Článek
Bývalý voják Michal Krnáč, který je už téměř deset let ve vězení kvůli vraždě někdejšího mocného člena sociální demokracie ze severních Čech Romana Housky, se zatím na svobodu nedostane.
Ve středu o tom rozhodla jablonecká soudkyně Alena Štepánová, která zamítla Krnáčovu žádost o podmíněné propuštění. Přiklonila se k názoru znalce, který jednoznačně v posudku neřekl, že by na svobodě vedl řádný život.
„Podmínky pro podmíněné propuštění nebyly splněny,“ potvrdil Seznam Zprávám mluvčí jabloneckého soudu Jaroslav Kneř. Jablonecký okresní státní zástupce Radim Kadlček uvedl, že i žaloba navrhovala, aby soud žádosti nevyhověl.
Rozhodnutí není pravomocné, protože proti němu odsouzený podal stížnost.
Michal Krnáč si nyní odpykává trest ve věznici Rýnovice, o podmíněné propuštění požádal už loni v lednu, když uplynuly dvě třetiny z jeho třináctiletého trestu.
Jenže znalec více než půl roku zpracovával posudek – mimo jiné na psychický stav odsouzeného. A proto bylo o žádosti o propuštění rozhodnuto až nyní.
Roman Houska byl jedním z nejvlivnějších členů severočeské ČSSD, jeho partnerkou byla hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová. Zastřelen byl u svého domu v Chomutově v listopadu 2013.
Pachatel Michal Krnáč byl odsouzen u krajského ústeckého soudu na 17,5 roku. Odvolací pražský vrchní soud ale tento trest snížil na třináct let. Soudce to tehdy zdůvodnil tím, že závěry krajského soudu nebyly podloženy dostatkem důkazů. Dosud není například vyjasněn důvod, proč byl Roman Houska zabit.
Vražda Romana Housky
- Roman Houska byl zavražděn v listopadu 2013. Pátrání po pachateli trvalo zhruba čtyři měsíce, než přišel na policii Michal Krnáč sám a k činu se přiznal. Vyšetřovatelům odevzdal i zbraň Glock, kterou označil za vražednou. Od té doby je ve vazbě a následně ve vězení.
- Krajský soud v Ústí nad Labem nejprve Michala Krnáče odsoudil v říjnu 2014 na 17,5 roku vězení. Odvolací pražský vrchní soud trest v lednu 2015 ale snížil na třináct let.
- Soudce vrchního soudu Jiří Lněnička to zdůvodnil tím, že některé závěry prvoinstančního soudu nebyly podloženy dostatkem důkazů. Při vynesení pravomocného rozsudku však Lněnička jako první autorita podpořil teorii o nájemné vraždě. Zároveň ale dodal, že k tomu není dostatek důkazů.
- Sporné byly podle vrchního soudu třeba závěry o vzdálenosti, z jaké Krnáč na Housku střílel. A nebylo ani vyjasněno, proč Krnáč vraždil. Policie například neprokázala, že by chtěl loupit. Soudci, kteří případ Houskovy vraždy řešili, se však shodli, že šlo o popravu. Roman Houska byl zabit čtyřmi ranami z pistole.
Ačkoli se Krnáč původně k vraždě přiznal, později odmítl vypovídat. Před vrchním soudem navíc vinu úplně odmítl. „Nikdy jsem to neplánoval, pana Housku jsem nezabil,“ prohlásil tehdy.
Soudci, kteří případ Houskovy vraždy řešili, se však shodli, že šlo o popravu. Roman Houska byl zabit čtyřmi ranami z pistole.
