Hlavní obsah

Vojsko dalo řopík zdarma firmě s tajným majitelem a sídlem v supermarketu

Foto: Seznam Zprávy

Bunkr lehkého opevnění, lidově řopík, ve Lhotě na Opavsku. Takto vypadal v roce 2011. Tehdejší majitel si před ním vybudoval posezení.

Jeden z řopíků neboli bunkrů lehkého opevnění na Opavsku dostala od Ministerstva obrany bezúplatně firma z Kypru, která má anonymního majitele a sídlo na adrese supermarketu.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když Seznam Zprávy v minulých dnech pátraly, které privátní subjekty v uplynulých pěti letech získaly od státu bunkry někdejšího lehkého opevnění „privilegovaně“ zdarma, narazily vedle fyzických osob i na několik firem. V této plejádě vyniká jedna zahraniční - kyperská Peridol Enterprises Limited.

V červnu 2021 dostala od státu řopík na Opavsku. Přitom u ní - na rozdíl od všech dalších soukromých nabyvatelů - nelze vůbec dohledat, kdo je konečným vlastníkem. Sídlí na Kypru v městečku Chorio-Nisou na adrese, kde stojí jen supermarket. Jméno majitele nebyl ochoten sdělit ani zastupující advokát.

Mluvčí Ministerstva obrany David Šíma v takto skrytém nabyvateli problém nevidí. „Jako podnikatelský subjekt se sídlem na území členského státu Evropské unie má (firma Peridol) stejná práva nabývat majetek jako kterýkoliv jiný obdobný subjekt,“ uvedl.

Jak vyplývá ze smlouvy, Ministerstvu obrany postačilo prohlášení kyperské firmy, že nemá vůči České republice žádné dluhy a není vůči ní vedeno insolvenční a exekuční řízení.

Případ právě tohoto řopíku má ale širší souvislosti. Pátrání redakce ukázalo, že zmíněná kyperská firma získala pozemky kolem bunkru i s rodinným domem za velmi nestandardních okolností. Jiné státní orgány na popud původního vlastníka stále řeší, jestli je vůbec právoplatným majitelem.

Správkyně měla pozastavenu činnost

Bunkr stojí na oploceném pozemku s rozlohou asi 5 600 metrů čtverečních ve vesnici Lhota, která je součástí obce Háj ve Slezsku. Jak se reportér Seznam Zpráv mohl na místě přesvědčit, jednu hranici pozemku tvoří náhon, který z řeky Opavy přivádí vodu k nedalekému bývalému mlýnu, dnes vodní elektrárně.

Ještě do roku 2019 dotčené pozemky a dům na něm vlastnil dnes už bývalý podnikatel Daniel Hájek. V roce 2014 se dostal do insolvenčního řízení, soudem ustanovená insolvenční správkyně Jaroslava Dlabolová z Prahy všechen jeho majetek - movitý i nemovitý - v dalších letech rozprodala.

Podle názoru Daniela Hájka ale hluboko pod cenou. Pozemky i s domem, který mezitím někdo zapálil, v roce 2019 získala zmíněná kyperská firma Peridol za 1,4 milionu korun.

„Skutečná tržní cena je určitě mnohonásobně vyšší, ona (správkyně Dlabolová) k tomu prodeji neměla ani žádný znalecký posudek, předtím ani neudělala soupis majetku,“ namítá k okolnostem prodeje Hájek.

Foto: Mapy.cz

Umístění inkriminovaného bunkru ve vesnici Lhota, která je součástí Háje ve Slezsku.

Nadále se snaží převod na kyperskou firmu zvrátit. Nedávno podal trestní oznámení a jak ukazuje, dostal ve věci obsílku z Národní centrály proti organizovanému zločinu. Teď chce podle svých slov podat i žalobu k soudu.

