Z vládního zámku je barokní holobyt. 1665 předmětů bylo vyklizeno jinam

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

I kdyby se dnes státní úřady rozhodly zastavit prodej státního zámku Štiřín, jak žádají někteří kritici, už bude sotva možné zvrátit, aby zámek nezamířil do soukromých rukou.

Z luxusního barokního objektu poblíž Prahy, který pro školení a konference dříve využíval resort Ministerstva zahraničních věcí, byla už na jiné české zámky odvezena významná část mobiliáře.

Ze soupisky, kterou mají Seznam Zprávy k dispozici, vyplývá, že odstěhovány byly stovky předmětů: křesla, židle, stoly, skříně, postele, záclony, porcelán „cibulák“, koberce, lampy, také mnohé obrazy a grafické listy.

Jak na dotaz redakce sdělil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který objekt spravuje od loňského června, památkáři si ze štiřínského inventáře vyžádali celkem 1665 movitých položek.

Předměty by dle zmíněné soupisky měly být nově umístěny na zámcích Kratochvíle, Dačice, Sychrov, Kozel, Opočno, Ratibořice, Zákupy či Český Krumlov. Několik jich už má také zámek Slatiňany na Chrudimsku, jak potvrdil kastelán Jaroslav Bušta.

„Z toho, co mělo větší hodnotu, bych jmenoval jednu vitrínu a dvě židle, ale máme ze Štiřína třeba i stůl a soubor nádobí. Už je to součástí expozice, využili jsme to k doplnění našich interiérů,“ uvedl Bušta.

Vyklizená nemovitost míří k prodeji. S tím nesouhlasí mnozí poslanci, včetně těch vládních. A bývalý ředitel zámku mluví dokonce o „barbarském činu“.

Seznam Zprávy chtěly zámek zevnitř vidět, ÚZSVM sdělil, že v současnosti není možné prohlídku uskutečnit, poslal ale fotografie:

Uvažovaný prodej zámku i s přilehlým velmi cenným parkem známým unikátní sbírkou rododendronů kritizuje například místopředsedkyně kontrolního výboru a členka rozpočtového výboru Hana Naiclerová (STAN). Podle ní úřady nepostupují s péčí řádného hospodáře.

„Prodej zámku se odehrává v rozporu s tím, co doporučil kontrolní a rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny, kde jsme se napříč spektrem shodli na tom, že je třeba hledat využití zámku státem namísto jeho prodeje,“ uvedla Naiclerová.

Tak jako mnozí jiní argumentuje tím, že stát do obnovy zámku na konferenční prostory investoval během 25 let velmi vysokou částku – kolem dvou miliard korun, přičemž prodej v dražbě návratnost negarantuje a otazník visí i nad budoucím majitelem.

Poslankyně soudí, že zámek mohl dále poskytovat konferenční a školicí služby celému státnímu aparátu, a to za režijní ceny. Náhlé ukončení provozu a vyklízení mobiliáře bez jakékoliv ekonomické analýzy za rozumný postup nepovažuje.

„Zámek tím utrpěl,“ tvrdí Naiclerová a poukazuje i na chátrání opuštěného areálu.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových argumentuje tím, že poté, co loni v červnu zámek od Ministerstva zahraničních věcí převzal, hledal několik měsíců zájemce mezi jinými státními institucemi, ale nikdo se o převzetí nemovitosti nepřihlásil.

Teď úřad chystá prodej (má mít podobu výběrového řízení s elektronickou aukcí), jemuž má předcházet vyhotovení znaleckého posudku. „Ocenění areálu zámku Štiřín nebylo dosud definitivně dokončeno,“ uvedla na dotaz redakce mluvčí ÚZSVM Michaela Tesařová.

Úřad se na prodej připravuje i tak, že se zasadil na katastrálním úřadu o to, aby některé pozemky ze zámeckého parku vedené doposud jako lesní (údajně chybně) byly změněny na trvalý travní porost, a tím by měla odpadnout jejich blokace.

Národní památkový ústav (NPÚ) uvádí, že na Štiříně nepřevzal jen mobiliář z reprezentačních prostor, ale šlo také o předměty z kanceláří, provozních místností a hotelových pokojů.

Umělecky hodnotné historické předměty mají být nyní v „náhradních“ historických objektech prezentovány široké veřejnosti. „Některé jsou již veřejnosti zpřístupněny například na státním zámku Stekník, kde jde o dvojici sedacích souprav ze štiřínských reprezentačních prostor. Ostatní předměty budou průběžně instalovány do již zpřístupněných interiérů nebo interiérů připravovaných ke zpřístupnění,“ uvedla mluvčí památkového ústavu Blanka Černá. Jak také sdělila, většina předmětů ze Štiřína je zatím „přechodně“ v depozitářích.

Nábytek a doplňky ze štiřínských hotelových pokojů chtějí památkáři podle mluvčí využít na vybraných zámcích i k jiným účelům, mimo klasické prohlídkové trasy. Například k dovybavení prostor sloužících k pořádání svateb, konferencí, seminářů a kulturních akcí.

Že by celý zámecký areál Štiřín, který do roku 1945 patřil podnikatelskému rodu Ringhofferů, mohl být zpřístupněn turistům jako jiné památkově chráněné objekty, se prý nikdy nezvažovalo. „Zámek Štiřín byl adaptovaný pro ubytovací a prezentační účely, proto o tom NPÚ neuvažoval,“ uvedla mluvčí památkářů Blanka Černá.

Vyklizení štiřínského zámku těžce nese bývalý dlouholetý ředitel Václav Hrubý. „Já to považuji za barbarský čin, něčeho podobného se nedopustili ani komunisté,“ uvedl s tím, že mobiliář s odkazem na Ringhoffery byl dáván dohromady 40 let.