Žalobkyně: Únik informací k Blažkovi narušil objasnění korupční kauzy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Seznam Zprávy v pondělí upozornily, že nynější ministr spravedlnosti za ODS Pavel Blažek před policií i před Generální inspekcí bezpečnostních sborů (GIBS) utajil zdroj úniků z policejních spisů brněnské bytové kauzy.

Únik reportoval ministrovi vnitra s dovětkem, že podezřelý je neznámý pachatel. Policisté zdroj nevypátrali. Až reportéři zjistili, že Pavlu Blažkovi předal dokumenty jeho tehdejší spolustraník Zdeněk Černý. Ten to také redakci potvrdil.

Na základě toho chce nyní policie prověřování úniků obnovit. „Mohu potvrdit, že policie se informacemi uvedenými v článku bude zabývat,“ uvedl mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek.

Zdeněk Černý totiž reportérům řekl, že s materiálem, který Blažkovi předal, se seznámili také současná brněnská primátorka Markéta Vaňková nebo její náměstek Robert Kerndl, jejichž jména se stejně jako Blažkovo v dokumentech objevují. Obviněný Pavel Hubálek - někdejší dobrý známý jihomoravských občanských demokratů - policii vypověděl, že se všichni podíleli na stamilionových manipulacích s městským majetkem.

A protože Černý předal Blažkovi dokumenty v roce 2019, znamenalo by to, že se jmenovaní o Hubálkově výpovědi dozvěděli dříve, než operace politiků s byty v Brně začala prověřovat Národní centrála boje s organizovaným zločinem.

I proto považuje dozorující žalobkyně bytové kauzy Petra Lastovecká problém úniků ze spisu za závažný. V reakci na odhalení Seznam Zpráv připustila, že únik, jehož vyšetření Pavel Blažek mlčením o zdroji překazil, objasňování případu narušil.

„Tento únik informací, ke kterému došlo ještě dříve, než jsem já osobně kauzu převzala, zásadním způsobem, společně s dalšími faktory, zkomplikoval objasňování a procesní vedení celé kauzy, neboť se neveřejné informace dostaly k osobám, kterých se týkaly,“ napsala Seznam Zprávám žalobkyně olomouckého vrchního státního zastupitelství Lastovecká.

Pod jejím dozorem policie loni obvinila Blažkova spolustraníka a někdejšího koncipienta Otakara Bradáče. Detektivové jdou ale podle zjištění reportérů také například i po městských bytech, které získali příbuzní brněnské primátorky Vaňkové.

Pavel Blažek přitom v poslední době proti únikům z policejních spisů zásadně brojil. Obviňoval z nich policii a olomoucké vrchní státní zastupitelství, když mluvil například o „nezákonném kartelu stále stejných represivních orgánů s novináři“.

Na twitteru tvrdil, že jsou „orgány odpovědné za nezákonnost a opakovanou, zjevně jimi řízenou, protiprávní ‚veřejnost‘ případu“ brněnské bytové kauzy.

Blažek se zároveň za pomocí svých ministerských pravomocí pokoušel opakovaně zjistit informace z vyšetřování, ale i údaje z osobního života žalobkyně Lastovecké. Hájil se tím, že jen vyřizuje interpelace poslanců, často jeho spolustraníků.

Žalobkyně Lastovecká se nyní ohrazuje proti obviněním, že by informace z vlastní kauzy vynesla.

„Pavel Blažek věděl, že za únikem neveřejných informací nestojí ani NCOZ, ani Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Přesto jeho následná prohlášení z nedávné doby týkající se možných úniků informací směřovala proti orgánům činným v trestním řízení, tedy proti NCOZ a proti dozorové státní zástupkyni,“ dodala Lastovecká.

„Považuji za velmi důležité, že veřejnost již nyní ví, že současný ministr spravedlnosti již od roku 2019 přímo věděl o úniku informací, věděl, kdo mu je přinesl a odkud pochází, právně svérázným způsobem s nimi pak naložil,“ uzavřela žalobkyně.

Pavel Blažek se už v minulosti v reakci na předchozí texty reportérů hájil, že jakmile se mu uniklé informace dostaly do ruky, podal trestní oznámení.

