Zakázka na metro D: Nové důkazy, proč neměla vyhrát nabídka za 30 miliard

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Už druhá mezinárodní stavební společnost tvrdí, že zakázku na prodloužení pražského metra D za desítky miliard provázejí lži a machinace – které pomohly k vítězství firmě Subterra z rodiny Metrostavu.

A že pražský dopravní podnik jako zadavatel zakázky neudělal dost, aby to odhalil.

Seznam Zprávy získaly neveřejnou námitku, kterou proti zářijovým výsledkům soutěže oficiálně podala společnost Strabag.

Tendr vyhrála Subterra s nabídkou o dvě miliardy vyšší (přesně 29,98 miliardy), než za kolik chtělo nový úsek „déčka“ mezi stanicemi Olbrachtova a Nové Dvory postavit sdružení firem Vinci, Porr a Marti. Jeho nabídku však dopravní podnik vyloučil s odůvodněním, že nesplnilo podmínky.

Strabag šel do tendru s cenou 30,7 miliardy. V podaných námitkách teď soutěž napadá s argumentem, že vítězná Subterra uváděla ve své nabídce nepravdivé údaje o zkušenostech svých klíčových stavbyvedoucích a manažerů. V podmínkách soutěže totiž bylo přesně vyjmenováno, co mají mít tito lidé profesně za sebou – většinou se jedná o zkušenosti s ražbou miliardových tunelů jednou z používaných metod.

Strabag ale na základě osobních svědectví tvrdí, že například jeden z manažerů má reference zcela smyšlené.

Stejně tak vyloučené sdružení Vinci, Porr a Marti podrobně rozebralo, v čem podle něj Subterra v soutěži zalhala - jak už minulý týden Seznam Zprávy napsaly.

Sdružení fotografiemi ze sociálních sítí a články v odborných magazínech doložilo, že jeden ze stavbyvedoucích byl v době, kdy měl podle Subterry vést ražbu tunelů v Česku, ve skutečnosti pracovně na Islandu – v jiné pozici, než jakou vyžadovaly podmínky soutěže na metro D. Celkem takhle sdružení napadlo osm hlavních referencí Subterry.

A Strabag teď přidal sérii dalších.

Námitky Strabagu, které Seznam Zprávy nyní pročetly, cílí na stejné manažery. Ale jdou ještě dál.

Například: ve své nabídce Subterra dosadila na místo zástupce stavbyvedoucího úseku tohoto úseku metra inženýra Radka K. Předestřela, že stejný post už zastával (a tudíž že má zkušenosti) mimo jiné na stavbě takzvaného Nového spojení – železničního tunelu pod vrchem Vítkovem.

Strabag přiložil jako součást námitek čestná prohlášení dvou manažerů, kteří tehdy na Novém spojení pracovali v barvách Skansky jako hlavního zhotovitele. První byl ekonomem stavby, druhý koordinátorem. Oba v čestném prohlášení uvedli, že Radek K. na stavbě vůbec nepracoval – v žádné funkci, ani jako řadový zaměstnanec.

„Je navíc nepravděpodobné, že by ekonom zodpovědný za budget daného projektu nevěděl o výskytu zástupce stavbyvedoucího, pokud by na daném projektu skutečně participoval,“ napsal Strabag do dokumentu o námitkách.

U Radka K. si Strabag také všiml, že podle nabídky Subterry ve stejné době pracoval jako zástupce stavbyvedoucího na už zmíněném pražském železničním spojení a zároveň na budování městského okruhu. Což podle firmy není vzhledem k náročnosti takových staveb zvládnutelné.

Veřejně se Strabag nechce k protestu proti výsledkům soutěže vyjadřovat.

„K neuzavřeným výběrovým řízení se zásadně nevyjadřujeme. A výjimku neuděláme ani v tomto případě,“ řekla mluvčí firmy Edita Novotná.

„Neuzavřené zakázky nekomentujeme,“ reagoval podobně Vladislav Beneš, mluvčí Subterry, když Seznam Zprávy chtěly vysvětlení konkrétních pochybností o referencích manažerů.

Strabag tvrdí, že našel nesrovnalosti také u Štefana I., jehož chce Subterra na metro D vyslat jako stavbyvedoucího. Jako jednu z referenčních zakázek Subterra uvádí rovněž železniční spojení mezi Libní a pražských hlavním nádražím (z let 2004 až 2009). Plus tunel v Březnu u Chomutova (budoval se v letech 2000 až 2007).

„Není možné, aby jedna fyzická osoba během takového souběhu řádně vykonávala funkci stavbyvedoucího na dvou takto rozsáhlých projektech, navíc vzdálených více než 100 kilometrů od sebe,“ napsal Strabag do námitek.

Firma také dopravnímu podniku vyčítá dvojí metr.

Tvrdí, že když šlo o prokazování kvalifikací jeho lidí, byl zadavatel na Strabag tvrdý. Zatímco vyjmenovaná pochybení konkurenční Subteře prošla.

V dokumentu to Strabag zmiňuje tak, že musel doložit papíry potvrzující vyslání lidí na zahraniční zakázky, zápisy o kontrolách, v nichž tito lidé vystupovali, cenové nabídky na dodávky materiálu, jež tito zaměstnanci podepsali nebo dokonce fotografie přímo ze staveb.

Ostatně na totéž si stěžuje i ředitel vyloučené firmy Vinci Martin Borovka.

„Žádali naše investory v Bulharsku, v Kataru, v Londýně, aby jim sdělili, jestli opravdu tyto konkrétní osoby na stavbách byly. Museli jsme dokládat i stavební deníky nebo fotografie těchto lidí ze staveb. A to se bavíme o stavbách deset až patnáct let zpátky. Zatímco tady zadavatel nezkoumal vůbec nic,“ kritizoval Borovka.

Ředitel komunikace dopravního podniku Daniel Šabík na konkrétní námitky konkurence nereagoval.

„Je nám to líto, ale podle zákona o zadávání veřejných zakázek nemůžeme u jakéhokoliv probíhajícího zadávacího řízení sdělovat konkrétní detaily z podaných nabídek ani k osobám, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení,“ uvedl Šabík.

Podle mluvčího se dopravní podnik bude námitkami zabývat a rozhodne o nich. „Námitky jsme obdrželi, budeme se jimi zabývat a ve stanovené lhůtě je řádně vypořádáme,“ dodal Šabík.

V případě zkušeností manažerů nejde o jen nějaký administrativní spor. Naopak – právě kvalifikace mohly podle pravidel soutěže výrazně promluvit do celkového pořadí nabídek. Každou splněnou kvalifikaci dopravní podnik bodoval, za nesplněnou naopak body odebíral. Do toho se ještě počítala nabídnutá cena: čímž nižší, tím lepší.

Sdružení Vinci, Porr a Marti ve své námitce spočítalo, že kdyby dopravní podnik škrtl vítězné Subteře body, které podle něj nedodržela, v kombinaci s cenou Vinci a spol. by vyhráli. Strabag by neskončil třetí, nýbrž druhý. A Subterra poslední.