Závěr policejní inspekce o zásahu proti střelci: vyhýbá se hluchým místům

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) nezjistila, že policisté při pátrání po střelci a při zásahu na filozofické fakultě loni v prosinci mohli spáchat trestný čin.

Závěrečné usnesení GIBS, která zásah prověřovala půl roku, má ale jenom necelé tři stránky. A konkrétně nevysvětluje, co vše a jak důkladně inspektoři prošetřovali. Seznam Zprávy tento –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ do této doby neveřejný –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ dokument získaly podle informačního zákona.

„GIBS hodnotí postup Policie ČR ve všech souvisejících případech jako aktivní a v jeho dílčích částech neshledala GIBS takové závažné pochybení, které by bylo možné právně posoudit jako podezření z trestního činu,“ stojí v listině z 6. června nazvané „Návrh na uložení“. Podobnými obecnými prohlášeními dokument pokračuje.

David K. zastřelil před Vánoci muže s dítětem v kočárku, svého otce a zavraždil 14 studentek a studentů na fakultě. A pak spáchal sebevraždu. Vyšetřovatelé proto případ v červnu uzavřeli.

Někteří pozůstalí po obětech však kritizují mezery v tom, jak vedení policie vysvětlovalo pátrání po Davidu K. ve svých veřejných prohlášeních. Policii dokonce obviňují ze lži. Zpráva GIBS konkrétní rozpory nevyjasňuje.

Na vysvětlenou: David K. předtím, než šel vraždit na filozofickou fakultu, zastřelil třemi ranami zezadu v rodinném domě v Hostouni svého otce. Policie mrtvé tělo následně objevila, protože je zalarmovala kamarádka Davida K., jež ze zpráv, které jí psal, vydedukovala, že může chtít spáchat sebevraždu.

Policisté opakovaně tvrdili, že od té doby až do vražedné střelby v budově fakulty po Davidu K. pátrali právě jako po možném sebevrahovi, nikoliv po nebezpečném vrahovi.

„My jsme pracovali neustále s verzí, že je to člověk, který chce spáchat sebevraždu,“ vykládal například ředitel pražské policie Petr Matějček. Podle konstrukce policistů totiž ohledání místa činu v Hostouni zbrzdilo zneškodňování improvizované bomby, kterou David K. nastražil, a tak nemohli ověřit, že otec Davida K. byl skutečně zavražděn.

Seznam Zprávy už dříve získaly úřední záznam sepsaný přímo hlídkou, která následně hodinu a půl před střelbou přišla po Davidovi K. pátrat do budovy filozofické fakulty. David K. se v té době už na útok připravoval ve čtvrtém patře stejné budovy.

„Hlídka měla prověřit výskyt muže jménem David K. podezřelého z vraždy svého otce v rodinném domě v obci Hostouň,“ shrnuli svůj úkol nadstrážmistr a dva podpraporčíci, kteří podle vlastní výpovědi byli do budovy Jana Palacha vysláni kolem 13:20, tedy zhruba sto minut před střelbou. Slovo sebevrah v úředním záznamu vůbec nepoužili.

Přesto ale policisté pouze zjistili, že výuku má mít v jiné budově školy a fakultu opustili, aniž by do nejvyššího patra budovy vystoupali. Kdo rozhodl, že se mají přesunout, aniž by školu prohledali, není doteď jasné.

Dokument GIBS pouze vyjmenovává, že inspektoři vycházeli z dřívějšího šetření Úřadu vnitřní kontroly Policejního prezídia, která už nedlouho po střelbě oznámila, že nenašla v postupu policistů chyby.

GIBS také uvádí, že inspektoři vyhodnotili úřední záznamy policistů o události, záběry z kamer, vyjádření dozorující státní zástupkyně a že hovořili i se zaměstnanci fakulty. Rovněž se zabývali články v médiích o možných chybách policistů.

Podle GIBS zároveň její vyšetřovatelé objevili „určité oblasti, které lze s odstupem času a se všemi informacemi, které má GIBS v této době k dispozici, hodnotit jako oblasti, na které je nutné se zaměřit, provést důkladnou analýzu postupů, současné metodiky a případných interních aktů řízení, které ji upravují, a navrhnout jejich aktualizaci a doplnění či nové zpracování“.

Usnesení však už neupřesňuje, o jaké oblasti se jedná a co je potřeba změnit. Zmiňuje jen, že v době vzniku, tedy začátkem června, byl případ masové vraždy stále „živý“ –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ policie ho oficiálně uzavřela až 14. června. „Některé skutečnosti a otázky proto budou známy a zodpovězeny až po ukončení zmíněného trestního řízení,“ píše GIBS.

Každopádně na závěr GIBS se odvolávali vládní politici, kteří vznesená podezření na možné chyby policie vyvraceli.

„GIBS jasně konstatovala, že tragédii jako takové se nedalo žádným změněným operativním postupem policie zabránit. Proto znovu děkuji všem, kteří mají zásluhu na tom, že tragédie neměla ještě mnohem větší a horší rozsah,“ řekl například ministr vnitra Vít Rakušan před dvěma týdny v rozhovoru pro Radiožurnál.

A svůj pohled na případ nezměnil ani po zveřejnění citovaného návrhu na odložení. „Nepřísluší mi hodnotit závěry GIBS, jde o nezávislý orgán, jehož smyslem je prověřovat práci mimo jiné policie, která pod ministra vnitra spadá. Se závěry jsem se seznámil. Nepřinesly podle mě věcně nic jiného než předchozí závěr interní inspekce policie,“ napsal nyní Seznam Zprávám. „Policie ale dál pracuje na tom, aby veřejnosti zodpověděla dotazy, které kolem zásahu padají, mimo jiné aby vyjasnila, jak to bylo s vámi zmíněnými kamerovými záznamy. To považuji za správné, je v zájmu nejen policie, ale celé společnosti, aby kolem zásahu nezůstaly jakékoliv otazníky,“ dodal Rakušan

Nejasné v kauze zůstává i to, proč hlídka na filozofické fakultě nepožádala o záznamy z kamer, které jen několik minut před jejím příchodem natočily, jak David K. do školy vstupuje s kufrem plným zbraní.

Na bezpečnostním výboru Sněmovny to obhajoval ředitel pražské policie Matějček tvrzením, že kamerový systém ve škole je zastaralý. A že neumožňoval pustit ihned záznam zpětně. Univerzita Karlova se proti tomu ohradila s tím, že záznam šlo jednoduše přehrát v jedné z kanceláří.

Na přímý dotaz Seznam Zpráv následně policie připustila, že hlídka při svém pátrání o nahlédnutí do záznamu vůbec nepožádala. Policie pak tvrdila, že by stejně Davida K. na záznamu nepoznala, protože mu nebylo vidět do tváře.

Vysvětlení, proč policisté po Davidu K. nepátrali intenzivně jako po možném vrahovi, není napsané ani v konečném policejním usnesení o případu, které Seznam Zprávy získaly už dříve. V jinak podrobném dokumentu se tomu vyšetřovatel nevěnoval.

„Trestní řízení se zabývá prověřováním jednání pachatele, nikoliv rozebíráním postupu a zásahu policistů. To spadá do kompetence kontrolních orgánů,“ odkazoval v reakci na to právě na závěry GIBS mluvčí pražské policie Jan Daněk.

S přispěním Michaely Rambouskové