Vražda ve Slopném: Soud pět hodin vyslýchal žalobce, který zatajil DNA

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Krajský soud ve Zlíně se v úterý opět zabýval případem vraždy seniora Miroslava Sedláře ve vesnici Slopné na Zlínsku. Líčení bude pokračovat již pátým jednáním na konci června výslechy dalších svědků a čtením listinných důkazů.

Ačkoli se čin odehrál už před 13 lety a v roce 2014 za něj byli k více než dvacetiletým trestům odsouzeni dva mladí muži David Šimon a Maroš Straňák, kauzu stále provází řada nejasností.

Na ty poukázaly redaktorky Seznam Zpráv v investigativní podcastové sérii Slopné: Kdo je vrah? Reportérky zároveň přinesly nové důkazy, na základě nichž podali obhájci odsouzených návrhy na nový proces. Možnou obnovou řízení případu se soud zabývá už přes tři měsíce.

Před soudem v úterý mluvil někdejší dozorový státní zástupce kauzy Leo Foltýn. Jeho výpověď trvala téměř pět hodin. Soudce a advokáti odsouzených se Foltýna ptali na to, proč intervenoval ve prospěch klíčového svědka obžaloby Milana Rakaše a proč před vrchním soudem zatajil informaci o ztotožnění DNA z předmětu z místa činu, která nepatřila ani jednomu z odsouzených mužů.

Leo Foltýn před soudem neustále zdůrazňoval, že on vždy postupoval v souladu se zákonem – tímto způsobem odpovídal na velkou část otázek, když byl dotazován na svůj postup v předmětné kauze.

Na další velkou část dotazů potom odpovídal, že si „nepamatuje“.

To, že Foltýn zatajil informaci o ztotožnění DNA, doložily novinářky Seznam Zpráv již koncem minulého roku. Soudu ani obhájcům o DNA neřekli ani zlínští kriminalisté. Na kukle přitom genetici identifikovali krev zavražděného Sedláře a DNA slovenského recidivisty Zoltána Kovácse. Genetickou informaci odsouzených na kukle experti nenašli.

Zatímco vrchní soud, proti jehož rozsudku už nebylo odvolání, ve svém rozhodnutí spekuloval, že kukla zřejmě patřila některému ze známých dvojice odsouzených, Foltýn s policisty už minimálně měsíc věděli, že nalezená DNA nemá se Straňákem ani Šimonem nic společného.

„Já jsem nemohl před soud předstupovat s každou informací typu ‚jedna babka povídala‘,“ vyjádřil se Foltýn k informaci o ztotožněném DNA. Tuto informaci mu ovšem poslali čeští policisté, kterým to předali policisté ze Slovenska.

Foltýn nedokázal odpovědět na to, proč soudu ani obhajobě tuto informaci tehdy nepředal. „Nevzpomenu si, proč jsem o tom neřekl,“ uvedl během líčení Foltýn.

Ten zároveň argumentoval tím, že informace nebyla „procesně použitelná“. Nedokázal ale zároveň vysvětlit to, proč prověřování ohledně DNA, dle policejního i jeho vlastního dozorového spisu, spustily orgány činné v trestním řízení až poté, co byli již pravomocně odsouzeni Straňák se Šimonem – a více než měsíc potom, co se o skutečném původci DNA orgány dozvěděly.

Na základě zjištění redakce Foltýnův postup na konci loňského roku prověřovala Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Původně dospěla k tomu, že se žalobce ničeho nezákonného nedopustil.

Své tvrzení policisté ovšem opírali o informace z Foltýnova vlastního spisu, kde uvedl, že „oficiálně“ se informaci o původci DNA dozvěděl až několik dní po pravomocném rozsudku. NCOZ ovšem nepracovala s dokumenty ze zlínské kriminální policie, podle kterých se Foltýn informaci dozvěděl už měsíc před rozsudkem.

Jak vyplynulo při úterním jednání, NCOZ Foltýna prověřuje opětovně – a to i vzhledem k jeho intervencím ve prospěch korunního svědka obžaloby.

„Policisté mě ve věci možné trestné činnosti pana Foltýna vyslýchali minulý čtvrtek,“ řekla před soudem bývalá pardubická okresní státní zástupkyně Lenka Strnadová, se kterou Foltýn dle záznamů komunikoval o trestu klíčového svědka.

K usvědčení dvojice vedly dle expertů značně nespolehlivé pachové stopy a výpověď recidivistů Milana Rakaše a jeho bratrance Ludvíka Rakaše (nyní Mencla). Na soudu v roce 2014 muži řekli, že se jim Straňák k vraždě seniora Sedláře přiznal – ačkoli čin už 12 let popírá.

Reportérkám však Ludvík Rakaš loni řekl něco zcela opačného. Řekl, že Straňák se mu k činu nedoznal nikdy a že vraždu naopak vždy popíral. A že křivě svědčil proto, že mu jeho bratranec Milan řekl, že půjde z vězení domů dřív.

Minulý měsíc však Ludvík Rakaš znovu otočil. A soudu sdělil, že lhal tentokrát reportérkám. Na dotazy soudce proč, nejdříve řekl, že je chtěl poškádlit, poté že se jim chtěl pomstít a naštvat je.

