peníze vybírají a co s nimi dělají. „Rizikovost hotovostních výběrů z hlediska AML/CFT vyplývá především z toho, že takovéto operace přerušují auditní stopu toku finančních prostředků, proto poskytují prostor pro využití v nelegálních aktivitách,“ vysvětlují kontroloři ČNB v dokumentu.
Kamil Bahbouh na konkrétní dotaz Seznam Zpráv k výběrům nereagoval. Komentář k odebrání licence poskytnout také odmítl, protože prý se záložnou už nemá nic společného. „Nejsem tam již aktivní v žádné roli majetkové ani manažerské,“ uvedl na dotaz redakce.
ČNB podle pondělní tiskové zprávy nejenže zrušila Podnikatelské družstevní záložně licenci, ale také navrhla soudu likvidaci PDZ.
Seznam Zprávy už dříve upozorňovaly na podivné obchody, které se v PDZ odehrávaly, kupříkladu přes tuto kampeličku zmizely peníze, které byly určeny na nákup munice pro Ukrajinu. V kampeličce měla kromě premiéra podíl i řada prominentů, kupříkladu dva poradci Petra Fialy – Miloš Růžička a Ivan Netuka. Jejich rolí se budou Seznam Zprávy zabývat v dalších textech.
Případ záložna
Podnikatelská družstevní záložna, v níž premiér Fiala investoval svého času skoro milion korun, byla v posledních letech problematická i z pohledu úřadů. Finanční analytický úřad, který má na starosti boj proti praní špinavých peněz, jí v roce 2021 udělil 150tisícovou pokutu právě za to, že nedostatečně naplňovala povinnosti podle AML, tedy zákona proti legalizaci zločineckých zisků.
Záložnu kárala za řadu nedostatků i Česká národní banka, která jí vyčítala například neexistující kontrolní systém. Za to jí předloni udělila pokutu 200 tisíc korun.
A je třeba připomenout také nedávné zjištění Seznam Zpráv, že se záložnou souvisí i zmizení peněz, za které chtěla Ukrajina nakoupit zbraně pro válku s Rusy.