Článek
Bývalý disident a politický aktivista Jaroslav Popelka z Uherskohradišťska před začátkem březnové demonstrace Česko proti bídě pochodoval po Václavském náměstí s megafonem a volal: „Je třeba je pořádně vystrašit. Navrhuji po skončení tohoto shromáždění odstranit z fasády Národního muzea ukrajinskou vlajku.“
Na záběrech, které 11. března pořídil reportér Reflexu Martin Bartkovský, muž dále vykřikoval, že demonstranti budou vládě pro smích, pokud se po shromáždění jen pokojně rozejdou.
Obvodní soud pro Prahu 1 mu za podněcování k trestnému činu a za výtržnictví vyměřil čtyřměsíční trest s podmíněným odkladem na 18 měsíců a zákaz pobytu v Praze taktéž na 18 měsíců. Jaroslav Popelka se odvolal, ale Městský soud v Praze dnes trest potvrdil.
Sedmašedesátiletý aktivista k soudu nepřišel. V dubnovém rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že snaha strhnout ukrajinskou vlajku z Národního muzea byla jen „malým varováním“. Tím, že hodlá v podobných akcích pokračovat, se netají.
Právní zástupce Jaroslava Popelky Norbert Naxera označil záležitost za politický proces. Podle něj se o žádný trestný čin nejednalo. „Stržení vlajky není trestný čin,“ uvedl Naxera u soudu.
Soudce Václav Kašík ale vysvětlil, že obžalovaný Popelka nebyl odsouzen za své politické názory ani za samotnou snahu odstranit ukrajinskou vlajku, ale za nabádání k chování, které k tomu bylo nutné. „Obžalovaný nabádal k činu, který nešlo spáchat jinak než násilně a obžalovaný musel vědět, že přes policii a přes zamčené dveře k té vlajce nelze dojít jinak,“ uvedl člen soudního senátu Městského soudu v Praze Kašík.
Má exekuce a hájí se dezinformací
Jaroslav Popelka působí v organizaci Holešovská výzva. Na jejích webových stránkách píše své politické názory a vyzývá lidi k účasti na různých demonstracích. Na stránkách nechybí ani číslo účtu, kam mají podporovatelé posílat peníze. Jak vyplývá z centrální evidence exekucí, čelí několika exekucím dohromady ve výši téměř půl milionu korun.
Popelka se u soudu hájil tím, že ukrajinská vlajka na budově Národního muzea vadí mnoha lidem. Prohlásil, že v srpnu 1968 stříleli na muzeum právě Ukrajinci. Nemá pro své tvrzení ale žádné důkazy. Invaze vojsk Varšavské smlouvy se tehdy účastnily armády Sovětského svazu, Polska, Maďarska, a Bulharska. Jaké národnosti byli tedy vojáci, kteří stříleli na historickou budovu muzea, se nedá zjistit.
Kdo jsou nejvlivnější čeští dezinformátoři:
„V roce 1968 k nám přijeli Ukrajinci a Asiaté a oni také odhlasovali v politbyru, které tehdy mělo absolutní moc v Sovětském svazu, invazi. Tam bylo z dvanácti členů politbyra sedm Ukrajinců a jenom jeden zástupce Ruska,“ prohlásil v červenci pro idnes.cz Popelka.
Jaroslav Popelka ovšem v tomto případě skočil na lep dezinformaci, která se už několik let šíří internetem. Už před rokem ji vyvracel například web demagog.cz. Ten uvedl, že podle dostupných historických pramenů bylo v sovětském politbyru 5 Rusů, 4 Ukrajinci, 1 Bělorus a 1 Lotyš. Kdo a jak hlasoval, se z veřejných zdrojů nedá dohledat.
Zítřejší protest před vládou
Holešovská výzva, za kterou Jaroslav Popelka vystupuje, svolává na zítřek před Úřad vlády shromáždění, které nazvala „Protest proti propuštění ukrajinského vraha českého občana na svobodu“. Odkazuje tak na událost, kdy muž ukrajinské národnosti v Brně v červnu pobodal dva lidi, z nichž jeden zemřel. Obviněného soud propustil před týdnem z vazby.
Na facebooku se už lidé na demonstraci svolávají. Ještě v neděli večer například účet s názvem Tomouš Zprahouš sdílel příspěvek, kde lidi nabádal, aby v úterý na tento protest přišli s tím, že zdůrazňoval, že u sebe nosí nůž.
„Nosím u sebe kudlu. Pokud budu napaden, okamžitě použiju v sebeobraně!!! Všichni chlapi a ženy noste prostředky na sebeobranu, nikdy nevíte, na koho narazíte,“ psalo se v příspěvku, který je ovšem už dnes, stejně jako celý účet na facebooku, smazaný.
