Článek
Vedení hasičů se rozhodlo změnit letitý způsob, jak jsou jejich jednotky informovány o požárech.
Právě běží veřejná zakázka, jež bude mít dopad na tisíce firem, škol, domovů seniorů, nemocnic nebo úřadů, které musí být ze zákona připojeny na takzvaný pult centralizované ochrany. Když vzplane požár, výstražná informace se přes tento pult dostane okamžitě k hasičům, kteří vyjedou na místo.
Tuhle ochrannou službu – tedy zabezpečení objektů, přenos signálů a provoz pultů – neprovozují hasiči. Zajišťují je soukromé společnosti. A za to, že je udržují v neustálém spojení s hasiči, jim firmy a veřejné instituce platí.
V Česku dnes v téhle branži fungují tři technologie. Hasiči se ale rozhodli, že v aktuální zakázce chtějí spolupracovat jen se dvěma z nich. Podle kritiků to znamená, že ochranné služby hasiči uzavřou pro úzký okruh firem. A vytvoří jim prostředí nerušeného byznysu bez konkurence.
„Pro firmy, které používají ty dvě preferované technologie, by to v příštích letech znamenalo zvýšení obratu zhruba o 100 milionů,“ spočítal Mikuláš Melena, předseda Asociace provozovatelů pultů centralizované ochrany u Hasičského záchranného sboru ČR.
Jednu z vyvolených technologií přitom používá společnost Patrol Group z Jihlavy, které se předloni hasiči pokusili dát faktický monopol na provozování pultů centralizované ochrany. A to bez soutěže – právní kličkou, kterou později Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) označil za nezákonnou.
Hasiči mají čísla, ale…
Hasiči tvrdí, že novou zakázku vypsali letos v listopadu proto, aby trh s ochranou objektů otevřeli konkurenci. A to právě v reakci na zmíněné fiasko u antimonopolního úřadu.
Podle podmínek se však budou moci do soutěže přihlásit jen firmy používající technologie Radom a Nam. Třetí technologii s názvem Telenot soutěž nepřipouští.
Vedení hasičů argumentuje, že první dvě jmenované technologie jsou nejčastěji používané: přes Nam je ve 12 krajích připojeno 2100 objektů, Radom jich má v sedmi krajích 1760. Celkem tedy 89 procent objektů používá jednu z těchto technologií.
„Proto s ohledem na potřebu řešit prioritně největší část zákazníků byl zvolen tento postup,“ vysvětlila mluvčí hasičů Pavla Jakoubková.
„Všechny kraje přijímají signály ve standardu Nam nebo Radom, proto byly s ohledem na největší část zákazníků, kteří mají povinnost zajistit přenos dat, prioritně zvoleny tyto technologie,“ odpověděla podobně i Hana Malá, mluvčí Ministerstva vnitra, pod které hasiči spadají.
Jenže hasiči ani vnitro už nedodávají, že konkurenční technologii Telenot využívá v Praze 560 zákazníků. A že jde o největší trh v zemi. V žádném jiném kraji není připojeno k pultům centralizované ochrany (a to bez ohledu na technologii) víc objektů.
„Z našeho pohled zakázka znamená porušení pravidel volné soutěže,“ řekl Mikuláš Melena, jehož firma M connections pracuje právě s hasiči nechtěnou technologií Telenot. Podle Meleny by zakázka způsobila, že firma Patrol Group bude na trhu zcela dominantní.
Upozorňuje navíc, že pro jeho zákazníky by přechod na jednu ze dvou preferovaných technologií znamenal náklady až 200 tisíc na jeden střežený objekt.
Přitom z povinnosti být připojený on-line na včasné varování se nejde vyvléct. Ledaže by si majitelé objektů chtěli najímat lidi na nepřetržitou fyzickou ochranu proti požárům. Což je samozřejmě dražší. Za elektronické střežení platí několik tisíc měsíčně.
Zakázky byly špatně, padly pokuty
Jedním z hlavních hráčů je v tomto byznysu už jmenovaná jihlavská společnost Patrol Group, která používá nyní v zakázce preferovanou technologii Nam.
Vedení firmy odkazuje na to, že tyto technologie Nam a Radom jsou v Česku nejrozšířenější a podle mínění firmy také nejkvalitnější. „V případě technologie Nam se jedná o kvalitní systém českého výrobce a my jako ryze česká firma preferujeme české výrobce,“ uvedl Ivan Niesyt, specialista technologií z firmy Patrol Group.
Konkurenční firmy ale tvrdí , že hasiči se snaží Patrol Group dlouhodobě protežovat. „Je to neustálé prosazování firmy Patrol,“ řekl Mikuláš Melena.
V letech 2019 a 2020 uzavřeli hasiči ve třech krajích přímé smlouvy s Patrol Group, že to bude právě tato společnost, přes niž budou objekty střeženy. Nekonalo se žádné výběrové řízení, hasiči smlouvu vydávali za takzvanou koncesi, u které se do určitého finančního limitu soutěž nevypisuje. Hasiči přitom zvolený způsob výběru obhajovali tím, že na této službě nevydělávají, neboť peníze za ochranu jdou od zákazníků – majitelů objektů – rovnou firmě Patrol Group, a tak se nejedná o veřejnou zakázku.
V Praze by takhle během osmileté smlouvy – s možností prodloužit kontrakt o další dva roky – Patrol Group přiteklo přes 200 milionů, jak později spočítal ÚOHS.
Seznam Zprávy loni na podzim napsaly, že právě ÚOHS kvůli tomuto právnímu triku zakázal pražským hasičům smlouvu používat a navrch jim udělil pokutu 285 tisíc.
Pořad Reportéři ČT pak zjistil, že menší pokuty v řádech desítek tisíc poté kvůli stejně věci dostali i krajští hasiči na Pardubicku a Karlovarsku.
Smlouvy zrušené antimonopolním úřadem hasiči uzavřeli v éře generálního ředitele Drahoslava Ryby, dnes poslance ANO. Ryba loni pro Seznam Zprávy připustil, že se s majiteli firmy Patrol Group zná. Odmítl ale, že by jim šli hasiči kvůli tomu na ruku.
„Tímhle způsobem znám další desítky firem z oboru,“ prohlásil Ryba.
Na otázku redakce, jestli hasiči – ať už záměrně, nebo shodou okolností – zvýhodňují podnikání firmy Patrol Group i nyní, mluvčí hasičů neodpověděla.
