Článek
Po téměř deseti letech od násilné smrti Romana Housky se snaží z vězení dostat bývalý voják, který má podle pravomocného verdiktu smrt někdejšího vlivného bosse sociální demokracie na svědomí.
Odsouzený Michal Krnáč se chce podmíněně dostat na svobodu poté, co si odpykal už více než dvě třetiny ze třináctiletého trestu vězení.
Než o tom soudce Jan Hospodka rozhodne, zadal znalci vypracování posudku. Podle mluvčího jabloneckého soudu Jaroslava Kneře má znalec soudu sdělit, jaký je podle něho Krnáčův psychický stav a zda je šance, že je schopen vést řádný život, pokud by se na svobodu skutečně dostal.
„K zadání ústavního znaleckého posudku bylo přistoupeno vzhledem k charakteru trestné činnosti, pro kterou je odsouzený ve výkonu trestu, a v zájmu co nejdůslednějšího zjištění všech skutečností významných pro posouzení jeho žádosti,“ uvedl mluvčí soudu Kneř.
Kdy bude znalecký posudek zadaný Ústřední vojenské nemocnici v Praze hotov, není jasné. „Ústavní znalecké posudky jsou zvlášť podrobné a obsáhlé a tudíž i časově velmi náročné,“ doplnil Kneř.
Michal Krnáč si odpykává trest ve věznici Rýnovice. Jaké hodnocení během pobytu za mřížemi získal, nechtěli mluvčí soudu ani mluvčí věznice komentovat. „Nemůžeme se k tomu kvůli osobní ochraně odsouzeného vyjadřovat,“ řekla mluvčí věznice Monika Králová.
S Krnáčem se vzhledem k tomu, že je stále ve výkonu trestu, nelze přímo spojit. Podle mluvčího Kneře ho ani nezastupuje žádný advokát.
Roman Houska byl zavražděn v listopadu 2013. Pátrání po pachateli trvalo zhruba čtyři měsíce, než přišel na policii Michal Krnáč sám a k činu se přiznal. Vyšetřovatelům odevzdal i zbraň Glock, kterou označil za vražednou. Od té doby je téměř devět a půl roku ve vazbě a následně ve vězení.
Nejprve byl odsouzen na 17,5 roku vězení. Odvolací pražský vrchní soud trest ale snížil na třináct let. Soudce vrchního soudu Jiří Lněnička to zdůvodnil tím, že některé závěry prvoinstančního soudu nebyly podloženy dostatkem důkazů.
Při vynesení pravomocného rozsudku však Lněnička jako první autorita podpořil teorii o nájemné vraždě. Zároveň ale dodal, že k tomu není dostatek důkazů.
Sporné byly podle něj třeba závěry o vzdálenosti, z jaké Krnáč na Housku střílel. Zatímco znalci uvedli, že to bylo z několika málo centimetrů, bývalý voják jejich verzi odmítal a říkal, že to bylo i z více než jednoho metru.
A nevyjasněno zůstalo také motiv, proč Krnáč vraždil. Policie neprokázala, že by chtěl loupit. A protože neměl s Houskou ani nic společného, jen těžko šlo třeba o osobní pomstu.
Ačkoli se Michal Krnáč dobrovolně k vraždě přiznal, pak odmítl vypovídat. Před vrchním soudem navíc vinu úplně odmítl. „Nikdy jsem to neplánoval, pana Housku jsem nezabil,“ prohlásil.
Soudci, kteří případ Houskovy vraždy řešili, se však shodli, že šlo o popravu. Roman Houska byl zabit čtyřmi ranami z pistole.