Jeho bratranec Milan opět řekl, že se mu Straňák k vraždě ve vazbě přiznal. Jeho výpověď však provázela řada protichůdných vyjádření a výmyslů, ke kterým se Rakaš během líčení sám přiznal (viz box níže).

Právě při původní výpovědi Milana Rakaše, která předcházela výpovědi Ludvíkově, sehrál významnou roli žalobce Foltýn. Při prvním policejním výslechu byl totiž s Milanem Rakašem bez přítomnosti advokátů.

Ludvík Rakaš reportérkám navíc tvrdil, že Foltýn Rakašovi za výpověď slíbil nižší trest. Milan Rakaš se po své výpovědi před soudem do vězení už skutečně nikdy nevrátil – soudy jeho osvobození od zbytku trestu argumentují kritickým zdravotním stavem spojeným s podstoupenou bandáží žaludku.

Žalobce Foltýn vždy popíral, že by se za Rakaše jakkoli přimlouval nebo že by po něm Rakaš přímluvu za nižší trest požadoval. Při nedávném prošetřování NCOZ pouze přiznal, že jednou psal v jeho prospěch „informativní“ dopis do věznice o tom, že v případu vraždy svědčil.

Jak se ale ukázalo na minulém soudním líčení, nebyla to pravda.

Foltýn v Rakašův prospěch intervenoval, a to v průběhu dvou let, hned několikrát – a to i přímo u žalobců, kteří řešili Rakašovu trestnou činnost. Obracel se na ně vždy poté, co jej oslovil Rakašův advokát s prosbou, ať se za jeho klienta přimluví.

Redakce má dopisy k dispozici.

Foltýn tak Rakašovu žalobci z Hradce Králové například psal: „Je nezvratnou skutečností, že právě výpověď korunního svědka Milana Rakaše spolu s dalšími důkazy pomohla usvědčit brutální vrahy,“ psal v dopise Foltýn s tím, že jeho prosbám o dřívější propuštění z trestu má žalobce věnovat „veškerou pozornost“.

V jiném listu zas Foltýn žalobcům psal, že Rakaš ve vězení trpí depresemi.

Rakašův advokát Petr Šáda v jednom z dopisů Foltýnovi pak například píše: „Dovoluji si proto požádat, abyste vyrozuměl státní zástupkyni, aby se postupovalo, jak bylo dohodnuto.“ Co je myšleno poslední větou, však z dopisu ani dalších Foltýnových přípisů není zřejmé.

K některým ze Šádových přípisů totiž ručně připisoval „vyřízeno telefonicky“.

Foltýn na začátku výslechu tvrdil, že o dané komunikaci nic neví, když mu byly listiny předloženy, řekl, že se jednalo pouze o „informativní činnost“ a že žádosti Rakašova advokáta pouze přeposílal dál. „To byly informace, které mě se netýkaly. Co mně bylo po tom,“ vyjádřil se k advokátovým žádostem, které po Foltýnovi obhájce Rakaše během dvou let zaslal.

Foltýn nicméně ke každému dopisu přikládal text vlastní, jak bylo popsáno výše. Nebo s dalšími lidmi o Rakašovi komunikoval telefonicky.

Na dotaz, proč advokátovi nenapsal, že ho s tímto nemá kontaktovat, když to i podle jeho slov nebyla jeho věc, Foltýn odpověděl, že neví, proč to neudělal.

Na dotaz soudce, zdali řešil vhodnost svých kroků, Foltýn reagoval: „Když vyšetřujete vraždu, jste rád za každou informaci.“

Advokátovy prosby, podle nichž ve většině případů postupoval, prý nebral jako „něco za něco“.

V závěru Foltýnovy výpovědi dostal prostor na dotazy i odsouzený David Šimon. Ten se žalobce, který případ vraždy ve Slopném přivedl k soudu, zeptal, zdali někdy přemýšlel nad věrohodností Milana Rakaše. „To bych tak musel přemýšlet nad každým případem,“ odvětil Foltýn.

„Já tady sedím 11 let jen na základě toho, že váš svědek něco řekl,“ odvětil mu Šimon.

Podle dosud pravomocného rozsudku napadli pachatelé sedmasedmdesátiletého muže v jeho domě v září 2011. Útočníci seniora surově bili po celém těle, škrtili a kopali. Podle znalců mu zasadili desítky ran. Zraněním na místě podlehl.

Vyšetřování vraždy výrazně zkomplikovalo počínání Sedlářových potomků. Nahlásili, že muž spadl ze schodů. A podle svědectví doktorky záchranné služby začali dům v podstatě ihned po přivolání sanitky uklízet – čímž zničili mnoho významných biologických stop.

Soud sice tvrdí, že motiv vraždy byl loupežný, o údajně ukradených špercích však mluví pouze rodina oběti. Další šperky přitom zůstaly na viditelných místech a i podle prvotních výslechů členů rodiny nebyl Sedlářův dům nikým prohledáván.

Seznam Zprávy upozornily, že se Sedlář živil nelegální úpravou zbraní a že člověk, jehož DNA se našla na kukle z místa činu, pracoval pro skupinu slovenských zločinců, kteří se zbraněmi obchodovali.