Ředitel BIS: Bezpečnostní situace je nejvážnější od druhé světové války

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Prezident Petr Pavel jako teprve druhá hlava státu za třicetiletou historii služby vkročil do přísně chráněné budovy Bezpečností informační služby (BIS). Petr Pavel se tam v úterý dopoledne setkal s ředitelem kontrarozvědky Michalem Koudelkou a dalšími členy vedení BIS.

„Když se podíváme na bezpečností situaci ve světě, ale i u nás doma, určitě bychom ji neoznačili za bezproblémovou. Výhled není do budoucna nijak optimistický, naopak se dá očekávat, že situace se bude ještě dále komplikovat,“ uvedl Pavel po setkání s Koudelkou.

Prezident dodal, že je rád, že české zpravodajské služby poskytují objektivní informace nezatížené politickou zakázkou a mají důvěru spojenců. „Je to mimořádně důležitá věc. Spolupráce není možná bez naprosté důvěry,“ dodal Pavel s tím, že s Českem kooperují ty nejlepší zpravodajské služby světa.

Ředitel Koudelka varoval, že Česko musí být připraveno čelit hrozbám a hájit bezpečnost a svobodu.

„Bezpečností situace je nejvážnější od druhé světové války. Měli bychom si naprosto jednoznačně uvědomit, že to, co dělají ruští vojáci na Ukrajině, to, co dělají palestinští teroristé v Izraeli, by naprosto bez milosti a bez soucitu dělali také u nás,“ varoval Koudelka. „Musíme být připraveni se zlu postavit,“ dodal ředitel BIS.

Koudelka upozorňoval i na hrozbu návratu islámského terorismu do Evropy. „Nemůžeme ho podceňovat. To bychom měli vnímat i u nás, i přesto, že v tuto chvíli nedisponujeme žádnou informací o přímém ohrožení bezpečnosti České republiky,“ dodal Koudelka.

S prezidentem jednal i o hrozbě dezinformací.

„Boj s dezinformacemi je věcí, která je zlehčovaná, někdy i vysmívaná, ale je to zásadní problém,“ uvedl Pavel. „Našim protivníkům se zatím daří zasévat nedůvěru ve státní instituce, daří se jim prezentovat realitu v jiné podobě, než se odehrává. V konečném důsledku to může mít zásadní bezpečnostní dopady. Dezinformace může vyvolat paniku i vlnu násilí,“ uvedl prezident.

Ten byl po Václavu Havlovi druhou hlavou státu, která BIS navštívila.

Zatímco Pavlův předchůdce Miloš Zeman měl s Koudelkou mimořádně vyhrocené vztahy, a dokonce usiloval o jeho konec ve funkci, Pavel se s ním poprvé sešel těsně po svém zvolení – ještě před svým oficiálním nástupem do funkce loni v lednu.

Miloš Zeman naopak ve funkci tajnou službu vlastního státu veřejně kritizoval. Nazýval ji „čučkaři“ a Koudelkovi sedmkrát odmítl vládou navržené povýšení na generála.

Zeman se s BIS dostával často do konfliktu zejména kvůli Rusku, které kontrarozvědka dlouhodobě označuje za zásadní hrozbu pro bezpečnost Česka.

Když například v roce 2018 došlo k útoku na bývalého ruského agenta Sergeje Skripala v britském Salisbury a ukázalo se, že byl otráven látkou novičok, odmítla BIS konstrukci Zemana, že novičok mohl pocházet z České republiky. To nahrávalo ruské propagandě.

BIS se pod Koudelkovým vedením také podílela na zjištění, že za výbuch muničních skladů ve Vrběticích mohou agenti ruské vojenské tajné služby GRU. Zeman naopak tvrdil, že vyšetřovacích verzí je více, což vládní představitelé označili za nesmysl.

Miloš Zeman pak dokonce v roce 2020 na Hrad najal někdejšího šéfanalytika BIS Jiřího Roma, který předtím musel z tajné služby odejít kvůli problematickým kontaktům.

Následně Miloš Zeman dal Roma do souvislosti s přípravou „kompra na Koudelku“ –materiálu, který měl tehdejšímu premiérovi Andreji Babišovi (ANO) zdůvodnit, proč by neměl dosavadní ředitel BIS Michal Koudelka pokračovat ve funkci.

Babiš ale nakonec přání Zemana nevyslyšel, a když Koudelkovi skončilo funkční období, dočasně ho pověřil dalším vedením služby. Na řádné pětileté funkční období pak Koudelku jmenovala v roce 2022 vláda Petra Fialy (ODS).

Generálem Koudelku jmenoval loni v květnu Petr Pavel.