Ukázalo se však, že ve skutečnosti podal pouze podnět tehdejšímu ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi (ČSSD), který ze zákona nemá žádnou pravomoc trestní oznámení přijímat ani se dozvídat informace ze živých kauz.

A Blažkův podnět, jak zjistila redakce, navíc jméno tehdejšího spolustraníka z ODS Zdeňka Černého vůbec nezmiňoval. Směřoval vůči neznámému pachateli.

Blažek se před reportéry hájil, že má Ústavou zaručenou poslaneckou mlčenlivost. Ta mu ale dává právo zatajit informace související s výkonem jeho poslaneckého mandátu, není to povinnost. A Zdeněk Černý reportérům řekl, že po Blažkovi nic takového nepožadoval.

Co se s kauzou po Blažkově podnětu dělo dále, není jasné. Jisté ale je, že ji doteď nikdo nevyšetřil. Bývalý ministr vnitra Hamáček Seznam Zprávám řekl, že podnět předal tehdejšímu policejnímu prezidentovi Janu Švejdarovi. Ten tvrdí, že si to po čtyřech letech už nevybavuje.

A jasnou odpověď, co se s podnětem dělo, neposkytlo po pátrání trvajícím od čtvrtka ani nynější vedení policejního prezidia.

„Bylo to zaevidováno. Další informace k tomu nemám,“ řekl mluvčí prezidia Jakub Vinčálek s tím, že pokud věc řešily celorepublikové útvary, tak ty informace o prověřování zpravidla nesdělují.

Úniky z policejních spisů obvykle prověřuje i Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), do jejíž pravomoci patří stíhat za pochybení policisty.

GIBS ovšem už dříve reportérům řekl, že oficiální podnět ohledně úniků ze spisů brněnské kauzy k jejím vyšetřovatelům od Blažka přes policii vůbec nedoputoval. A při vlastním prověřování zdroj úniků inspekce nenašla.

„Jak se dostaly části trestního spisu do rukou tehdejšího pana poslance, nebylo zjištěno,“ řekla mluvčí GIBS Ivana Nguyenová.

Nyní dodala, že ani po textech Seznam Zpráv prověřování GIBS znovu zahajovat nebude. Z pátrání reportérů totiž plyne, že utajené policejní spisy Blažkův spolustraník Černý nezískal od detektivů, ale koncipienta advokáta, který klíčového spolupracujícího obviněného Pavla Hubálka zastupoval. Advokáti přitom k policejním výslechům svých klientů mají přístup ze zákona.

„Z informací, které jste uveřejnil v článku, nevyvstává podezření z trestného činu vůči osobě spadající do věcné působnosti GIBS. Nejsme proto kompetentní se tímto zabývat,“ dodala Nguyenová.

Od úniku z advokátní kanceláře, při němž mohlo dojít k závažnému porušení advokátního tajemství, ovšem zatím dává ruce pryč i advokátní komora.

Ze Seznam Zpráv se totiž přímo nedozvěděla konkrétní jméno koncipienta, od nějž utajené materiály nakonec doputovaly až k Blažkovi. Seznam Zprávy přistoupily na skrytí jména muže, protože ten se obává pomsty za to, že to reportérům přiznal.

„Z textu nevyplývá, který advokátní koncipient se toho poskytnutí výslechu měl dopustit, jeho jméno nebylo uveřejněno. Tudíž v tuto chvíli nemáme vůči komu uplatnit kontrolní pravomoc. Více v tuto chvíli skutečně nemohu sdělit,“ uvedla mluvčí advokátní komory Iva Chaloupková.

Ta navíc přišla s tím, že věc je stejně promlčená. „Podle textu vašeho článku měl onen koncipient protokoly předat nejpozději 1. března 2019, tedy před více než čtyřmi roky. Zcela nepochybně tak uplynula objektivní prekluzivní lhůta pro případné podání kárné žaloby stanovená zákonem o advokacii (tehdy dva roky, nyní tři roky),“ dodala mluvčí advokátní komory.

Pravomoc podat kárnou žalobu na konkrétního advokáta má paradoxně ministr spravedlnosti Pavel Blažek