Jeho základní argument spočívá v tom, že Jaroslava Dlabolová vůbec neměla právo funkci insolvenční správkyně vykonávat. V lednu roku 2017 jí totiž Ministerstvo spravedlnosti pozastavilo činnost, protože sama čelila v jiné kauze trestnímu stíhání.

Šlo v něm o podezření z napomáhání zneužití pravomoci veřejného činitele a z přijetí úplatku. Za účast v organizované zločinecké skupině, jejíž aktivity v minulosti popsaly i Seznam Zprávy, nakonec tato žena v roce 2021 dostala tři roky vězení, nepomohlo ani dovolání k Nejvyššímu soudu.

Daniel Hájek se ještě těsně před prodejem nemovitostí opakovaně snažil, aby byla správkyně Dlabolová z insolvenčního řízení odvolána, ale soud mu nevyhověl.

Soudce Krajského soudu v Ostravě Rostislav Krhut v prosinci 2018 v zamítavém stanovisku uvedl, že z částečně anonymizovaného rozhodnutí, které z Ministerstva spravedlnosti ke zmíněné trestní kauze obdržel, není vůbec zřejmé, kvůli čemu je správkyně stíhaná. A zákon podle něj explicitně nestanovuje, že má být za této situace z rozpracovaného případu „automaticky“ stažena.

Foto: Archiv Daniela Hájka

Bývalý majitel nemovitostí Daniel Hájek.

Majitel je už šest let skrytý

Ačkoliv jeho bývalé nemovitosti byly prodány už před téměř šesti lety, dodnes ani Daniel Hájek neví, komu kyperská firma Peridol patří. Komunikuje za ni podle něho výhradně pražský advokát Boris Vaca. I na něj se Seznam Zprávy obrátily. Nic ale sdělit nechtěl, ani okolnosti, ze kterých firma získala od státu bunkr na Hájkově někdejším pozemku.

„S politováním musím sdělit, že jsem vázán zákonnou povinností mlčenlivosti a žádné informace nejsem oprávněn poskytovat,“ reagoval advokát Vaca.

Daniel Hájek má několik hypotéz, kdo by za firmou Peridol mohl stát, ale žádná nebyla dosud potvrzena. „Věřím, že pravda vyjde najevo,“ říká bývalý majitel na adresu kyperské společnosti, která dva roky po nákupu nemovitostí od insolvenční správkyně získala od Ministerstva obrany i řopík, a celý soubor nemovitostí je tak nyní scelený pod jedním majitelem.

Foto: Jiří Pšenička

Aktuální podoba řopíku pod anonymními „kyperskými“ majiteli. I okolní pozemky jsou dlouhodobě neudržované.

Proč zdarma? Nepřístupný pozemek

Ministerstvo obrany žádné sporné okolnosti, za jakých kyperská firma Peridol pozemek pod bunkrem nabyla, při převodu nebralo v potaz. Řešilo jen samotný řopík.

Když se Seznam Zprávy ptaly, proč nebyl někdejší vojenský objekt standardně prodán jako absolutní většina jiných prvorepublikových bunkrů, argumentoval úřad hlavně polohou řopíku, který stojí na oploceném a špatně přístupném pozemku.

„K bezúplatnému převodu společnosti Peridol Enterprises Limited bylo přistoupeno s ohledem na skutečnost, že nemovitost se nachází uvnitř uzavřeného areálu a všechny pozemky v tomto areálu jsou v majetku uvedené společnosti. Přístup ke stavbě je tak možný výhradně přes pozemky nabyvatele, které tvoří uzavřený celek,“ uvedl mluvčí Ministerstva obrany David Šíma, přičemž doplnil, že přístup k bunkru stěžuje i sousední vodní plocha (náhon k mlýnu).

Jak ministerstvo také zdůraznilo, bezúplatný převod bunkru i tentokrát odsouhlasilo coby „hospodárnější naložení s věcí“ Ministerstvo financí, jak to zákon v takových situacích vyžaduje.

Doporučované